Alternativní terapie

Masopustní tradice sahá do dávné minulosti. I když se mu dnes často přisuzuje křesťanská symbolika, původně šlo o pohanskou slavnost, která označovala začátek nového úrodného období. 

Citace z časopisu Zlatá Praha t. 1886:

"Nasbírali jsme celou souvislou řadu dokladův o českém masopustu, z doby staré netržitě jdoucí až po doby nejnovější. Těmito zprávami vedeni, chceme se podívati, jak prapradědové naši s jásotem tropili masopustní reje, jak ve zděděných zvycích jich potomci pokračovali a jak základní myšlénka masopustních bujností udržela se a zachovává podnes. Nebudeme se tu rozepisovati o původu masopustních zvyků. Hádali se o to a hádají dosud. Celkem roztříditi jest různá mínění na dvě skupiny. Buď prý Masopust vznikl na půdě pohanské, nebo na půdě křesťanské. Na půdě pohanské mohl zase vypučeti z náboženských slavností římských a řeckých, Luperkalií, Bacchanalií atd., nebo původem svým hlásí se k národnímu, domácímu náboženství....Jiná domněnka, že masopust vznikl až na půdě křesťanské, opírá své tvrzení důvodem, že pravověřící jaksi na posilněnou před nastávajícím postem o masopustě hodovali, tancovali, žertovali, aby se dosyta před neveselým postem vybouřili. Netroufáme si rozhodovati o mythologickém významu slovanského masopustu. Vydávali bychom se tím jen na kluzkou cestu do říše neznámé, plné kouzelnýchzáhad, nevysvětlitelných zjevů, kdež sice možno dodělati se výsledkův a úsudků důmyslných, ale přece jen málo spolehlivých, strojených."

Veškeré obřady a zvyklosti mívaly souvislost se zemědělskými pracemi, neboť po dlouhé zimě se v tomto čase všichni začínali připravovat na jaro. Zároveň byl Masopust jakýmsi mezidobím mezi Vánocemi a Velikonocemi, začíná už na Tři krále a měl oslavovat hojnost a bohatou nadcházející úrodu. Jedly a pily se zásoby z loňského roku, aby se vyprázdnily spíže pro novou úrodu a také aby si lid naposled „užil neřestí“ před nadcházejícím obdobím velikonočního půstu. Proto bylo také jeho obsahem hodování, konaly se plesy, svatby a hlavně zabíjačky. Samotný masopustní rej, jak jej známe dnes, trval tři dny a hlavní masopustní zábava začínávala v neděli bohatým obědem a hodováním.Už odpoledne se vyrazilo na zábavu do hospody, která se protáhla vždy až do ranních hodin. I další den - pondělí, patřil zábavě a tanci. V mnoha regionech se pořádal takzvaný "mužovský bál", kam neměla na parket přístup svobodná chasa a večerní tancování bylo jen pro ženaté a vdané.

Vyvrcholením masopustu je úterý, které bývalo svátečním dnem. Tento den patříval maškarám a jejich obchůzce obcí. Součástí masopustního průvodu byly od nepaměti různé maškary, nejčastěji Žebrák, Cikán nebo Cikánka, Kominík, Židé, Medvědář (vodil na řetízkumedvěda), Kobyla a nebo muž převlečený za ženu. Židé sbírali obilí a prodávali kanafas, babka s dědkem - další tradiční maska - sbírali do pytle koblihy, vejce a lahve s kořalkou.V tradičním průvodu maškar nechyběl Hejtman a Rychtář, kteří měli šerpu přes ramena, čímž měla být odlišena šlechta od svých poddaných. Hejtman koledy nesl halapartnu, kterou si stavěl na nohu a na níž napichoval špek jako symbol hojnosti, Rychtář nesl takzvané Právo, kterým dostával od starosty povolení (právo) k provádění masopustní koledy. Koledu vedl Masopust (někde také Matka),  anebo prostě Střapatej. To proto, že měl oblek pošitý barevnými třásněmi. Na nich měl zvonečky, aby se koledě neztratil. V ruce nosil cep, jako symbol úrody. Spolu s ním šel v čele koledy Rybníkář, nesoucí dřevěnou lopatu, kterou se vsázel chléb do pece, třetí Caperda měl na ramenou velkou koženou brašnu, do které kradl lidem úrodu z minulého roku (většinou nějaké hospodářské zvíře - králíka, slípku). Masopust s cepem roztáčel koledníky bouchnutím cepu o zem. Koledníci dělali kolečko, při kterém se vzájemně dokola obíhali.

U každého stavení zahrála hudba a bylo nemyslitelné, aby si žena či dívka ze stavení nezatančila s medvědem, jemuž se přisuzovali magické schopnosti plodnosti, které mohly být přeneseny na ženy a celé hospodářství. Maškary byly odměňovány koblihami, uzeným masem, vejci či penězi a to co vykoledovali se nakonec snědlo a utratilo večer v hospodě na taneční zábavě. Nutno říci, že večer už mezi maskami a koledníky (a kolednicemi) nebylo mnoho střízlivých, zvlášť když byla velká zima a bylo nutné zahřívat organismus. Těchto tradičních masek chodí dnes sice čím dál méně, zato se pravidelně objevují převleky a masky, které baví lidi svým vtipem, originalitou a také tím, což je pro ně typické, že reagují na událost nebo věc ze současnosti, snaží se ji parodovat nebo glosovat a lidé se tak každý rok těší, kdo co zajímavého a zábavného zase vymyslí.

Masopustní zábava končívala o půlnoci tradičním Pochovaním basy, která byla za tklivého nářku vynesena ven ze sálu a "pohřbena" - byl to symbol toho, že si muzikanti v postu nezahrají. Po Pochování basy čas nevázaného veselí skončil a nastal čas půstu, který trvá čtyřicet dní. Záčátek půstu je hned ve středu, jelikož neděle nejsou chápány jako postní dny. Tímto prvním postním dnem je Popeleční středa. Ale to již se dostáváme k Velikonocům a k dalšímu samostatnému článku.

Zpracoval S. Flanderka, zdroj www.eldar.cz, www.mexickykopr, www.muzeum-turnov.cz