Boží soud

Instituce Božího soudu je neobyčejně jednoduchý proces vyvolaný v podstatě mentálním obřadem. Nejdříve si ale musíme ujasnit proč, a jaký smysl i účinek to má. Konkrétně i celkově.

Proč?

Mnoho lidí trpí nedostatkem lásky k bližnímu a nadbytkem lásky k sobě. To je pro tyto lidi nevýhodný až nebezpečný stav osamění, protože člověk je podstatou tvor stádový, společenský a na společenství ostatních lidí dosti významně závislý. Společenskost je tedy součástí člověčího systému přežití a je velmi hluboko zakódována v podvědomí každého člověka jako pocit určité sounáležitosti. Tedy, pakliže někomu ublížím a zvláště jsem-li si toho vědom, tak se ve mně vytvoří určitý pocit viny před sebou i před společností, který si musím nějakým vyšším Řádem přiměřeně odůvodňovat před svým svědomím za sebe a paralelně i před sebou jako zástupcem společnosti. Někdy i před společností samou, byť by to byl jediný člověk. (Poznamenávám: taková forma názorové konzultace za účelem potvrzení správnosti konání bývá hlavním důvodem obtížného udržení většiny tajemství). Tento pocit viny ale také současně vzniká vždy v hlubokém podvědomí, aniž si toho je člověk vědom. Ať chceme nebo ne, naše (i cizí) podvědomí komunikuje s podvědomím bližních. A to tím více, čím bližší si jsou, čím silnější emoce se v tomto vztahu projevují. Tedy nejen kladné emoce, ale i negativní.

Hypotetická vitální bioenergie je jako drobné magnetické dipóly přítomna na všech úrovních životních projevů hmoty a stejně jako v nezmagnetizovaném magnetickém materiálu míří nejrůznějšími směry. Jejich chaotický celkový efekt je nulový jako magnetická síla surového železa. Tak jako železo se vlivem přeuspořádání magnetických dipólů silným magnetickým polem stane samo magnetem, tak se i vitální síly vlivem nějakého vyššího duchovního Řádu mohou stát mohutným zdrojem vitální bioenergie. Tato vitální bioenergie je nezmapovaná a zdá se, že podléhá dalšímu vyššímu Řádu nebo systému, o němž víme ještě méně a který bývá obvykle vysvětlován náboženskými dogmaty jako Boží řád. Tento Řád má ale svoje pravidla uspořádána tak, aby byl zachován systém lidského přežívání. Některá tato pravidla ilustrativně definuje například v křesťanském náboženství známé Desatero božích přikázání.

Nyní se dostáváme k dalšímu problému podobnému magnetickému fenoménu. Je to roztříštěnost našeho vědomí. Díky složitosti života existuje tolik problémů a problémečků, že je člověk nestačí pořádně řešit a vše se děje v jeho mysli jen velmi povrchně. Do hloubky vědomí se dostávají problémy jen obtížně, ale vždy na základě nějaké emoce a jen v jednoduché myšlence. Mnohdy se dá hovořit jen o pocitu, který nemá slova. A jsme u jádra problému. Není-li někomu možné vyrovnat negativní bioenergetický dluh, tedy nemůžete-li někomu vrátit pocit doprovázející ublížení či dotek zla, dostává se tato myšlenka do hlubšího vědomí a stává se odezvou trvalého stresu vždy v souvislosti s touto situací. Tedy tímto směrem uniká značné množství vitální bioenergie vaší pozornosti a pochopitelně ovlivňuje skrytě i podvědomí toho případného druhého. Mohli bychom říci - taková samovolná magie. Tento proces probíhá téměř vždy automaticky a nebývá řízen. Proto obvykle není nijak významně nebezpečný. Dokonce i u zla prováděného ve velkém rozsahu není jeho zdrojový člověk výrazně ohrožen. Je to dáno tím, že téměř nikdo neví, jak rozptýlenou duchovní (vitální, oživovací bioenergii) sílu přiměřeně zkoncentrovat a využít. Pochopením tohoto textu situaci ale můžete změnit - je to totiž první krok do vaší vnitřní vůle; pro ostatní toliko vhled. Dál je to jen na vás, já jsem pouhým ukazatelem u vaší cesty.

