Alternativní terapie

Je to taková rostlinka, které je nejlépe se vyhnout obloukem. Dorůstá do výšky několika metrů a chová se jako strom plíživý. Plíží se totiž bočními kořeny již druhým rokem mnoho metrů do stran, takže se rakytník používá i na zpevnění půdy například u měkkých břehů vodních toků apod. Hned další rok z kořenů cestujících pod povrchem vyrážejí rošťotvorné výhony snad na každé stopě délky. Tyto lze vykopat a přesadit. Hlavně si je nenechávejte na nějakém svém malém pozemku, jinak vás časem rakytník vytlačí. Doporučuji ho přesadit do míst obecného vlastnictví s lehčí zemí a dostatkem vláhy. Takto uchováte vlastnosti odrůdy, protože nové rostliny si ze semen dělají nové odrůdy a vzhledem k plodnosti již od třetího roku, jsou tedy ideální pro mičurinské pionýry a experimentátory. Rakytník je dvoudomý a to znamená, že k plodnosti je zapotřebí samčích a samičích rostlin. Šikovný mičurinec si to umí naroubovat na jednu rostlinu, doporučuji samičí, protože odkopky budou jejími kopiemi se stejnými vlastnostmi a samčí větev jim dodá pyl. Jinak stačí obvykle na pět samic jeden samec na návětrné straně, tedy tak, aby převažující větry hnaly pyl na samice. Zvláštností kořenů rakytníku jsou relativně velké (až několik cm) chovné stanice hlízovitého tvaru pro bakterie zpracovávající dusík ze vzduchu pro potřebu rostliny v půdách s nedostatkem humusu. A ještě vám prozradím, že od třetího roku se na rostlině vyskytuje zásoba trnů, jejichž špičky se po dostatečně hlubokém zabodnutí odlomí tak, aby z vás nekoukaly ven, ale je fakt, že vám dost rozptylují pozornost na cokoliv jiného. Trnů obdržíte obvykle značnou zásobu při sklizni a při jakémkoliv přiblížení se na nepozorný dosah. Musíte si uvědomovat, že se tak vlastně léčíte, neboť kůra trnů se léčebně využívá také. Rakytník vás ve svém křoví umí pěkně a nezapomenutelně odlovit, i když nemá trny zahnuté jako přítulnější kolega šípek. Má je ale delší - až 8 cm. Je vám určitě jasné, jak jsem nabral tyto životní zkušenosti. Rakytníkové roští je dokonalým plotem.

Plody rakytníku jsou oranžové bobule velikostí mezi borůvkou a třešní a v chudších asijských oblastech, kde je rakytník domovem, jsou důležitým ovocem. Rostlina se využívá skoro celá, ale pro nás stačí na rozběh souhrnná informace, že plod je nadupaný kdejakými vitamíny (skoro všemi) a v kůře a trnech údajně přítomný alkaloid hippopein má protinádorovou aktivitu. Léčivý olej je přítomen ve všech částech rostliny, ale nejvíce v plodu a jakž takž i v listu. Zvláštní vlastností oleje je, že se spolehlivě vsakuje do gumových částí (vaky, těsnění) lisů a mění jejich mechanické vlastnosti. Olej se jednoduchým způsobem po nadrcení dužiny nechá odstát, nebo se ze sušiny a semen lisuje. Také se připravuje olejový extrakt, kdy se za studena nebo i za tepla drcené semeno a nasušené zbytky po lisování dužiny vkládají do oleje po čas nepřímo úměrný teplotě. Vzhledem k obsahu flavonoidů doporučuji olej i plody uchovávat v temnu. Plody lze sklízet po dozrání, ale jsou krutě kyselé a trpké. Při sklizni začerstva získáte malé množství plodů a velké množství bolestivých šrámů bez ohledu na pomůcky, šikovnost a ochranné prostředky. Lepší verzí je nechat plody na větvičkách zmrznout a potom je z nich oklepat. Někdo plodonosné větve i ořezává a vkládá do velkých mrazáků, nedodá-li mráz příhodně příroda. Chce to alespoň mínus 10°C. Potom je práce celkem snadná a rychlá, stačí to jen omlátit třeba o beton a přebrat od listí a zmrazků. Rakytník můžete dále skladovat v mrazáku, nebo je nutno ho zpracovat lisováním či jinak konzervací. Větve se už zpátky nevracejí, ale lze z nich naloupat kůru za účelem výroby extraktu proti rakovině. Zbylé dřevo se nasuší a použije do samovárku na odvar děsně kyselého čaje s typickým mastným vocasem (slengový výraz pro buket, francouzsky bouquet) z plodů a kůry za účelem příchodu zdraví ztraceného při sklizni zmrzlého rakytníku. Zmrzlé plody mrazem bělají a ztrácejí trpkost.

Fenolové sloučeniny dávají plodům žlutou barvu a jsou příčinou trpké chuti a baktericidních účinků. Olej z plodů obsahuje navíc karoteny a je tedy více oranžový. Je-li čistý, je tak oranžový, až je černý. Olej z listů je ale s menším množstvím karotenů žlutý. V rakytníkovém oleji jsou rozpuštěny snad všechny možné olejové vitamíny a proto se užívá pro zdraví zvláště při zánětech v zažívacím traktu, žaludečních vředech, Crohnově chorobě, zanesených žlučovodech, rakovině, zácpě, jaterních chorobách, poleptaném jícnu a hemeroidech. Doporučuje se užívat i při ateroskleróze, zvýšeném cholesterolu, poruchách prokrvení, infarktech, mrtvicích, trombózách, poruchách břišních mízovodů, při nedostatku olejových vitamínů a antioxidantů, únavnosti, v rekonvalescenci a tak nějak, vlastně kdykoliv se necítíte dobře, ale ostatní vás dobře cítí. Lze doporučit 1-4xD 1 lžičku. Ne na noc, abyste naplněni novými silami mohli vůbec usnout. Zevně se rakytníkový olej osvědčil na rány, popáleniny, nežity, křečové žíly, omrzliny, bércáky a změněnou čí atrofovanou pokožku většinou na nohách, na poševní záněty, hemeroidy (aplikovat 1 ml tamo). Odvar z listů a větví funguje proti průjmu, semena jako projímadlo. Plody se zpracovávají na jam, džem, marmeládu, povidla, kompot, sirup, limonádu, džus, prášek, křížaly, ovocné víno divné chuti (sladkokyselý bolehlav, protože se musí dost přislazovat) a tak vůbec.

Zajímavé je, že dosud nebyly popsány žádné vedlejší účinky rakytníku vyjma zanícených špiček trnů v pokožce většinou na rukou. Prostě rakytník doporučuji pěstovat na zahrádkách v místech, kde nemáte dobré sousedy, a nebát se do něj řezat. Ale vhodnější než na vlastní zahrádce je pěstovat ho na cizí.

Zpracovala Ing. Tatiana Flanderková, autor článku dědek kořenář Břetislav Nový