Alternativní terapie

Pelyněk pravý je skromná rostlina sušších lokalit a kamenitých strání, kde roste snadněji než na lukách a pastvinách, kde prohrává v bojích s konkurenčními plevely a hospodáři, protože se mu vůbec nelíbí kosení a na louce než vyroste ze semena, je už jeho výživný výhled na oblohu zakryt konkurencí. Tvoří křoví podobné trsy dřevnatých, nevětvících se větví ze společného trsu až do výšky člověka a roste na jednom místě více let. Lze ho množit i dělením trsů, ale zdá se, že potom nevydrží více let, ale jen několik. Mám podezření, že pelyněk do okolní zeminy vylučuje svoje silice, hořčiny a možná i nějaké toxiny, kterými se snaží omezovat konkurenci a nakonec to omezí i jeho samého. Zajímavé je, že údajně prvním rokem má hořčin nejvíce a jedovatých silic nejméně. (Pelyněk černobýl jich má nejméně pořád… viz níž.) A neméně zajímavé je, že déšť hořčiny vymývá, takže sklízet raději, když jste na suchu… Pokud jsem si všimnul dobře, tak žížalám se v záhonu pelyňku vůbec nelíbí. Jsem téhož názoru.

Sbírá se nejlépe sdrhnutím asi 30 cm z větví před kvetením ručně. Sekačkou-li, tedy až 3x za rok a každé sekání o kousek výš, aby mohla rostlina znovu obrazit a vyhnat nové větvičky jen málo dřevnaté do výšky za účelem hořkovonného kvetení a našeho pilného usebrání nebo usečení. Když sklízet větve, tak do 30 cm a sušit ve svazcích na provázku. Sklízet velké větve nemá cenu, protože na ty funguje jen kvalitní mačeta. Ta ale jen pro klučení, protože dřevnatost není léčebně využitelná. Jedině snad pro pohyb a trénink na zdravém vzduchu, ale to je jiná sportovní či cestovatelská odbornost. (mačeta) Suší se vzhledem k silici do 35°C ve stínu, avšak pozor při vyšší teplotě, až si budete v sušárně rozhrnovat vzduch, aby bylo co dýchat, brzy nabudete pocitu hořké opilosti až motání hlavy, protože thujon se vstřebává docela efektivně i plícemi a pilně mu v oblbovacím aeropůsobení pomáhají asi kumariny z čerstvé nati, jakkoliv jich v sušené moc není. Tak si dumám, co by to udělalo sušit pelyněk s marjánou, to by asi byla na půdě tlačenice a byliny zvalchovány a nakonec by to asi vyhořelo po snaze se zkouřit…

Pelyňků je celá řada a všechny jsou naplněny hořčinami (pro sběratele termínů: artemisin, artemisinin, artabsin, absinthin) až do posledního lístku. Vešla se do nich i různá zásoba silice s hlavními složkami chamazulény, thujolem a thujonem. (mimo černobýl). Thujon je toxický hlavně na nervový systém, takže se po něm blbne, ale překonáte-li tréninkem hořkost, blbne se příjemně až napořád, neb se s ním příjemně dementní jako některé skoro všechny osoby v poslanecké sněmovně, představenstvovně (dříve ředitelně) nebo úřadovně atd. Vyšší dávky rychle pozřené vyvolávají křeče. Nižší dávky mají antibiotický účinek. Chtěli-li byste si dělat čaj z pelyňku pravého, který má hořčin asi nejvíc, doporučuji dělat asi 5-10 minutový zápar z jedné lžičky řezané nebo sdrhnuté sušené nati až 3x denně ne déle než týden. Použijete-li jiné pelyňky, tedy dejte nati o půl lžičky víc. Chuť to má přiměřeně strašlivou a užívá se před jídly 5-20 minut pro stimulaci tvorby trávicích šťáv, zlepšení střevní peristaltiky (pohyblivosti střev) a pohybu natráveniny střevy. Po týdnu si dejte s pitím pelyňku 1-2 týdny oraz (pauzu) a spíš se snažte odstranit příčinu potíží, protože pelyňky řeší jen důsledek. Za ten týden užívání vám pelyněk mimo trávicí obtíže navíc obvykle vymete ze střev všechny červy, které mají nějaký nervový systém, protože jim vadí thujon i hořčiny. Menší škrkavky od psích a kočičích dobře neodčervovaných miláčků vám sice zprvu utíkají do žlučovodů a žlučníku, ale hořčiny je po několika dnech vypudí zpátky do dvanáctníku a thujon je inaktivuje, až oblbne, a odcházejí s ostatními malými (roupi, tenkohlavci atd.) zahořklými potvorami ve stolici. Proti červům lze uvařit speciální čaj v kombinaci pelyňku se šalvějí, vratičem a kopretinou řimbabou stejným dílem ?-1 lžíce této směsi 12-15 minut spařené v 2-3 dcl vody pod pokličkou 2x denně nejlépe mimo jídla a máte to chuťově jako za trest. Naštěstí to je jen na několik dnů. Když si připočteme, že červové a jiní paraziti v člověku zahořknou, zahořknou i na něj a oblbnuti oblbovacím thujonem, opouštějí své červiště, tedy vás. Bohužel hlavně a jen v trávicím prostoru. To lze vylepšit i dalšími bylinami…

