Když lidé hledali odpověď na základní otázky - "Kde jsme? Proč jsme zde? Co to vše znamená? Co máme vlastně dělat?" - obvykle se obraceli buď k textům, které jim byly zjeveny, nebo - u národů s ústní tradicí - k mýtům, zděděným po předcích. Po vzniku moderní vědy se však stále častěji obraceli pro odpověď k ní. Je to pochopitelné, věda je totiž schopna díky řízeným pokusům dokazovat svá tvrzení. Vědecké teorie proměnily svět. Příznačným rysem 20.století bylo zjištění, že tento obrat k vědě však nebyl tím správným krokem. Ne sice úplně, protože věda má samozřejmě své oprávnění, ale nedokáže odpovědět na některé základní otázky. Toto poznání je prvním krokem k tomu, abychom se vrátili k oblasti, do níž tyto otázky spadají - k náboženství. Ta sahají tisíce let do minulosti a motivují dnes více lidí než kdykoli předtím. Nechceme zde prezentovat vyvážený výklad světových náboženství, protože ta nemají jenom světlé stránky a moudrost a láska se prosadí jenom někdy, ale chceme se zaměřit na jejich pozitivní hodnoty, na jejich ideje inspirované Bohem. To ovšem neplatí pro instituce. Ty bývají zřizovány nejrůznějšími lidmi, dobrými i špatnými, jsou ovlivněny jejich neřestmi i ctnostmi, což samozřejmě platí i pro náboženské instituce. Podle dostupných materiálů se pokusíme vybrat to nejlepší, co vyzařuje z každé víry a uživatelé si sami musí vybrat podle svého úsudku.

"Nejjistější cesta k srdci lidí vede skrze jejich víru".

Zpracovala Ing. Tatiana Flanderková