Ten, kdo si myslí, že je hotov se vzděláním, je víc hotov, než vzdělán. (Torbjorn Jorgensen)
Oba obory medicíny, tj. léčení chorob člověka, jak konvenční lékařství, tak nekonvenční lékařství, tzv. léčitelství, vycházejí ze stejných předhistorických a historických kořenů. Začátky lékařství byly zcela nevědecké. V pravěku byla důležitá víra, že nemoc vznikla působením zlých duchů a démonů a způsob léčení ovládal nejlépe šaman nebo mág. Postupně ji vystřídala víra, že nemoc je způsobena nepřízní bohů a léčením se začali zabývat nejen šamani, ale i kněží. Náboženství se v lékařství hodně uplatňovalo i u prvních kulturních národů (Egypťané, Asyřané a Indové). Prvními léčebnými prostředky již v předhistorickém prvobytně pospolném řádu byly voda, světlo, teplo a léčivé rostliny, léčením ran se až do středověku zabývali nelékaři, ranhojiči, kováři trhali zuby atd. Hodně souvislostí mezi zdravím a nemocemi se zjišťovalo ve hvězdách, rozkvétala astrologie.
Ohromnou sumu vědomostí, ověřených zkušeností a výsledků představuje čínská medicína a základní shrnující kniha čínského lékařství - Vnitřní kniha Žlutého císaře - vznikla již v období 2697-2597 př. Kr. Další důležitou kapitolou ve vývoji lékařství je lékařství v Řecku, vznikaly nemocnice, lékařské školy. V 5. a 4. století př. Kr. se řecké lékařství vymanilo z vlivu náboženství a vzniklo tzv. světské lékařství, jehož zakladatelem je Hippokratés. Jeho přísaha je skládána v opravené podobě novými promujícími lékaři i v současné době. Hůl ovinutá hadem se stala symbolem medicíny. Významné postavení v dějinách lékařství má však také egyptské, arabské, indické, tibetské lékařství a řada dalších. Počátky moderního lékařství založeného na objevech přírodních věd a podloženého staletými zkušenostmi spadají až do období renesance. Následující četné objevy umožňující vznik nových odvětví (mikrobiologie, imunologie...), technické objevy (rentgen... nukleární magnetická rezonance...) dotvořily obraz současné vědecké medicíny a daly základ vědeckého lékařství. Zároveň však nastala atomizace lékařství na řadu různých lékařských oborů dle nemocí a orgánů, resp. dle vyšetření nebo léčení.
Léčitelství | Lékařství |
Nemá řádnou výuku, studium anatomie, fyziologie, patologie... | Má šestiletou vysokoškolskou výuku a četné zkoušky |
Není podloženo žádnými zákonnými normami | Má zákon o zdraví |
Je roztříštěno na řadu jednotlivců, společností a organizací | Má svou lékařskou komoru |
Tyto rozdíly by bylo vhodné postupně eliminovat a obě odvětví, konvenční i nekonvenční medicína, by měly stále více spolupracovat. Příklady spolupráce zejména v zahraničí ukazují, že spolupráce je možná i nutná. Společným cílem musí být nejen uzdravení nemocného člověka, ale i předcházení nemocem. Prevence!!!
Zpracovala Ing. Tatiana Flanderková podle článku Prof.MUDr. F.Hůzla, DrSc. v časopise Meduňka