Jak působí jógové techniky na člověka

"Joga je dědictví minulosti a kultura budoucnosti." (Satjánanda)

Každá nemoc i stárnutí jsou zapříčiněny znečištěním organizmu.

JogaJóga se v podstatě nezaměřuje na léčení chorob, ale na zlepšení souhry systémů a funkcí v organizmu s cílem dosáhnout nejvyšší možnou tělesnou a duševní zdatnost. Pokud hovoříme o léčebných účincích jógových technik, platí to především o první fázi, počátku jógového výcviku, kterým se má tělo i mysl očistit a tím se zbavit různých neduhů. Podle názoru jogínů každá nemoc i stárnutí jsou zapříčiněny znečištěním organizmu. Týká se to jak těla, tak i psychiky. Na úrovni těla se uvažuje o znečištění potravou, vzduchem, odpadovými látkami vlastního metabolizmu, resp. dalšími vlivy fyzikální a chemické povahy. Na úrovni psychiky jsou to nevhodné postoje, které člověku škodí ještě více než nečistoty hmotného charakteru. Znečištění se projevuje zmenšením nebo úplným zanesením drah v těle nazývaných "nádí", kterých je, podle tradice, 72000 a jsou v některých aspektech podobné meridianům v akupunktuře. Pročištění nádí je podmínkou dalšího pokroku v józe. Tento proces se nazývá "nádíí šuddhi" a dosahuje se s ním nejen odstranění poruchy, ale současně i procvičení příslušných vrozených přizpůsobovacích systémů, které zodpovídají za odolnost organizmu. Přitom se postupuje třemi směry:

Ani jeden směr není možné podceňovat ani vynechat, protože navzájem úzce souvisí a každý z nich má velký vliv na zdraví člověka, jeho zdatnost a vyspělost v tělesné i duševní oblasti.

Duševní hygiena

Celou jogou se prolíná základní myšlenka o rovnováze a jakékoliv její porušení vede k poruše, je škodlivé. Nemá se jíst více než je třeba na udržení zdravého organizmu, ale nemá se ani přehnaně hladovět. Nedostatek odpočinku a přetěžování organizmu škodí stejně jako nečinnost a lenost. I velká připoutanost k něčemu nebo nadměrný odpor vyvolávají v člověku napětí a porušuje se tak vnitřní rovnováha. Správným a vytrvalým cvičením jogy získá člověk, kromě dobrého zdraví i schopnost soustředit se a uvolnit napětí. To mu umožní poznat, že příčinou jeho nervozity a nepokoje nejsou věci, lidé, okolí, ale strach ze ztráty něčeho, ze zmaření nadějí, ze selhání, z nemocí, z neúspěchu atd. Poznává, že i zlost je jenom formou strachu, že naše JÁ se vždy strachuje samo o sebe i když se klamně promítá na jinou osobu nebo věc. Zjištění, že nepokoj si vytváří každý sám v sobě, je značným krokem vpřed.

Trvalé psychické napětí se považuje za prvotního činitele, který vede k rozladění tělesných funkcí a snižuje odolnost jednotlivce. Postoj člověka ke všemu, co na něho doléhá, má podle jogy velký význam pro udržení vnitřní rovnováhy organizmu. Joga tvrdí, že psychika působí při každé formě nemoci a to i v období akutních projevů. Každá myšlenka a citové vzrušení spolupůsobí na rytmus dýchání a činnost srdečně-cévního systému. Týká se to zvláště záporných, nepříjemných a tísnivých myšlenek a pocitů. Důležitým prostředkem na trvalé nastolení vnitřního klidu je pravdivé poznání příčin napětí a jejich objektivní zhodnocení. Pro tento účel slouží etická kritéria, které jsou v joze známá pod názvem jama a nijama. Nejsou to však příkazy nebo zákazy týkající se chování. Joga nabízí svá etická hlediska jako pomůcku ke sebezdokonalování a ne jako "přikázání vyšší moci". Etické rady jogy v žádném případě nepoznají "musíš" a"nesmíš". To by opět vedlo k napětí. Je potřeba je pochopit rozumem a přijat je citem. Člověk cvičící jogu - jogista - se nemá stále křečovitě pozorovat a kontrolovat jestli náhodou něco neporušuje. Stačí, když se vždy, pokud cítí neklid, nezaujatě zamyslel nad příčinami svého stavu a pokusil se podívat na sebe podívat z hlediska jamy a nijamy. K tomu mu pomáhají určitá pravidla:

V józe není možné duševní hygienu obejít, protože zdravá a relaxovaná mysl je nevyhnutelnou součástí jogových technik. Proto občasné vyhlášení joginů, že joga není pro každého, vyplývá ze zjištění, že mnozí lidé jsou psychicky nesprávně zaměření a pokud nemají upřímnou snahu tento stav změnit, těžko mohou očekávat lepší výsledky. Práce na sobě je mimořádně náročná, ale poskytuje i přiměřenou odměnu ve formě zdraví, poznání plnosti života, štěstí a spokojenosti. Takto zdokonalený člověk se stává zdrojem harmonije, přátelství a porozumění i pro svoje okolí a v tom je smysl jeho úsilí. Tajemství štěstí podle jogy spočívá v tom, do jaké míry ovládáme svoje tělo a myšlenky. Když člověk pozná, že úroveň jeho duševní pohody jen málo závisí na získaných věcech a penězech (pokud má uspokojené základní životní potřeby), nestará se mnoho o zisk, pochvalu nebo jiné ocenění své práce. Jeho odměnou je radost z toho, že může být užitečný pro jiné. Protože nelpí na karieře ani bohatství, pracuje čestně, klidně, vytrvale a spolehlivě. Úspěchy či neúspěchy jej nemohou vyvézt z rovnováhy, protože ví, že udělal vše, co udělat měl. Lidská psychika je naštěstí stavěna tak, že nezištný čin nám přináší více spokojenosti, než nečestně získané výhody.

V dalším článku se budeme zabývat dalšími dvěma směry: tělesnými cvičeními a úpravou výživy a životosprávy.

Zpracovala Ing. Tatiana Flanderková podle knihy M. Poláška - "Joga".