Je to svátek sv. Silvestra I, jednoho z prvních uctívaných světců, jehož kult se rozšířil do celé Evropy, kněze, který přijal křest jako mladík a v době pronásledování křesťanů za císaře Diocletiána se ukrýval v lesích na Monte Soracte nedaleko

Říma. Odtud podle legendy pochází i jméno, které si zvolil po svém zvolením římským biskupem - Silvestr pochází z latinského slova silva, znamenajícího les, a které označuje i obyvatele lesa. Byl třicátým třetím papežem katolické církve, osmým nejdéle vládnoucím papežem. Na Svatém Stolci se udržel 21 let, 11 měsíců a 1 den. Jeho pontifikát trval od 31. ledna 314 do
31. prosince 335.
Památka svatého Silvestra se uctívá právě 31. prosince. Tento den jeho svátku má i symbolický význam. Tak jako 31. prosince končí jeden rok a s nadějí očekáváme příchod nového, tak i pontifikát Silvestra I. označuje konec éry pronásledování křesťanů a začíná zlatý věk církve, především katolické, která si upevnila své postavení na světě a už nikdy nebyla donucena se ho vzdát. Podle legendy Silvestr I. vyléčil z lepry a následně pokřtil římského císaře Konstantina Velikého, který mu z vděčnosti daroval pozemek, na kterém se nyní nachází stát Vatikán. Silvestr I. se stal patronem dobré úrody a domácího zvířectva. Bývá zobrazován v papežském ornátu s knihou a mušlí nebo býkem.
Sv. Silvestr je jedním z prvních uctívaných světců, jehož kult se rozšířil do celé Evropy. Kdysi se jeho svá

tek nespojoval se žádnými oslavami ani zvyky. Silvestrovská noc získala na významu, až když se v průběhu 16. století ve většině křesťanských zemí ustálil kalendář gregoriánský a počátek nového roku na 1. lednu. Lidé navštěvovali kostel, děkovali za dobré prožití uplynulého roku a modlili se za dobrý průběh nového. Veselí a zvyky z pohanských dob však církev nepodporovala. Teprve rozvoj ekonomiky a vědy v 19. století, který předznamenal příchod "nového zlatého věku", dodal silvestrovské noci větší význam. Společnost bohatla a v očekávání ještě lepšího roku slavila Silvestra stále veseleji a okázaleji, s množstvím pokrmů a nápojů.
Zejména léta přechodu z jednoho století do druhého v roce 1899 a 1900 a poté 1999 a 2000 znamenala nejbouřlivější oslavy Silvestra a příchodu nového roku. V ulicích, v restauracích i v domácnostech se organizovaly velkolepé zábavy a show, bohaté hody a stále nákladnější a velkolepější ohňostroje.Na venkově přetrvávaly některé zvyky, jako např. chození tzv. ometaček - chudých žen, které chodily po staveních, symbolicky ometaly plotnu, aby kamna v novém roce dobře hořela a přály všeho dobrého, za což obdržely almužnu. Hospodyně se varovaly toho, aby nechaly sušit prádlo, což znamenalo nebezpečí smrti někoho z rodiny v nadcházejícím roce. Také zvyk jíst o půlnoci ovar a křen s jablky pro štěstí pochází z 19. st. Teprve v poslední době byly nejrůznější pochoutky vystřídány nazdobenými chlebíčky, obloženými mísami a nejrůznějšími slanými a sladkými zákusky. Stoupalo i množství vypitého alkoholu. Od konce 19. st. je běžným zvykem půlnoční přípitek šampaňským s přáním všeho nejlepšího v nadcházejícím roce.
Ne všichni však slaví svátek sv. Silvestra s takovým nadšením. Např. v historii Židovského národa je Silvestr I. považován za největšího tyrana a pronásledovatele Židů. Křesťanskou víru, na území tehdejší Římské imperie, rozšiřoval za pomocí brutálního násilí a "mečem a ohněm" nutil Židy k nedobrovelné konverzi ke křesťanství. Pod vlivem Silvestra I. také císař Konstantin svolal VIII církevní koncil, kde vyjádřil svou nenávist vůči Židům (přímo je nařkl z odpovědnosti za Ježíšovo ukřižování) a tím dal podnět k dalším pronásledováním a represím v římském císařství i mimo ně. Řada. "silvestrovských slavností" se potom do historie zapsala jako dny protižidovských pogromů. Např. v noci 31. prosince roku 1400 v době silvestrovských oslav, vínem opití křesťané v Anglii, Francii a Německu, vyrazili v
prvním organizovaném pogromu proti Židům, v době 2. světové války, 31.12.1941, opilí němečtí vojáci ve Varšavském ghetu stříleli do lidí jako "do "zvěře" atd. Proto Židé uvědomující si svou identitu, se nikdy silvestrovských oslav nemohou zúčastnit. Tento den je natolik potřísněn židovskou krví a utrpením, že den 31. prosinec je pro ně spíše dnem zamyšlení a smutečných vzpomínek na doby, kdy byli příslušníci židovského etnika vražděni a mučeni ve jménu vzpomínaného a oslavovaného papeže Silvestra I.