9078888
ENDEFRRU
Přihlášení Cookies

Alternativní terapie

Letní slunovrat

Aktuality

Všechny aktuality
Chci zasílat aktuality na e-mail:

Letní slunovrat

Ve dnech kolem jednadvacátého a dvaadvacátého června dosahuje Slunce při svém relativním pohybu vůči Zemi své nejsevernější polohy – severní konec zemské osy je nejvíce přikloněn ke Slunci. Nadchází letní slunovrat, začíná léto. České slovo slunovrat vzniklo podle ročního pohybu vycházejícího Slunce nad obzorem. Sluneční paprsky v tento den dopadají v poledne kolmo na obratník Raka, na severní polokouli je nejdelší den a nekratší noc. Slunce dospělo k nejsevernějšímu bodu východů a západů a nyní se bude přesouvat - vracet - po obzoru na jih. Na opačný, nejjižnější bod své pouti dospěje za zimního slunovratu. Od letního slunovratu se délka dne krátí a po zimním naopak roste.

Začíná svítatLetní slunovrat nebo také Alban Heruin, Litha, Midsummer, Meán Samhraidh... je svátkem počínajícího léta, dobou, kdy Slunce dosahuje vrcholu své síly, země je zelená a slibuje bohatou úrodu. Ve skutečnosti byl letní slunovrat prastarý přírodní svátek, který byl s radostí slaven všemi lidmi pocházejícími ze stejného duchovního prostředí. Letní slunovrat se slavil k uctění přírody, Slunce, života a síly. Byl ale i hluboce magickým dnem a noc o letním slunovratu byla plná magických sil. Magická moc slunovratu byla vnímána již předkřesťanskými kulturami a ke dnům zimního a letního slunovratu se vázala řada oslav, zvyků a obyčejů. Obřady praktikované o slunovratu se příliš nelišily od těch beltinových a jak dokazují lidové zvyky, nepoužívali je pouze Keltové, ale i většina tehdejší evropské populace. Lidé věřili, že v tento čas mohou nahlédnout do budoucnosti, že se mohou dostat ke skrytým pokladům nebo také získat nadpřirozené schopnosti. Den, kdy se objevují poklady, kdy vykvétá zlaté kapradí a také kdy se otevírají brány mezi naším světem a zásvětím. Do ohně z devatera dřev se před půlnocí vhazovaly snopky magických Příroda a výtvor člověka se začínají doplňovatbylin, věnečky květů panen a kořínky lesních rostlin vykopané mladíky. Léčivé rostliny sbírané tuto noc mají prý nejen výraznou uzdravující, ale především magickou moc. Kořenářky a ranhojiči v plamenech čistili a posvěcovali své nástroje, stříbrné srpy, měděné kotlíky a kamenné tlouky. Březová větvička, kterou má člověk při oslavě slunovratu na holém těle, mu prý ukáže cestu k pokladu ze zlata a drahých kamenů. Dívka, která natrhá kytičku z devatera kvítí a bez pronesení jediného slova ji položí pod polštář, bude snít o svém budoucím manželovi. V době kolem letního slunovratu se lidé konečně mohli těšit z první úrody, ale jelikož je přízeň bohů nestálá, bylo třeba vztah s bohy neustále posilovat. Bohové úrody nebo také vegetační duchové byli vnímáni jako personifikace rostlin a stromů. Proto se lidé na jejich počest a také, aby se jim co nejvíce přiblížili, zdobili květinami a listy. Také domy byly zdobeny rostlinami a zelenými větvemi. V některých krajích se dochovala trad...Slunce se vrací...ice pálení figurín vyrobených z vrbového proutí, které snad měly zastupovat vegetační duchy a symbolizovat proces jejich znovuzrození, kdy jejich popel posloužil ke zúrodnění země a tím k započetí nového cyklu. Důležitým okamžikem je také vnímání letního slunovratu jako triumfu slunečního boha Mabona, který se zrodil o zimním slunovratu a o jarní rovnodennosti porazil temnotu a nyní neomezeně vládne. Na základě podobnostní magie bylo sluneční světlo podporováno světlem a silou ohně, proto byly při západu slunce na vrcholcích kopců zapalovány posvátné hranice, aby byla moc světla udržena i po celou noc. Jelikož oheň byl zpodobněním slunce, měl také stejné očistné a obnovující síly, proto skákání přes oheň chránilo před nemocemi, zajišťovalo prosperitu a odhánělo neštěstí. V pravěku, a také u mnoha primitivních kmenů, je slunce znázorňováno kruhem, protože kolo připomíná svým otáčivým pohybem pohyb slunce. Proto byla hořící kola pouštěna z kopců nebo kutálena po polích, nebo se hořícími větvemi točilo, aby vznikl dojem ohnivého kola. Prvotním úmyslem bylo napodobit pohyb slunce po obloze, a podle principů napodobující magie, ho tak posílit.