Tak jako se zmagnetizuje železo silným magnetickým polem, tak vyšší Řád umí sjednotit působení sil rozptýleného podvědomí. Toho dobře využívají magické, duchovní a všelijaké obřady. Pochopitelně si toho nemohli nepovšimnout šamani, derviši, kouzelníci, duchovní myslitelé, šéfsektéti, bohaprostředníci, hermetici, filozofové a lidé stanovující božská pravidla. Každý objevil nějaký fragment duchovní síly a stal se jeho nositelem, eventuelně představitelem, v případě mluvků i účastníkem (jak často slýcháme z úst vyznavačů a dodržovatelů pomocných obřadů, honosných berliček pro bezperspektivní elévy (někdy přezdívané ovcemi)). Duchovní Řád funguje jako určitý existenční program pro dané společenství a je spojující a vysvětlující nadstavbou inteligence každého člena této společnosti. Jakmile ale někdo bude chtít uspořádat tímto programem cosi ve svém životě, musí počítat nutně s tím, že prvně se toto uspořádání dotkne jeho samého a teprve potom toho, na koho je vlastně cíleno. Jinými slovy - nejdřív bude Řád řešit moje odchýlení od správné cesty a potom teprve toho, o kom si myslím, že mi ublížil, koho jsem vyzval na Boží soud. Samozřejmě se může stát, že moje odchylka je větší než mého protivníka a já si toto vyzvání odtrpím mnohem více. Proto doporučuji každému, kdo si není jist čistotou svých myšlenek a činů, aby si ve vlastním zájmu promyslel, zda je ochoten si je nechat Řádem „zkontrolovat“ a přijmout přiměřený trest. Ten trest je současně vaším očištěním, přijmete-li ho. Většinou ho lze i nepřijmout a celá akce je jakoby zrušena nebo spíše odložena (pozor na úroky...).

Ptáte se, jaký to je trest?

Je to adresováno opět podle vašich nejsilnějších emocí tam, kde vám to nejvíce vadí. Ve většině případů se jedná o vaše oproštění se od vazeb na hmotu nebo hmotné myšlenky a toto oproštění lze definovat jako snížení vašeho vlastnictví (vlastnění). Kdo žije v souladu s Řádem a naslouchá Bohu z dostupných úst, dějů i skutků (kolem vás), ten obvykle přirozeně plynule omezuje své lpění na vlastnění a jeho tresty bývají spíše symbolické a naznačující jakousi Boží pozornost, že vám to neprošlo jen tak samo sebou. V případě vývojově neadekvátních vazeb na hmotu bývá část vazeb uvolněna jakoby náhodou, ale vždy tak, aby se to dotyčného co nejvíce dotklo a v nastavení jeho vlastního řádu zabolelo. Mnohdy proces odnětí hmotné vazby vede i k destabilizaci osobního řádu a tedy i života za značnějšího psychického utrpení. Může to být vlastně jakýkoliv trest, kterým je dotyčný násilně duchovně pozdvižen hmotným ochuzením. Například: ztráta části majetku, nehoda, úraz, živelná pohroma, škoda či poškození, zesměšnění, prohra ap. dotyčného nebo i toho, na kom lpí, koho nebo co vlastní - dítě, žena, zvíře, auto, pračka, byt, práce a mnoho ostatního.

