9262840
ENDEFRRU
Přihlášení Cookies

Alternativní terapie

Aktuality

Všechny aktuality
Chci zasílat aktuality na e-mail:

Historie vánoc

Historie Vánoc

Kořeny dnešních oslav Vánoc je třeba hledat již v předkřesťanských oslavách zimního slunovratu (např. svátky mrtvých v antickém Římě, Saturnálie - oslava Saturna). Tento svátek se neslavil jen v Evropě, ale i v Asii, u amerických Indiánu i jinde. Ve starém Římě se nakonec oslavy slunovratu ustálily na 25. prosinec. Datum zvolil roku 274 císař Aurelián jako den natalis solis invicti - den Zrození nepřemožitelného Slunce. Datum 25. prosince jakožto datum narození Ježíše Krista je prvně doložen až ve 4. století v Římě („Depositio Martyrum“ z r. 336 a Filokalův kalendář z r. 354. Od 13. století se staví na Vánoce jesličky (betlém) (v Čechách poprvé roku 1560 v kostele sv. Klimenta v Praze) a jejich neodmyslitelnou součástí jsou koledy. V 19. století se pozvolna stal dalším symbolem Vánoc vánoční stromek, který se v českých zemích všeobecně ujal až po první světové válce. Ústřední postavou Vánoc je postava Ježíška - postavy malého dítěte nosící dárky, i když i zde je vidět pronikání cizích kultur (Děda, Mráz, Santa Claus). Vánoce jsou považovány za nejdůležitější svátek pro nevěřící, kteří ho spojují se zakončením roku a s trávením času v rodinném kruhu. Vánoce se ovšem v současnosti stávají spíše symbolem konzumní společnosti a jejich původní náboženský význam se postupně vytrácí.

Křesťanské pojetí vánoc

Přestože se dnes na vánoce dívá mnoho lidí jako na křesťanský svátek, v dějinách mnoho křesťanů slavení vánoc odmítalo. Například v 17. století byly v Anglii a některých amerických koloniích vánoce kvůli svému pohanskému původu zakázány. Přípravu na samotné Vánoce představuje advent, období čtyř týdnů předAdvent Vánoci. První adventní neděli (připadající na neděli mezi 27. listopadem a 3. prosincem) označuje počátek křesťanského roku. Čtyři adventní neděle bývají někdy označovány postupně jako železná, bronzová, stříbrná a zlatá, ovšem tato označení nemají s křesťanskou tradicí nic společného, mají čistě komerční význam, spojený s předvánočními nákupy dárků. V průběhu adventu mají svátek někteří důležití svatí, např. sv. Ondřej (30. listopad), sv. Barbora (4.prosince), sv. Mikuláš (6. prosince) a sv. Lucie (13. prosince). Štědrý večer ještě nepatří do křesťanských Vánoc. Končí jím Advent a také postní období. Štědrovečerní večeře má proto slavnostní ráz, ačkoli je ještě složena z postních jídel. Následující půlnoční mše je pak v podstatě pozůstatkem boční vigilie, která původně předcházela všem významným křesťanským svátkům. Samotné vánoční svátky začínají dnem narození Páně 25. prosince (Boží hod vánoční, v občanském kalendáři označený jako „1. svátek vánoční“. 26. prosince se slaví svátek sv. Štěpána prvomučedníka, občanský „2. svátek vánoční“. 6. ledna se slaví slavnost Zjevení Páně (též svátek Tří králů) - podle tradice se toho dne přišli poklonit právě narozenému Ježíšovi do Betléma  mudrci od východu a přinesli mu dary. Tradice později udělala z mudrců krále a stanovila jejich počet na tři. Neděli následující po slavnosti Zjevení Páně se slaví Křest Páně, kdy vánoční období v rámci církevního roku končí.

Vánoce ve světě 

Vánoce jsou slaveny na mnoha místech po celém světě a to i v oblastech, kde křesťanství nemá silnou tradici, či vyznavače. Mezi tradiční místa, kde se Vánoce slaví patří Evropa, Severní a Jižní Amerika,  Austrálie, Afrika a částečně i Asie. Samotná oslava Vánoc se však značně liší s ohledem na historické tradice či víru obyvatel. V Polsku je např. zvykem prostírat u štědrovečerní večeře jeden talíř navíc, pro případného hosta. V západní Evropě a v Severní Americe jsou Vánoce slaveny v duchu náboženské tradice, spojené s obdarováváním bližních dárky, které jsou rozbalovány 25. prosince ráno (v USA jsou dokonce Vánoce slaveny jen v tento den). Jako ústřední postava se v anglosaských zemích vyskytuje starší mužská postava jménem Santa Claus (ve Velké Británii, Austrálii a jinde též nazývaný Father Christmas, tj. Otec Vánoc), který vozí dárky na saních. V jiných zemích nosí dárky vánoční skřítci. Pravoslavné Vánoce jsou oproti českým Vánocům slaveny až 6. a 7. ledna a Štědrý den je obyčejný pracovní den. V historii byly Vánoce spojeny s velkým množstvím tradic, které upadly z velké části do zapomnění po oficiálním zákazu Vánoc v roce 1918. V současném Rusku jsou oslavy tak spojeny spíše s Novým rokem s jolkou. Ústřední postavou je Děda |Mráz.