Takovýhle význam a sílu měl svátek Alban Heruin pro naše divoké a mystikou žijící předky. Ani mohutná a často represivní...a vrcholí - oslepující světlo, obrázek se otevře v novém okně snaha přicházejícího křesťanského hnutí ho nedokázala potlačit.Protože již ve 3.století byl křesťanskou církví připisován velký význam slunovratům, stal se zimní slunovrat oslavou příchodu na svět dítěte Ježíše a letní slunovrat pak svátkem narození jeho předchůdce a zvěstovatele, Jana Křtitele. Křesťanská církev tak proměnila dvě z nejdůležitějších předkřesťanských oslav v připomínku dvou závažných událostí křesťanského roku a zatlačila do pozadí jejich prvotní "pohanský" význam. Jan Křtitel, jehož narození západokřesťanské církve zasvětily letní slunovrat, byl nepochybně výjímečnou osobností. Nejstarší oslavy jeho svátku jsou doloženy ve východní i západní církvi již ve 4.století. Slova Janova evangelia: "On musí růst, já však se menšit" kosmicky "potvrzovala" jeho úlohu jako toho, co připravuje cestu a po splnění úkolu musí odejít, aby uvolnil místo Ježíši, přislíbenému Mesiáši, novému slunci, zahřívajícímu svými paprsky probouzející se zem.

Protože svátek Jana Křtitele byl slaven poutěmi a procesími, patřila k němu i pořádná hostina. Oblíbenou laskominou byl svatojánský chlebíček, který se později přestěhoval na vánoční stůl jako chlebíček biskupský. Připravoval se z mouky, másla, cukru, vajec, ořechů, mandlí, rozinek, zavařené dýně nebo čerstvých viční a vanilky. Snad měl připomínat ...Slunce pokračuje dál..., obrázek se otevře v novém okněsvatojánský chléb, kterým se nejspíše Jan Křtitel živil. Skutečný Svatojánský chléb, jak se říká luskům rohovníku, jedli Židé jen za hladomoru. V dobách dostatků se jím krmil dobytek a jako stálá součást jídelníčku se objevoval jen na stolech těch nejchudších z nejchudších. Od 10. století se o Janově svátku pilo v evropských zemích víno, tzv. svatojánská láska, které se světilo v kostele. Oslavy spojené s popíjením vína si mohli dopřát i absolutní abstinenti, děsící se následné kocoviny. Jan Křtitel je totiž mimo jiné nejen patronem vinné révy, ale pomáhá při bolestech hlavy a pro ty, kteří chtějí přestat s nadměrnou konzumací alkoholu je svatojánská noc správným dnem. Jan Křtitel je i patronem při abstinenci! Kdo dává přednost bylinným čajům, neměl by o svátku Jana Křtitele zapomenout na šálek třezalkového nálevu. Od dob pohanských se právě o letním slunovratu přičítá třezalce zvláštní účinek. V tuto dobu kvete zářivě žlutě a pomáhá nejen při žaludečních potížích, neklidu a nespavosti, ale její květy prý mají i magickou moc ochránit dobrého člověka před zlými duchy a ďáblovými nástrahami. I když křesťanská tradice překryla slunovratové oslavy svátkem svatého Jana, odrážejí se mnohé pohanské rituály v rejích svatojánské noci. Ohně se pálily dál, jen se jim začalo říkat - svatojánské. Ráno se věřící modlili v kostelech ke svatému Janu a večer metali hořící smolná polena k ochraně před zlými mocnostmi. A myslím, že bez pocitu, že by tam či onde činili špatně nebo zle. Protože v srdci a ve svědomí, nikoliv jen v chladu chrámů, s námi rozmlouvá Bůh nebo Universum, chcete-li. V záměru, mysli a směru naší touhy je, či není, naše zbožnost a duchovnost. A i když rozmlouvat s Nejvyšším můžeme všude a vždy, Keltové si za svou svatyni vybrali chrám nejkrásnější - Přírodu.

A jak vypadá Letní slunovrat v praxi dokumentuje alespoň několik fotek z Českého ráje - z místa původního Keltského osídlení.

Zpracoval S. Flanderka, zdroj:www.vykladzive.cz a další

Vytvořeno 13.6.2012 12:33:38 | přečteno 6713x | Ing. Tatiana Flanderková
 
load