Alternativní terapie

Kde se vzala, tu se vzala...

V pradávných dobách, dávných časech a mnohde ještě nedávno žili lidé makrobioticky (a na pár místech světa ještě i dnes žijí), aniž by o tom cokoli věděli, aniž by o tom dlouze rozumovali a aniž by se tomu museli nějak speciálně učit. Byla to a je ta nejlepší makrobiotika v té které době a v tom kterém místě.

Jako když vás vysadí na opuštěném místě (alespoň tak opuštěném, že do nejbližšího obchodu se nedostanete úplně jednoduše, a když, tak jen pěšky a nést tudíž můžete pouze tolik, kolik unesete), a vy se začnete živit tím, co je místně dostupné, co právě zraje, co se dá přirozeně uskladnit nebo popřípadě ulovit. Až se trochu zabydlíte, pravděpodobně zkultivujete kus půdy, abyste si něco vypěstovali a nemuseli pořád pobíhat po krajině a hledat něco k snědku, ochočíte si (domestikujete) nebo pořídíte (zakoupíte) nějaké zvíře, které vám po nějaký čas pomůže s obživou - ať už v podobě masa nebo práce a posléze s vámi žije jako váš kamarád. Jste-li proti zabíjení zvířat (hlavně savců, nám tolik podobných a blízkých), budete jen „okrádat“ telátka, jehňátka nebo kůzlátka o jejich přirozenou prvotní potravu - mléko, a slepice o vajíčka - zárodky jejich potomstva. Tyto věci se ovšem v dávných dobách neřešily, nefilozofovalo se nad nimi, protože lidé neměli moc možností, neuměli spoustu věcí (ale některé zase uměli líp než my), a tak stavěli velké stodoly na uskladnění krmiva (sena) a chlívy pro zvířata a většinu své síly a energie dávali do péče o ně (anebo dřeli jako nevolníci...).

A když jste tedy vyřešili to základní - napít se a najíst - začnete přemýšlet o způsobu bydlení a oblékání. Pokud cítíte souznění s přírodou a popeláři k vám nedojedou, brzy vás přestane bavit obklopovat se umělohmotnými výdobytky, obzvlášť takovými, co se sice rozkládají sakramentsky dlouho, ale povážlivě krátkou dobu slouží svému prvotnímu účelu. A umělohmotné oblečení, které spálením v ohni vytvoří dosti nebezpečné nečistoty (ba přímo jedy), které vám vzápětí spadnou na zahrádku (anebo sousedovu - to podle výšky komína), asi taky zavrhnete. Takové oblečení navíc špatně saje, na úklidové hadry se tedy moc nehodí, a tělo přirozeně žijícího člověka je pociťuje jako velmi nepříjemné.

O různorodý zdravý pohyb byste neměli mít nouzi, pokud si poctivě budete velkou část obživy sít a sklízet sami. A protože elektřina na takovou samotu nevede, nebudete mít ani možnost (neřku-li čas) vysedávat u televize či počítače a budete raději obdivovat krásu, dokonalost a důmyslnost přírody a života jako celku. A to vás přivede k oslavě zákonitostí a principů, které vše vytvářejí a kterým možná začnete říkat bůh nebo jakkoliv jinak. A pak už se nebudete potřebovat vrátit do civilizace, uspěchané, přetechnizované, městské, plýtvavé, drogově závislé, ze které jste vzešli. A budete chtít MÍT čím dál míň, a tím víc budete chtít BÝT, protože procítíte, jaký dar je život, jaká je to krása a zázrak. A budete boha velebit. A přestanete se divit, jak je možné, že někomu k radosti stačí obyčejná jáhlová kaše do sladka laděná jablíčky a švestkami a posypaná oříšky, pokud jste je stihli sklidit ještě před veverkami.

To je ta pradávná a ideální makrobiotika, život ve velkém, který znal doktor Hufeland nebo Goethe, vyzkoušel ho Tolstoj a Thoreau a píše o něm Kushi.

