Finsko dalo potní lázni jméno sauna.
V době před 300 lety, kdy v Evropě církev z důvodu uvolněných mravů v lazebnách a lázních tyto provozy likvidovala (důvodem bylo též šíření chorob), potní lázně ve Finsku z důvodu geografické odlehlosti zůstaly nadále v provozu. V této době je tradice sauny ve Finsku již více jak 1000 let stará. Finsko dalo potní lázni i jméno „sauna“, které znamená „dům s lázní, pro kterou je vzduch ohříván pecí“. Úřední statistika ve Finsku uvádí, že v roce 1960 zde bylo 342 931 rodinných saun. V roce 1975 uvedl profesor Harald Teir, předseda Společnosti přátel sauny, že na 4,7 milionu Finů připadá celý milion saun. V roce 1937 byla založena finská společnosti pro studium a propagaci sauny SAUNA SEURA.
Tradiční finská sauna byla téměř u každého domku ve staveních z otesaných klád, s velkým ohništěm, plným balvanů. Nemívala okna a původně ani komín, takže kouř a pára odcházely dveřmi nebo jen úzkými průduchy. Stěny byly černé od sazí. Topilo se březovými poleny a celou prostorou sauny pronikalo aroma páleného dřeva. Uvnitř byly stupňovité lavice, dřevěné palandy, na které potící vylézali, čím výše, tím do většího horka (ve výši hlavy zde bývalo až 120 - 140°C!). Koupající často lehávali s vyvýšenýma nohama, aby lepším prokrvením mozku zabránili kolapsu. V sauně převažovalo suché teplo a jen nakrátko se zde vyvíjela pára tím, že se na kameny rozpálené v ohništi vylila sběračka vody. Přitom si koupající třeli celé tělo a šlehali se březovými metlami, čímž ještě dále stupňovali prokrvení kůže. Metly se finsky nazývaly „vasta“ nebo „vihta“ a jsou dokonalou obdobou věníků a chvoščišť, používaných ve středověku. Všichni se přitom převelice potili, ale pot se v suchém prostředí ihned odpařoval. Poté vybíhali rozpařeni do volné přírody, kde se polévali nebo schlazovali ponořováním do studených vod jezer, v bazéncích nebo se dokonce i při hlubokých mrazech váleli nazí ve sněhu. Jak vidíte, postup lázně v sauně se lety nijak nezměnil, jen ochlazovat se dnes lidé běhají do auta s klimatizací.
Díky dostupným publikacím máme dostatek informací i o historii saunování na Slovensku. V obci Šumiac pod Královou Hoľou stojí pravděpodobně nejstarší sauna. Na konci 1. světové války si mlynář Michal Demo přivedl ze zajetí v Rusku ženu Máriu. U potoka postavili dřevěný domek s tzv. ruskou koupelnou. V předsíni bylo okno, věšák na odložení oděvů. Lavice a dřevěná káď s vodou spolu se svazkem březového proutí, dřevěná podlaha. V potírně byla dřevěná lavice pro 2 osoby, kamna s akumulační náplní a betonová podlaha. Teplota v sauně dosahovala až 120°C (pod stropem).
Současní majitelé saunu, která stojí více jak 80 let, obezdili, zrušili okno v potírně, zvedli střechu celé stavby a tím i světlost jednotlivých místností. Zavedli elektřinu a starou rozeschlou káď vyměnili za plechovou vanu. Takto je stavba připravena sloužit v obci i dalším generacím.
V roce 1948 byla otevřena první sauna k léčebným účelům - a to v Karlově Studánce, v zákoutí lázeňského parku. Sauna bohužel vyhořela, ale redakci se podařilo získat dobovou fotografii, kterou v tomto článku přetiskujeme.
Již dnes víme, že sport a regenerace patří k sobě. Proto i sauna má své nezastupitelné místo v tréninkovém procesu nejen vrcholových sportovců, ale i rekreačních nadšenců. V roce 1924 na olympijských hrách v Paříži si postavili finští sportovci saunu ještě jen pro sebe, ale již v roce 1936 na olympijských hrách v Berlíně využívali saunu sportovci řady dalších zemí. Tuto saunu již postavili pořadatelé olympiády dle technické dokumentace z Finska. V roce 1948 na olympiádě v Londýně se v sauně o velikosti 84m2 saunovali sportovci ze 70 zemí, na olympiádě v Helsinkách v roce 1952 ji pak vyzkoušelo i 1200 novinářů a 400 rozhlasových reportérů. V Čechách byla první sauna pro sportovce postavena v roce 1938 v tělovýchovném středisku v Třeboni. V roce 1980 bylo již v 60% z celkového počtu 75 středisek vrcholového sportu tehdejšího Československa vybaveno saunou. Dnes se základní informace o saunování přednášejí na FTVS UK v Praze a na FTK v Olomouci.
Není pochyb, že v Čechách se nacházejí sauny, jejichž vzorem je právě finská sauna. Pojem „sauna“ v Čechách rychle zdomácněl. Přestože přišly ze zahraničí i termíny banja (rusifikovaný výraz pro „balneum“), jizba, istba, stuba či slovanské laznja (připomínající naši lázeň), vyhrálo finské slovo „sauna“ na celé čáře. V roce 1936 postavil v letním táboře v Borovci u Štěpánova doc. František Vojta pravděpodobně první saunu u nás. První veřejná sauna vznikla již v roce 1946 v Brně-Pisárkách. Tato sauna později vyhořela a na jejím místě stojí tzv. „Stará sauna“ se dvěmi potírnami pro 2 x10 návštěvníků, vedle ní pak „Nová sauna“, také pro 2x10 návštěvníků.
Saunování v Čechách má dobrou tradici a o její propagaci se starala a stará řada spolků. V roce 1966 byl založen Klub přátel sauny v Bruntále ( v roce 1968 proběhla konference Klubu přátel sauny v Ostravě) a v 70. letech byla založena na při ČÚV ČSTV subkomise pro sauny. V Brně se o propagaci saunování i stavby saun aktivně přičinil brněnský BS-klub Svazarmu, v roce 1976 pak v Praze proběhla celostátní konference věnovaná sauně, v roce 1982 byl v Piešťanech uspořádán VIII. mezinárodní kongres sauny. V roce 1996 byl založen Cech saunařů, který se vzápětí spojil s Asociací masérů a regeneračních pracovníků (AMARP) a společně s ním založil dnešní Asociaci pracovníků v regeneraci (APR), která kromě saunařů sdružuje i bazénáře, maséry a lázně. Velkou práci odvedla v Československu i v Česku Společnost pro saunu Dr. Mikoláška a přestože dnes již tato společnost neexistuje, MUDr. Mikolášek spolupracuje s redakcí našeho časopisu dodnes.
Tímto článkem jsem chtěl připomenout, že sauna a saunování má svou historii a tradici nejen u nás, ale i ve světě a poděkovat všem, kteří tuto regenerační proceduru podporují. Otázkám kolem sauny se dokonce věnuje celý vědní obor - saunologie. Bohužel ve zdravotnictví je zatím tato procedura nedoceňována, přestože řada vědeckých prací u nás i v zahraničí dokládá příznivý účinek na zdravé lidi i oslabené jedince. Nicméně věřím, stejně jako všichni, kteří se saunou zabývají, že i zde dojde k pozitivní změně.
Zpracovala Ing. Tatiana Flanderková, zdroj www.bazen-sauna.cz , autor článku Ing. J. Kouba