Alternativní terapie

Není jich málo. Patří sem logicky zažívací potíže, na ně navazující potíže se žlučníkem, játry, slinivkou, nadváha, poruchy látkové výměny, cukrovka, kožní problémy, akné, alergie, vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu v krvi, poruchy oběhového systému, skleróza cév, revmatismus, dna, poruchy štítné žlázy, atd. Nemá smysl rozebírat veškeré souvislosti těchto onemocnění s výživou, stačí si uvědomit jednoduchou věc:

Tím, co přijímáme potravou, vyživujeme všechny naše buňky. Ty fungují, pokud dostávají vše, co potřebují (sacharidy, bílkoviny, tuky, vitamíny, minerální látky) a tak funguje i celé naše tělo. Pokud ovšem vznikne nějaký nedostatek, už vše neprobíhá tak, jak má. Když se nejedná o nějaký závažný deficit, tělo se s ním statečně vyrovnává, má mnoho nouzových řešení, které může nasadit. Ovšem ne donekonečna. Problém se tak může objevit až za několik let, zdánlivě zčista jasna. Nikoho však nenapadne, že si na něj zadělával dlouhá léta. Příčina je velice dobře „zamaskována“ a je těžké ji odhalit, natož připustit, že jsme něco dělali špatně. Výživou si tedy můžeme způsobit spoustu problémů. A to nemluvě o nezdravém negativním myšlení, které zasahuje do fyzických funkcí našeho organismu a narušuje jejich správný průběh. Tím se však budeme zabývat později. Pokud se rozhodneme zdravě žít, nebo se chceme o to pokusit, měli bychom si ujasnit, proč.

Důležitá je motivace

Pokud chce někdo zhubnout a hledá jakousi dietu, či krátkodobou očistnou kúru, kterou tedy třeba i měsíc bude držet s tím, že se zase vrátí do „starých dobrých kolejí“, pak jenom plýtvá energií a vůlí. I když postoji „prostě si to vyzkoušet“ se nebráním. Otevírá se tak možnost volby a srovnání, i to je krok dál. Další, ne zas až tak zcestnou motivací, jsou tělesné potíže, zmíněné v prvním odstavci. V těchto případech je člověk vybaven i jakýmsi pocitem nutnosti něco změnit. Pozor ale, abychom se změnou nečekali příliš dlouho, až když potíže vyústí v chronickou nemoc. Náprava pak bývá mnohem složitější.

Pádným důvodem, proč zdravě žít , je touha po hodnotném životě.

Není až tak složité proniknout do širších souvislostí. Každodenně čerpáme určitou dávku energie, kterou jsou schopny naše buňky vyprodukovat. Měla by nám stačit na bezvadnou funkci našeho organismu, ale i na různé další činnosti, jako je třeba vykonávání našeho povolání, domácí práce, učení se, chození na procházky, práce na zahradě, čtení a další koníčky. Pokud je ovšem náš organismus nucen „pracovat navíc“, např. při trávení těžko stravitelného tučného oběda či odbourávání cizorodých látek přijatých potravou, zůstává nám mnohem méně energie pro vše ostatní. Cítíme se unaveně, nechce se nám nic dělat, ani myslet, jenom ležet, což je stále lepší možnost, než kdyby se k tomu přidaly ještě jiné problémy jako je např. bolest žaludku či hlavy. Naše nálada se zhoršuje, naše nechuť cokoli dělat a vědomí, že je třeba cosi vyřídit, budí naši nespokojenost. Ta se projevuje např. nevrlostí při komunikaci s ostatními lidmi, což vyvolává další konflikty. A nebo naopak přemáháním, které se v nás hromadí a zakládáme si na další, vážnější problémy. Nakonec nám uniká, že jsme si svou náladu vlastně způsobili sami a tak jen hledáme viníky v okolí a mračíme se a nadáváme na svět.

Vzpomeňme si na tolikrát vyřčené přání „hodně zdraví“ nebo na přísloví „ve zdravém těle zdravý duch“ a uvědomme si, jak je vše pevně provázané. Kolik toho stihnete, když máte dostatek energie (příp. chuti), jaký dobrý pocit a radost z toho vychází, která naší dávku energie dokáže záhadně zvýšit. Když se cítíte dobře, vypadá vše snadněji a vše lze lépe překonat. Jste spokojenější. Samozřejmě, kdo by byl spokojený, kdyby ho trápily bolesti! A co takhle pocit méněcennosti především u mladých lidí s rozsáhlými problémy s pletí nebo dětí, kterým se ostatní posmívají pro jeho tloušťku? Dalo by se zde uvést ještě mnoho příkladů, které provázání tělesného vzhledu a pocitu s duševním rozpoložením dokládají. Nejlepší však bude, když zapátráte po vlastních zkušenostech a tuto pravdu poznáte a ověříte si ji sami na sobě.

Když přijmeme poznání, že naší stravou můžeme ovlivnit naši fyzickou stránku a smýšlení a naším smýšlením (čili postojem) náš život, zbývá už jen krůček k tomu, změnit svůj život k lepšímu. Je však zapotřebí přesvědčení a dostatek odhodlání, které je opět založeno na naší motivaci. A tak jsme zase na začátku. Nebo jsme pokročili?

Zpracovala Ing. Tatiana Flanderková, autor článku Květa Šimková