Alternativní terapie

Z latinského názvu je zřejmé, že jde o italské "origano", španělské a mexické "orégano" , výrazné koření jídel těchto oblastí. V jižní Francii a Provenci má rovněž své význačné uplatnění.Ve starém Egyptě se používala tato rostlina jako dezinfekční a konverzační prostředek. Na evropském kontinentě byla dobromysl spojována především se schopností tišit žal a navozovat dobrou náladu. Dobromysl měla kdysi u nás kouzelná určení. Patřila totiž mezi  "svatojánské kvítí" trhané na svátek sv. Jana, které mělo chránit po celý rok lidi i domácí zvířata  před nemocemi. Dobromysli se dala přičarovat i láska, byla přidávána např. do "nápojů lásky" a jak praví i naše národní písnička : "Chodila po roli, trhala kúkoli, aj tu dobromsel, co by šohaj přišel"." Pojídání dobromysli v pokrmech mělo přinést i "dobrou mysl" t.j. dobrou náladu. 

Na její použití v kuchyni se zapomnělo, ačkoli u nás stále planě roste. Je to vytrvalá bylina, vlnatě chlupatá, s načervenalou lodyhou, asi 1/2 m vysoká. Listy jsou vejčité, nevroubkované. Kvete drobnými světle nachovými nebo bílými kvítky, které tvoří laty. Celá rostlina příjemně kořenitě voní. Roste na slunných stráních, pasekách, v křovinách. Je medonosná. Nať se sbírá v červenci a suší. Dobromysl je léčivá, obsahuje hlavně silici (thymol),třísloviny a hořčiny. Nejčastější využití dobromysli je především jako koření, ale používá se rovněž i jako samostatný čaj, který připravíme z jedné lžíce sušené natě spařené půl litrem vroucí vody. Deset minut louhujeme a pijeme v množství jednoho šálku třikrát denně. Tento čaj se doporučuje především při suchém kašli, zkaženém žaludku, střevních zánětech, menstruačních křečích, angině pectoris, nervové podrážděnosti a nespavosti. Zevně se vychladlý nálev využívá jako desinfekce, např. na otevřené rány, bodnutí hmyzem či různé otoky.

Do jídel se přidává sušená. Čerstvá dobromysl se používá málo. Hodí se pro svou podobnost ve vůni a chuti všude tam, kam se dává majoránka, s níž je příbuzná. V Itálii se přidává do polpet ze sekaného masa, do spagetů, nelze si bez ní představit italskou pizzu a patří i do rizota. V Mexiku tvoří součástkoření :chilli", což je směs různých druhů pálivých papriček a vonných bylin - z nich především dobromysli. Velmi chutná je na skopovém a tlecím mase. Je vhodná k tučnějším jídlům, která pomáhá trávita zvýrazňuje jejich chuť. Snad by bylo vhodné i u nás si nasbírat voňavou dobromysl a okořenit jí karbanátky, sekanou nebo ji přidat k masu dušenému na zelenině. Rozhodně by byla zdravou obměnou koření používaného v naší kuchyni.

Zpracoval: S. Flanderka