Já používám ve své praxi určitý menší podíl hořkého pelyňku pravého v "Zeměžlučové směsi 12K" tak, aby vynikly potřebné hořčiny, ale thujonu aby bylo jen důležité minimum. Mám ho ve směsi, protože hořčiny tohoto pelyňku aktivují trávicí proces kontaktně, tedy již v ústech a potom v žaludku a stále kontaktně dál ve střevech, takže nástup účinku je rychlejší a lokálnější, místnější. Zrychluje tvorbu slin v ústech, tvorbu trávicích šťáv v žaludku včetně kyseliny chlorovodíkové, stimuluje tvorbu žluči v játrech a tím se podílí i na čištění jater do žluče, což se využívá i při žloutenkách a zánětech jater. Pelyněk stimuluje vyprázdnění žlučníku a vlivem dezinfekčního thujonu v silici povoluje napětí stažených a ucpaných žlučovodů, aby mohla žluč vytékat jak má do dvanáctníku. Stimuluje i tvorbu pankreatického sekretu, který také odtéká jako důležitá trávicí šťáva do dvanáctníku stejným vývodem jako žluč. To je velmi důležité, aby se netlačila žluč do slinivky jejím vývodem bez sekretu, protože by v lepším případě nastal akutní zánět slinivky a v horším by se slinivka svým aktivovaným sekretem rozežrala sama zevnitř. (A při nejhorším i vše kolem.) Žluč totiž slinivkový (pankreatický) sekret ve společném vývodu aktivuje, protože enzymy slinivky v trávení mají za úkol rozkládat bílkoviny a je jim jedno, jestli v natrávenině ve dvanáctníku, v sobě nebo jinde po těle… Tím je slinivka velmi nebezpečná a péče o dobrou funkci dvanáctníku a okolí důležitá. A proto je potřeba udržovat cvičením dobrou inervaci páteře a nestresováním se dobré prokrvení slinivky a všech trávicích orgánů. Stresové hormony totiž všechno od pánve až po srdce odkrvují a tím vytvářejí podmínky pro všeliké a veliké poruchy včetně rakovin. Právě v této komplexní souvislosti si u stařeckých cukrovek myslím, že za chronickými záněty dvanáctníku ze stresových životních podmínek je nesprávně aktivovaný enzymatický aparát slinivky, který jí rozežral tu hlavní část v ohbí dvanáctníku (hlava slinivky) a prostě člověku chybí nejen pro trávení masa a bílkovin, ale i pro tvorbu inzulínu. To ovšem nelze bylinkami ani jinak vylepšit, protože když kus slinivky chybí, tak s ní i přiměřená produkce důležitého inzulínu a to je cukrovka. Pelyněk omezuje pálení žáhy tím, že aktivuje odvod natráveniny do dvanáctníku, když tento obvykle z psychických či stresových příčin nepřijímá a natrávenina se v žaludku přetravuje, rozkládá, bublá a její v tu chvíli přebytek natlačený pohybem žaludku do horní části přetéká do jícnu a krku nahoru a pilně leptá sliznici a pálí jak žáha (pro nedisponované: toto je vtip příměrem, realita skutkem (když to tak po sobě čtu, tak si to raději nechám od někoho osvětlit… pokud ovšem již nejsem osvícen, protože to už bych věděl všechno, ale jinak než naši nasvícení, kteří se chovají jako osvícení, protože jsou mocní)). Někdy se na nepřijímání potravy dvanáctníkem podílí i mechanické utlačení profilu dvanáctníku z jiných příčin, například větší břicho a dlouhé sezení, zánět stěny dvanáctníku nebo jeho okolí, křeč pyloru, nádor, blokáda páteře apod.