V současnosti je Boží soud velmi nevyužívaný, protože nikdo neví jak, a málokdo z těch, kdo to vědí, je ochoten to riskovat. Využívají ho hlavně lidé na duchovní cestě, když se snaží tímto procesem dosáhnout poučení pro lidi nepřiměřeně zaujaté hmotou, kteří se tak moc odchylují od Řádu žití, že páchají zlo. Lidé na duchovní cestě totiž většinou nepoužívají pěsti na primitivní vypořádání pohledávek. Vědí, že Bůh chce i nehodné a dává těmto výrazně složitější cestu k Sobě. Lidskému rozumu není ale obvykle dostupné pochopení provázanosti souvislostí osudů a vyústění jejich konfliktů. Časem mnohdy zpětně pochopíme, že všechno se stalo s nějakým záměrem a účastníci měli množství možností to změnit, ale lpění na jejich pravidlech, postupech, tradicích, zákonech a řádech nebo prostý afekt, neskromnost či mozková lenost jim vytvořila bariéry k nalezení lepšího řešení.

Hlavní význam v procesu Božího soudu spočívá ale v odpuštění viníkovi a přenechání ale i určitého požadování trestu na Bohu, respektive na vyšším Řádu. Je to vlastně požadavek na akceleraci duchovního vývoje, tedy veskrze pozitivní proces; mohli bychom říci bílá magie, na rozdíl od černé magie hmotně nebo duchovně hmotně nějak zvýhodňující černomága. V procesu Božího soudu je od hmotných vazeb oprošťován i žadatel a je to tedy i určitá forma oběti. Je to zároveň vhodná péče o sebe i bližní a je-li konána pravidelně, blíží se úroveň hmotných vazeb té správné a vlastní oprava (trest) nebývá příliš bolestivá (proto se například chodilo pravidelně ke zpovědím). Od určité vysokobioenergetické duchovní úrovně, kdy nespokojený postižený potenciální vyzývatel k Božímu soudu je zároveň svědkem žití a Božím pozorovatelem, probíhá trest Božího soudu samovolně; k Božímu soudu již netřeba vyzývat (vtipná rada - nes...štvěte Boží pozorovatele nebo si to ods...nesete). Špatný čin, dotek zla ap. lze definovat jako poruchu Řádu, která již sama indukuje přiměřený trest zúčastněným. Toto mnohdy pozoruji v mém okolí i v poradně - a na mně je jen návrh řešení k nápravě ztracené životní harmonie, jehož dodržování je vlastně jakýmsi trestem Božího soudu a cestou k Cestě (vtipné doplnění - xobě, qám a k životu obecně). Mým úkolem je nabídka naděje přivádějící jedince k životu, aktivitě, k oživujícím přáním (tužbám, záměrům a cílům), k Bohu, tedy k sobě po vyrovnání hmotných a duchovních vazeb do další harmonie života, je-li to ještě možné. To neposuzuji já, ale viděl jsem i nemožné... Nepřijetí a nedodržení mojí nabídky přináší dotyčnému odklad do vyššího stupně trestu, který již většinou nepřicházívávává v dohledu mého podvědomí, respektive to jde mimo moji analytickou kapacitu. Nabyl jsem letitým pozorováním dojmu, že v mé blízkosti se proces Božího soudu děje samovolně a nebo se mi možná třeba jen zdá, že do toho víc vidím, ale myslím si, že to může pozorovat kolem sebe každý, kdo si z mysli odstraní nevhodné zábrany a hmotné vazby.

Boží soud je účinný vždy. Je to dáno vitálními bioenergetickými silami našich podvědomí. Poškozený totiž dokáže většinou vyzařovat jejich významně větší tok než škoditel, zloduch. Nikdo si nemůže být jistý, a zvláště ne škoditel, že ve chvíli snížené pozornosti nebude oslaben a neučiní nesprávné rozhodnutí v kritické situaci. Tomu v podstatě nelze vědomě zabránit. Například nedání přednosti na přechodu nebo křižovatce, podcenění rozhledu při předjíždění, adrenalinové rychlosti a řidičská nebezpečí, nepozornost na schodech, náhlá kritická únava s mikrospánkem; to vše může být velmi reálné. Bohužel to nemusí být ani vaše chyba, může to udělat neúmyslně i úmyslně někdo jiný pod vlivem bioenergetické fluktuace. Například když jdete po přechodu a řidič právě není soustředěn a nevidí vás, protože jste opomněli tomuto řidiči poslat dostatek bioenergie nebo mu vaše hladové podvědomí vybilo biobaterky... (A to jsem dával jen příklady související s běžnou dopravou!)