Co s tím vším?

Ale co s tím vším, když vás nevysadí v žádné pustině, když máte kolem sebe plno elektrických přístrojů, plno zboží a možností, jak spočívat v pohodlí od rána do večera? I když si to ve svých představách a snech přejete, opravdu přejete, nemůžete odejít a začít jako Robinson. Je to jako se vším v naší současné civilizaci. Ohromná svoboda a neskonalé možnosti nás dovedly na rozcestí opravdového pokroku a zkázy. Stojíme (každý z nás jednotlivě) na rozcestí a máme opět SVOBODU volby. Jinak to nejde, nikdo to za nás nevyřeší - my sami se rozhodujeme, kolik a čeho sníme, zda budeme zdraví nebo nemocní, tlustí nebo tencí, zda budeme pomáhat nebo chamtit. Rozhodujeme o své duševní a duchovní velikosti, o tom, jak umřeme, a co s námi bude potom. Ti nesvéprávní, kteří opravdu nemohou učinit volbu, jsou nemocní; a ti tu jsou, abychom je podepřeli, ne abychom si z nich brali příklad.

A jak s tím vším souvisí makrobiotika? Vzala se z pradávna a je tu dnes jako nové učení, které můžeme zahrnout do své svobodné volby a změnit nejprve sebe (svoji vizáž, zdravotní stav či myšlení) a pak třeba i kus světa. Protože každou naší volbou ovlivňujeme kus světa, stejně jako velké množství nepatrných událostí ovlivňuje světové dějiny. Co lidé přirozeně dřív uměli nebo co museli v rámci životních podmínek přijmout jako nutnost, to my se v současné době svobody a přemíry možností musíme (pracně) učit. Proto se nebojme inspirovat moudrostí dálného Orientu a naučme se vnímat energie JIN a JANG; energie, které se ustavičně vzájemně doplňují a vším prostupují. Pokud se je naučíme znát, bude to k našemu prospěchu, protože nám mnohé osvětlí - řadu doposud nepochopitelných dějů najednou pochopíme jako mávnutím kouzelného proutku.

A v tu chvíli nám bude rovněž jasné, že za „čistým“ a „přirozeným“ životem není třeba utíkat hluboko do lesů, ale že můžeme začít pozitivně ovlivňovat mnohé ve svém nejbližším životním prostředí. A začít můžeme u toho úplně nejbližšího, u našeho vlastního těla. Jako dospělí lidé v této zemi můžeme ze všeho nejvíc ovlivnit to, co vkládáme do úst. V další fázi pak třeba dojdeme k pochopení dobrovolné skromnosti, ne z vnějškem vynucené nutnosti, ale z vlastního svobodného rozhodnutí. A od tohoto rozhodnutí je už jen krůček k porozumění, proč dávat přednost všemu přirozenému, životnému, jednoduchému, tomu, co pochází z našeho nejbližšího okolí. Bude v tom kus pradávna a přitom to bude ten nejnovější, nejmodernější krok. Budeme tam, kde jsme jako lidstvo „už byli“, ale zároveň budeme mnohem výš, protože vývoj probíhá po spirále. Tam, kde se vzala makrobiotika, se inspirujme, ale zároveň se učme i novým věcem šitým na míru naší epoše.

Zpracovala Ing. Tatiana Flanderková, autor článku Mgr. Hana Habermannová

Mgr. Hana Habermannová vystudovala Ochranu a tvorbu životního prostředí na Přírodovědecké fakultě v Olomouci, studuje poradenství pro výživu a zdravý životní styl v Dobrušce a Školu vědomého rodičovství v Praze při mateřském centru Barrandov. Je lektorkou masáží dětí a kojenců. Své tři děti vede makrobiotickým způsobem života. V roce 2006 založila s manželem ekofarmu na pěstování biozeleniny ve Ctiboři u Počátek.