Kyselina solná, která se tvoří v žaludku a natravuje potravu, je ve dvanáctníku neutralizována bikarbonáty z pankreatického sekretu. Proto je mnohem vhodnější, pro normální homeostázu (rovnováha iontů atd. v organizmu) a slinivku, aktivovat hořčinami bylin postup natráveniny do dvanáctníku než kyselinu solnou v žaludku neutralizovat dlouhodobě chemicky a hliníkem pro mozek nejhůř. (mnohdy je ale také potřeba rozblokovat páteř poválením se několikrát minutu denně na "Zadbalonu"). I střevo produkuje své trávicí šťávy a vodu (pro extrakci živin, zlepšení poměru solí v potravě u hypertonických roztoků, které mají v sobě rozpuštěno více solí a dalších látek, než organizmus, případně pro sebeobranu střeva před patologickými mikroby podobně, jako se tvoří rýma v zavirovaném nose, tak ve střevě průjem) a i na to mají hořčiny a nejen pelyňků vliv. Ovšem v této části trávicí trubice je nejdůležitější vliv hořčin na střevní pohyblivost, tak zvanou peristaltiku, kdy střídavým stažením a povolováním kruhové svaloviny se potrava nejdříve míchá a po čase po vstřebání živin a vody se vypuzuje do konečníku a ven. Aktivizací peristaltické pohyblivosti všech trávicích svalů jsou obvykle eliminovány i křeče od žaludku a žlučníku přes všechny břichaboly, nadýmání a zaražené prdy, až po konečník. Přitom trocha thujonu povoluje i hladkou svalovinu v trávicích orgánech v křečích, které po nějakém čase neeliminovaných příčin dokonce způsobují samy sebe.
Kupodivu působení hořčin a silice na hladkou svalovinu má efekt i na okolí, tedy zklidňuje premenstruační syndrom a bolesti, pnutí a ženská trápení. Upravuje i nadměrné krvácení. Bohužel ale thujon i hořčiny přecházejí do mateřského mléka. Hořčiny by nevadily, takže černobýl použít jde, ale thujon by vám z děťáka udělal blbátko ještě víc než očkování se rtutí a hliníkem. Chcete-li ukončit laktaci, tak na to je thujon také vhodný, protože tlumí sekreci potu, slz, rýmy i mléka. K tomu je sice vhodnější šalvěj, ale v kombinaci s pelyňkem v jakémkoliv poměru bude efekt vyšší. Osobně jsem to ale nezkoušel, ale doporučuje se to pít jako krátce spařovaný čaj několikrát denně a aplikovat zevně.