Jak na to?

Forem žádosti o Boží soud je více, ale nejjednodušší je magické uspořádání prstů: Naberte vůli, odvahu a důvod, nadýchněte se a...

Dejte si v loktech pokrčené ruce před obličej, dlaně ať směřují před vás do dálky, lokty do stran. Palce namiřte k zemi, malíčky k nebi. Ukazováky se po celé délce vodorovně dotýkají a překrývají. Nad nimi jsou zkříženy do X prostředníky a špičkami jsou opřeny o druhý kloub prsteníků druhé ruky. Prsteníky se dotýkají jen špičkami a s ukazováky vytvářejí schematický trojúhelník. Všechny prsty jsou natažené. Je to docela snadné. Obřad žádosti o Boží soud tvoří jednoduché vyvážené, někdo by řekl „rituální“ spojení prstů a chvilka soustředění se na problém doteku zla současně s požadavkem na „svého Boha“ o rozsouzení. Po několika sekundách až minutách se vám v hlavě, dlaních nebo kolem prstů vytvoří pocit větru, možná i trochu husí kůže a je to. Vyřízeno to bude v blízké budoucnosti. Nečekejte, že vám hned spadne na hlavu květináč. Váš trest vás zaskočí obvykle nepřipraveného, jinak by to ani nebyl trest, ale jakýsi obchod. Dál se není třeba tímto problémem zabývat, jak dopadne viník, vás už nemusí zajímat. Stejně obvykle nejste schopni ze své pozice posoudit, jak dalece byl potrestán a jak moc se ho to dotklo. Odtrpte si svůj podíl vin a poděkujte za to. Dál už to není váš problém. Zapomeňte na to. Vámi definované zlo, které jste obdrželi, se vrátilo původci. Nehledejte ho, aby opět v jiné podobě nepřišlo zpět. Dalo by se i říci, abyste dotyčnému odpustili, ale vhodnější je - nezabývat se tím. Budete-li se tím ale přesto dále zabývat, budou vám další emoce a lpění na trestu připočteny k vašim vinám. Jediné, co bez trestu můžete, je - poučit se nebo poučit druhé. Jestli vám mohu radit, tak nejlepší je dotyčného příliš neupozorňovat, že ho zvete na Boží soud. Musí-li to být, tak předem. Nikdy nesmíte říci: „Tak to máš za to, cos mi provedl!“ Takto emočně nesmíte ani pomyslet, nebo přijde další trest na vás. Litovat dotyčného také nemůžete. Prostě, taková je jeho cesta, která se s vaší prolnula a posléze oddělila. Vzhledem k tomu, že jsem vám doporučil nevědět, jak váš zloun trpí, považujte informaci o tom za past vaší ješitnosti na vás. Je to znak, že vaše svěření problému Bohu nebylo dokonalé, a proto ani Bůh nemůže tuto vaši nečistou myšlenku nechat bez povšimnutí.

