Vodoléčba jako forma terapie se začala uznávat již v antické době a byla nepostradatelnou součástí životního stylu Římanů a Řeků. Akvadukty přiváděly do mě
st čistou horskou vodu na pití i na koupání, v místech výskytu pramenů považovaných za léčivé byly zakládány vodní lázně. Vodu lze používat k povzbuzení nebo uvolnění, jako prostředí, v němž lze cvičit nebo odpočívat. Existuje celá řada způsobů použití vody, např. střídavé horké a studené koupele nohou, zábaly ke snížení povrchové teploty těla, obklady na vyvrknutí, modřiny, otoky a záněty, inhalace páry, sedací koupele, slané koupele atd.
Zpracovala Ing. Tatiana Flanderková