Zevní aplikace pelyňku je vhodná i proti kožním parazitům. Nejen u nás známému svrabu a jeho novým formám dodaných z Afriky, ale i kožním parazitům z thajské oblasti u nás zatím, dokud se nezvýší turizmus, téměř neznámým. Zajímavý efekt proti bolesti má odvar nebo tinktura z pelyňku na pohmožděniny, vykloubeniny, namožené svaly, poštípání, svrbění a podobné lokálně mechanické bolesti zatlumením místní aktivity bolestnosných nervů. Takže sice jen tlumí důsledek, ale to je mnohdy zásadní. Pelyňková silice je hořká také. Je rozpustná dobře v lihu, ale ve vodě od úplně špatně, až po jen trochu. Takže čaj z pelyňku je pro stimulaci trávicích pochodů vhodnější, kdežto lihový extrakt či tinktura mají více dezinfekční a protizánětlivý vliv. Za to může v silici přítomný jedovatý thujon, který při jeho přebytku nabourává synaptické spoje mezi nervy v mozku a způsobuje omezení paměti a inteligenčních schopností, demenci, bolesti hlavy, třes, záškuby, křeče, nespavost, halucinace, epilepsie, děsy, zmatenost, ztrátu IQ (dokonce v některých případech i víc než politická kariéra), potácení se, paměť a už si nemohu vzpomenout ani to, co jsem říkal před chvilkou… asi bych to také neměl chlastat na husto! (Když si v průběhu věty nepamatujete, co jste říkali na jejím začátku, přestaňte chlastat a nejen pelyněk… a jděte se vyspat, a kdo si nedá pro opravu moji "Bezinkovou směs BK", vycpat…). Hořkost pelyňku je zprvu až odporná, ale dá se na ni zvyknout, což dokazují pijáci Absintu. Ten byl původně vyroben z alpských bylin s převahu pelyňku a z něj dobře vyextrahovaným thujonem. Nyní se údajně množství přítomného thujonu limituje, takže pro dosažení libé demence je potřeba Absintu pít mnohem víc. (Kšeft je kšeft…) Ten se totiž pije na zdraví, tedy na jeho mikrobiální část, protože Absint je thujonem vlastně takové rostlinné antibiotikum, protože thujon zabíjí patologické bakterie. Bohužel s vedlejšími účinky srovnatelnými s běžnými antibiotiky. Nicméně může pomoci při likvidaci zlatého stafylokoka v trávení či ledvinách. Zlatý nemocniční antibiotikům odolný stafylokok je tutlaný hubitel starých lidí, hynoucích v zařízeních zdravotní péče, protože oni jsou jeho prskoroznašeči a podobně i chlamýdioroznašeči, protože ani na ně nemá lékař dostatečně mocné zbraně. Proto je Absint vhodným lékem pro těmito potvorami postižené. A když už nezabere ani ten, je snad lépe umřít jako zklidněný debil než aktivní zoufalý bil. Já na tohle téma něco vymyslím a vyrobím, asi směs "Lichořeřišnicovou LIK". Silice pelyňků obsahují nejen thujon, ale i další látky, které mají zajímavé vlastnosti. Zlepšují vstřebávání živin a vylučování odpadních látek ledvinami. Zlepšené vstřebávání živin přisuzuji relaxaci střeva a tím větší plochy k difuzi živin do portálního oběhu ke zpracování játry. Zlepšením vylučování ledvinami se zřejmě organizmus snaží ze všech sil dostupnými cestami těchto silic zbavit, tedy i do moči. Proto při pití čajů a tinktur z pelyňků může dokonce pálit podrážděná močová roura. Pelyněk se lidově pro povzbuzení trávení líného žaludku a trávení kombinoval s puškvorcem stejným dílem asi po pěti gramech na půl litru pití, což byla dávka na celý den. To se používá, když z příčin nekvalitní stravy tělo odmítá jíst a viditelně se chce rozloučit s bytím a směřuje odkráčet k předkům. Také, když je jídlo příliš těžké do žaludku a on se není ochoten nastartovat a je vám špatně z přežrání. Také při nechutenství z psychických nebo jiných zdravotních příčin. Prostě když je nutno něco jíst, je co, ale vám se do toho nechce, a tak nemáte chuť k jídlu.

Pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris) je slavná kytka, která byla svého času zářící star, hlavně, co radioaktivity se týče, když se v Černobylské atomové elektrárně nepovedl pokus cvičné odstávky reaktoru s nepřipraveným personálem a bez technického zázemí i bez promyšlených teoretických alternativ 26.4.1986. To byl supermalér zástavou chlazení i výsledkem úplně stejný, jako tutlaný 28.3.1979 v atomové elektrárně Three Mile Island u Harrisburgu v Pensylvánii, a přes 200 tisíc evakuovaných kdovíproč pilně mlčí. Soudruzi se to snažili ututlat také, ale evakuace městečka Prijať se ututlat prostě nedala. Ale to nyní není až tak důležité, jako důležitá protiradiační poučení, která nám to dalo, a to jsme si probrali u jiné kytky, u ostropestřece. Tak si ho nalistujte, až se půjdete nechat dobrovolně ozářit rentgenem, CT, gamazářením a podobnou životu nebezpečnou terapií. A tak si pamatujme, že černobýl má v sobě zásobu hořčin, ale skoro žádnou silici a tedy skoro žádný thujon, takže pro trávení má výborné předpoklady bez blbnutí. Ale i bez protizánětlivého efektu. Zkusil jsem si z něj udělat čaj, ale byl tak hořký, že jsem měl obavu, že mi tak strašně zkřivená huba ani nepůjde narovnat. Ale nakonec se to podařilo.
Když vás chytne žlučník z volebního rozčilení, křeč a břichabol ve střevech z perspektiv černé budoucnosti (v obou smyslech (ten druhý před žlutou)) a premenstruačního syndromu, ubude optimizmus, připijte si pelyňkovým čajem na zdravé a spokojené zblbnutí a demenci. Stejně jim o nic jiného nejde… (Kdo to nepochopil, předběhl.)

Zpracoval S. Flanderka, autor článku dědek kořenář B. Nový