Zajímavé porovnání českých a saských Vánoc přinesla MF Dnes, z které jsem informace použíl:

Štědrovečerní večeře

Čechy: Za vrchol českých Vánoc můžeme považovat Štědrý den, kd se celá rodina sejde u slavnostní večeře. V minulosti nesměl na stole chyběŠtědrovečerní večeřet houbový kuba, sušené ovoce, rybí polévka, čočka či hrách a kapr a maso. Každá potravina měla svůj význam, například konzumace luštěnin podle tradice zajišťovala hospodáři dostatek peněz, kapr a maso zase rodinnou pohodu a štěstí. V současnosti se tradiční večeře skládá z rybí či knedlíčkové polévky (na Slovensku z tradiční kapustnice) a smaženého kapra podávaného s bramborovým salátem.
Sasko: Sasové jsou hrdí na svou hornickou historii. Dodnes je hojně udržován starý vánoční zvyk "Neunerlei", neboli štědrovečerní pokrm hornické rodiny, kde se večeře skládá z devíti různých pokrmů a každý má své specifikum. Například klobása má přinést fyzickou sílu, čočka dostatek drobných, kompot osladit život a pečená husa rodinný blahobyt. Protestanské rodiny udržují často jinou štědrovečerní tabuli,o dost chudší. Servírují jen bramborový salát s vídeňským párkem, klobásou nebo vajíčkem.

Zdobení stromkuVánoční stromek

Čechy: Musí se vybrat stromek dost veliký, dostatečně rovný, krásně zelený...Kritérií je mnoho. Když se už podařířnajít ten správný, přichází další fáze - zdobení. Víc než polovina národa preferuje klasické skleněné zdobení a barevná světýlka, další používají cukroví, čokoládové kolekce nebo sušené ovoce a slaměné ozdoby.
Sasko: Ozdobený stromek je neodmyslitelným symbolem Vánoc a tradice jeho zdobení pochází právě od našich německých sousedů. Ti si jej os 16. století zdobili sušeným ovocem, slámou a ořechy, v 18. století přibyly hořící svíčky. Dnes Sasové samozřejmě také zdobí stromek světýlky nebo skleněnými ozdobami rozličných tvarů a čokoládovými kolekcewwmi. Děti si na samotné vyšperkování stromku musí počkat až na Štědrý den.

Cukroví

Čechy: Český národ peče rád a hodně. Každoročně se v domácnostech objevují desítky druhů cukroví, pečené, nepečené, suché, s marmeládou. 

Vánoční cukrovíKaždý si vybere. Závod oblíbenosti vahrávají na plné čáře vanilkové rohlíčky, linecká kolečka, kakaové ořechy a vosí hnízda, kterých sní každý průměrný Čech za celé Vánoce víc než kilo. Další typicky českou vánoční sladkostí je vánočka, ta má svým tvarem připomínat Ježíška v zavinovačce a poukazovat tak na křesťanskou tradici těchto svátků. 

Sasko: Pečící mánie je na obou stranách stejná, druhy cukroví se však liší. Na německé straně hranice jsou nejtypičtější a nejoblíbenější perníčky, skořicové hvězdičky, biskupský chlebíček nebo vaječné cukroví. Nejtradičnější je však vánoční štola, hutné pečivo napěchované rozinkami a na povrchu posypané moučkovým cukrem. Na rozdíl od naší vánočky se peče už čtyří týdny před svátky, aby se pořádně odležela a všechny chutě se mohly rozvinout.

MšeVánoční mše

Čechy: přestože jsou Češi povětšině ateisté , jsou to právě Vánoce, o nichž navštěvují kostely. V průběhu adventu si tam totiž mohou poslechnout krásnou církevní skladbu nazývanou Česká mše vánoční, lidově zvanou Rybovka podle autora Jakuba Jana Ryby. A pak je tu půlnoční mše, která začíná o půlnoci z 24. na 25. prosince a je tradičně nejnavštěvovanější mší v roce, pro většinu národa jedinou, kterou navštíví.
Sasko: Sasko je na rozdíl od Čech rozděleno na dva náboženské proudy - protestanství a křesťanství. Křesťané chodí do kostela už od 22. hodin, půlnoční mši neznají. Protestanti mše začínajií již odpoledne, kdy děti hrají příběh Josefa a Marie a poté následuje samotný obřad. Ten musí skončit nejpouději v pět hodin odpoledne, aby byl čas na večeři a rozdávání dárků.

Kdo nosí dárky

Čechy: Na co se malí i velcí těší o Vánocích? Přece na dárky! Ty v Čechách rozdává malý Ježíšek. Ten nemá žádnou konkrétní podobu a ani se neví, jak vlastně dárky pod stromeček doručuje. Ale ať už vypadá jakkoliv a volí jakoukoliv doručovací cestu, každý rok se mu daří nevídané, vykouzlí miliony úsměvů.
Sasko: Našim sousedům pak dárky nenosí Ježíšek, ale Vánoční muž, německy Weihnachtsmann. Tedy postarší muž se zrzavými vlasy a vousy, na sobě má šedý kabát s kapucí. Aby rozdal všehny dárky včas, cestuje na divokém větru. V mnoha rodinách se však nenechává jen a pouze na dětech a jejich fantazii, aby si Weihnachtsmanna představily, často se za něj někdo z rodiny převlékne, zazvoní u dveří a dárky reálně donese. Díky tomu mají děti krásné zážitky a mohou se ve škole chlubit ještě několik měsíců.

Zpracoval S. Flanderka, zdroj internet a MFDnes

















Vytvořeno 10.12.2016 10:42:13 | přečteno 1384x | S.Flanderka
 
load