Alternativní terapie

Objevitelem Bachových květových esencí, jak sám název napovídá, byl anglický lékař Dr. Edward Bach. Narodil se v roce 1886 ve vesnici Moseley nedaleko Birminghamu v Anglii. Již jako dítě velmi miloval přírodu a byl prý nesmírně citlivý vůči bolesti a utrpení lidí i zvířat, takže se ještě na škole rozhodl, že se stane léčitelem. Edward Bach / 1886-1936/ patřil v Londýně mezi známé a vyhledávané lékaře své doby. Studium medicíny započal jako dvacetiletý, po jeho ukončení pracoval jako chirurg- traumatolog. Později se věnoval víc zkoumání v oblasti imunologie a bakteriologie. Zjistil, že některé střevní bakterie přímo souvisí s chronickými nemocemi a podle homeopatických pravidel připravil. tzv. NOSODY / očkovací látky podávané orálně/, které měly vysoký účinek. Tyto nosody , které Bachovi tehdy přinesly uznání a slávu v lékařských kruzích,se v homeopatii používají dodnes. 

V roce 1917 začal vážně krvácet z břišní rakoviny a upadl do bezvědomí. Podstoupil akutní operaci, po které mu lékaři dávali maximálně 3 měsíce života. Po několika týdnech se však vrátil do práce s rozhodnutím dokončit během zbývající krátké doby co možná nejvíce práce. Natolik se ponořil do práce, že ztratil pojem o čase a jeho kolegové se o okně jeho laboratoře zmiňovali jako o „světle, které nikdy nezhasíná". Čas plynul, ale on se zotavoval! Bylo to pro něho potvrzením jeho názoru, že nemoci jsou důsledkem hlubokého a dlouhodobého vlivu negativních sil na lidskou duši, který se manifestuje v těle.

Počátkem roku 1919 získal post bakteriologa v Londýnské homeopatické nemocnici a začal číst a studovat knihy Samuela Hahnemanna, zakladatele homeopatie. Své vakcíny potom připravil homeopaticky a dodnes jsou známé i používané jako Sedm Bachových nozod. Jejich pomocí léčil a uzdravoval i tzv. „nevyléčitelné" pacienty. Přitom se však stále více zbavoval iluzí z výsledků ortodoxní medicíny a současně si všímal toho, že se lékaři málo, nebo vůbec nezajímají o pacienta jako takového, včetně jeho mysli, což on sám považoval za klíč ke zdraví i k nemoci.V roce 1928 na večeři, kde nečinně pozoroval ostatní hosty si uvědomil, že celou společnost a v podstatě i celé lidstvo lze rozdělit do skupin podle chování a reagování lidí na události každého dne. Vypracoval několik skupin lidí a přemýšlel o tom, zdali by lidé jedné skupiny trpěli stejnou nemocí. Opravdová inspirace přišla, když si uvědomil, že lidé jedné skupiny nemusí mít stejnou nemoc, ale že na své nemoci budou všichni reagovat stejně. Tato jeho teorie typů byla skutečným počátkem jeho nové práce a mnohokrát se mu v jeho budoucí praxi potvrdila. Byl přesvědčený, že bude objevena jednoduchá metoda léčení, která bude zcela bezpečná, a kterou budou moci snadno používat všichni lidé, nejenom lékaři. V témže roce odejel do Walesu, kde objevil dvě ze svých budoucích esencí - Kejklířku skvrnitou (Mimulus) a Netykavku žlázonosnou (Impatiens). Po návratu do Londýna je připravil homeopaticky a začal jimi léčit své pacienty. Výsledky byly neuvěřitelné. Později toho roku k nim přidal planě rostoucí Bílou lesní révu (Clemátis) a tím spolu se svou teorií typů položil základy své nové terapie.

Do konce roku 1929 se vzdal všech forem léčení a soustředil se pouze na své Esence, aby na jaře roku 1930 nadobro odjel z Londýna a začal hledat další. V témže roce objevil sluneční metodu přípravy esencí. Do roku 1932 Dr. Bach objevil 12 esencí a napsal svou knihu „Dvanáct léčitelů". Později k nim přidal „4 pomocníky". Na jaře 1934 se rozhodl, že si najde dům někde v údolí Temže, které častokrát při svých toulkách krajinou navštívil, a které mu učarovalo. Na jeho cestách jej doprovázela Nora Weeks, která se stala jeho asistentkou a odevzdanou podporou. Bez její naprosté odevzdanosti se Esencím a ideálům Dr. Bacha bychom dnes asi o Bachových květových esencích nic nevěděli. Jí vděčíme za to, že jsou Esence známé a uznávané po celém světě. Při procházce vesnicí Brightwell-cum-Sotwell u Wallingfordu v oxfordském hrabství objevila volný dům - Mount Vernon, který se pro ně stal domovem. Dr. Bach v té době měl již 19 Esencí a myslel si, že jeho práce je hotova. Nicméně si uvědomil, že existují stavy mysli a nálady, na které neměl žádnou Esenci. Začal tedy hledal zbývajících 19 Esencí. První z nich byla Slíva třešňová (Cherry Plum), kterou nalezl na jaře 1935. Jelikož sluníčko v tuto dobu není dost silné, nahradil sluneční metodu potenciace metodou vařící. Touto metodou je připraveno 18 ze zbývajících 19 Esencí.

V létě 1936 napsal konečnou verzi své knihy „Dvanáct léčitelů a ostatní esence" a všechny předešlé verze knihy spálil na zahradě Mount Vernonu. Chtěl, aby popisy Esencí a jeho práce byla naprosto srozumitelná, aby nedocházelo ke zmatením a nejasnostem. Dr. Edward Bach zemřel 27. listopadu 1936 ve svém domě, kde strávil poslední roky svého života. Během něho se nechal vést svou intuicí, která ho dovedla k uskutečnění jeho snu a přání, k objevení jednoduché metody léčení.

Zpracovala Ing. Tatiana Flanderková, zdroj "www.bachovy-esence.cz" a další podklady