Boží soud by vás měl zbavit emocí nevhodných pro duchovní cestu. Současně cestou utrpení směřuje na duchovní cestu také pachatele zla a vy sami jste jen akcelerátorem tohoto procesu, protože jste ochotni za onoho pachatele zla na vás se podřídit dalšímu vlastnímu utrpení, které je samozřejmě nezbytné pro další duchovní růst obou. Zde dochází ke zvláštnímu efektu, kdy poškozený na vysoké duchovní úrovni, požadující Boží soud, generuje trest na úrovni spíše vyššího a společensko-duchovního charakteru, kdežto jednodušší člověk na nižší duchovní úrovni obdrží trest týkající se více hmoty. Duchovní růst je vždy doprovázen bolestivým odpoutáváním se od hmoty. Toto utrpení skrze jedincem oživovanou hmotu je obecně platné, ale pomalu postupně snazší. Nakonec duch hmotu opouští zcela a celý proces přestává, neboť je dokončen (tím je myšlen celý životní vývoj jedince od hmoty k Duchu). Zcela vyjímečně dochází vlivem trestu k takové akceleraci duchovního vývoje vašeho protivníka, že se dostává na vyšší duchovní úroveň než vy. Takto pasivně akcelerovaný duchovní růst je obvykle následován dříve nebo později zpětným pádem do osidel hmoty a duchovní vývoj se vrátí na výchozí úroveň. Ale to už je jiná kapitola. Jinou kapitolou je také tak zvaná černá magie, která využívá jiné postupy k přesnějším nebo lokalizovanějším újmám a zlu. Tomu lze také celkem snadno vzdorovat, jste-li v komunikaci s Vyšším řádem. Ten pak vás sám chrání, abych tak řekl, vyšší silou. Ostatně, máte-li podezření na neznámého pachatele kvůli nějakému neočekávanému nebo podezřelému problému, můžete vyzvat na Boží soud i tohoto vám neznámého pachatele. To funguje i v takovémto případě, jenom se to obvykle nedozvíte (ostatně tato informace je, jak jsme si již řekli, nevhodná, emoční a hmotná, váš vývoj brzdící).

Nejste si jisti zda někoho pozvat na Boží soud?

Vzhledem k tomu, že zla, které není nebo nemůže být okolo nás zavčas potrestáno, je příliš mnoho, je to naše obvykle poslední naděje na jeho potrestání a zabránění jeho pokračování (a nalezení pro život potřebné duchovně hmotné životní stability). Je to akcelerátor duchovního růstu a zrání všech zúčastněných. Je to duchovně významný proces čistění vašich myšlenek. Je to aktivní forma ovlivňování dění okolo vás a přístupu (vaší vůle) k životu. Je to součást upevňování duchovní jistoty a vyrovnání ponižujících emočních a bioenergetických dluhů. Boží soud je výrazem vaší duchovní a tvůrčí aktivity, intelektu a v neposlední míře i odvahy a víry ve vyšší řídící princip. To nás odděluje od primitivních projevů života: „Žer, nebo budeš sežrán!“ a hledání naivní pseudostability na umělém pozadí zesílených vjemů lidského plodu třetího trimestru. (Pocit jistoty a bezpečí lůna s bubnováním tepu, šumu vzduchu v průduškách s matčiným hlasem na pozadí, svist krve v cévách, bublání plynů ve střevech). Bioenergotoky plynoucí mezi podvědomími lidí (a kdo ví, jestli jenom lidí?) nás řídí víc, než jsme schopni pochopit a rozumově připustit. Věda sama má ještě na dlouho mnohem více práce s popisem hmoty, vnějších událostí a hmotných pozorování, než aby se snažila vysvětlit podstatu organizovaného duchovního chování svého hejna. Až vysvětlí, proč slepí termiti umějí postavit složité několikametrové orientované termitiště s klimatizací, pěstírnou hub, spižírnou, množírnou atd., tak lze očekávat pokrok i v pochopení struktury lidského programu oživování této planety. Rozebráním kostela na jednotlivé cihly nelze nalézt důvody, které vedly k jeho stavbě. Podstata víry netkví v její znalosti... ale v procesu! A proces je cestou. Cesta je změnou a změna je život. Život je kontinuita. Tedy cesta je cílem.

A Boží soud? S vámi i bez vás (aktivně i pasivně); berlička pro vaši ukřivděnou duši; vyrovnání napětí vašeho zablokovaného Řádu omezující tak vaši tvořivost a znesnadňující život ztrátou radosti.

Zpracovala Ing. Tatiana Flanderková, autor článku Břetislav Nový, dědek kořenář

Obrázky v článku jsou použity se souhlasem autora Ondřeje Kočára, www.ondrejkocar.wz.cz, kontakt: +420 603 481294, kocar.ondrej@centrum.cz