9079065
ENDEFRRU
Přihlášení Cookies

Alternativní terapie

Aktuality

Všechny aktuality
Chci zasílat aktuality na e-mail:

Spolupráce lékařů s léčiteli

Ten, kdo si myslí, že je hotov se vzděláním, je víc hotov, než vzdělán. (Torbjorn Jorgensen)

Oba obory medicíny, tj. léčení chorob člověka, jak konvenční lékařství, tak nekonvenční lékařství, tzv. léčitelství, vycházejí ze stejných předhistorických a historických kořenů. Začátky lékařství byly zcela nevědecké. V pravěku byla důležitá víra, že nemoc vznikla působením zlých duchů a démonů a způsob léčení ovládal nejlépe šaman nebo mág. Postupně ji vystřídala víra, že nemoc je způsobena nepřízní bohů a léčením se začali zabývat nejen šamani, ale i kněží. Náboženství se v lékařství hodně uplatňovalo i u prvních kulturních národů (Egypťané, Asyřané a Indové). Prvními léčebnými prostředky již v předhistorickém prvobytně pospolném řádu byly voda, světlo, teplo a léčivé rostliny, léčením ran se až do středověku zabývali nelékaři, ranhojiči, kováři trhali zuby atd. Hodně souvislostí mezi zdravím a nemocemi se zjišťovalo ve hvězdách, rozkvétala astrologie.

Konvenční medicína

Ohromnou sumu vědomostí, ověřených zkušeností a výsledků představuje čínská medicína a základní shrnující kniha čínského lékařství - Vnitřní kniha Žlutého císaře - vznikla již v období 2697-2597 př. Kr. Další důležitou kapitolou ve vývoji lékařství je lékařství v Řecku, vznikaly nemocnice, lékařské školy. V 5. a 4. století př. Kr. se řecké lékařství vymanilo z vlivu náboženství a vzniklo tzv. světské lékařství, jehož zakladatelem je Hippokratés. Jeho přísaha je skládána v opravené podobě novými promujícími lékaři i v současné době. Hůl ovinutá hadem se stala symbolem medicíny. Významné postavení v dějinách lékařství má však také egyptské, arabské, indické, tibetské lékařství a řada dalších. Počátky moderního lékařství založeného na objevech přírodních věd a podloženého staletými zkušenostmi spadají až do období renesance. Následující četné objevy umožňující vznik nových odvětví (mikrobiologie, imunologie...), technické objevy (rentgen... nukleární magnetická rezonance...) dotvořily obraz současné vědecké medicíny a daly základ vědeckého lékařství. Zároveň však nastala atomizace lékařství na řadu různých lékařských oborů dle nemocí a orgánů, resp. dle vyšetření nebo léčení.

Nevýhody konvenční medicíny

  • Medicína se dělí na řadu teoretických a klinických oborů, využívá se elektroniky, kybernetiky a dalších vymožeností vyspělé techniky. Dělení lékařství orgánově je však příliš důsledné a ztrácí se celostní pohled na nemocného člověka. Nyní je velká snaha vychovávat na fakultách všeobecného lékaře - praktika a pokud možno se vrátit k tradici rodinného lékaře.
  • Ztrácí se také důležitost významu psychiky pro vznik četných onemocnění. Celostní - holistický pohled na lékařství, zdůrazňující, že nemoc není onemocnění jednoho orgánu, ale celého organismu a dále zdůrazňující význam psychiky a nervového systému při vzniku a průběhu onemocnění, se vrací do lékařství teprve ve 20.století.
  • Atomizace medicíny šla tak daleko, že lékař "léčí příznaky", tj. při bolestech ordinuje lék na bolest, při křečích lék proti křečím, při zácpě lék proti zácpě, což není na závadu. Na závadu však je, že lékař důsledně nepátrá po příčinách těchto příznaků a nepošle pacienta na další vyšetření.
  • Pojišťovna hlídá náklady na drahá odborná vyšetření a tím omezuje lékaře v jeho ordinaci.

Nekonvenční (alternativní) medicína

Základy:

  • Vychází ze stejných historických kořenů jako medicína konvenční
  • Opírá se především o dlouholeté zkušenosti a dobré výsledky přírodních a psychoenergetických alt. metod
  • Při terapii i diagnostice využívá znalostí čínské i dalších medicín
  • Používá psychoenergetické a bioenergetické síly
  • Nepoužívá umělé, chemicky vytvořené léky
  • Neprovádí hrubé zásahy do lidského organismu, chirurgické zásahy ponechává plně chirurgům
  • Zaměřuje se na celého člověka, nikoliv orgánově
  • Bere v úvahu vliv psychiky člověka při vzniku a průběhu onemocnění
  • Zaměřuje se na správnou výživu a zdravý životní styl jako důležité složky prevence i léčby nemocí
  • Zaměřuje se především na nemoci chronické, kde podstatně přispívá k jejich zlepšení nebo vyléčení
  • Využívá různých druhů masáží a rehabilitací
  • Důležitá jsou nadání a vlohy léčitelů k určitým způsobům alt. diagnostiky a léčení. Je nutné vyloučit z nekonvenční medicíny nepoctivost a šarlatánství.

Fakta pro spolupráci

  • Celostní pohled na nemocného člověka se vrací i do klasické vědecké medicíny
  • Některé alt. metody léčení a diagnostiky jsou stále více používány v klasické medicíně:
    • Bylinné terapie získávají stále větší význam
    • Masáže, fyzioterapie, reflexní masáže, léčba minerálními vodami, balneoterapie jsou důležitou součástí obou medicín
    • Akupunktura, akupresura, alektroakupunktura jsou v klasické medicíně používány stále častěji
    • Lékaři se zabývají homeopatií, chiropraxí, manipulačními terapiemi..., zavádějí hygienické návyky a zdravý životní styl stejně jako dobří léčitelé

Základní rozdíly

Léčitelství Lékařství
Nemá řádnou výuku, studium anatomie, fyziologie, patologie... Má šestiletou vysokoškolskou výuku a četné zkoušky
Není podloženo žádnými zákonnými normami Má zákon o zdraví
Je roztříštěno na řadu jednotlivců, společností a organizací Má svou lékařskou komoru

Tyto rozdíly by bylo vhodné postupně eliminovat a obě odvětví, konvenční i nekonvenční medicína, by měly stále více spolupracovat. Příklady spolupráce zejména v zahraničí ukazují, že spolupráce je možná i nutná. Společným cílem musí být nejen uzdravení nemocného člověka, ale i předcházení nemocem. Prevence!!!

Zpracovala Ing. Tatiana Flanderková podle článku Prof.MUDr. F.Hůzla, DrSc. v časopise Meduňka

Vytvořeno 2.1.2008 10:16:33 | přečteno 2917x | Ing. Tatiana Flanderková
 
load