9206669
ENDEFRRU
Přihlášení Cookies

Alternativní terapie

Aktuality

Všechny aktuality
Chci zasílat aktuality na e-mail:

Rudolf Steiner a anthroposofie

Anthroposofie je hledáním rovnováhy mezi krajnostmi.

Princip Anthroposofie

Mnohé zkušenosti moderní doby, odhalované hlubinnou psychologií, nejsou materialistickým způsobem uspokojivě vysvětlitelné, pokud chceme uvažovat hlouběji. Ptáme-li se, např. u auta na jeho kola, na úrovni valivého tření vyložíme jejich funkci, ale na otázku:"Kdo pohybuje koly?", musíme přikročit k motoru, dále pak k řidiči a případně ještě k tomu, kdo si objednal např. taxi na cestu na letiště, abychom úplně pochopili smysl příběhu. Podobně se snaží vysvětlit problémy dnešního světa anthroposofie. Ta navazuje v přírodovědeckém bádání na Goethovo studium fenoménů bez vyslovování předčasných hypotéz, které jsou často překážkou poznání. "Stejně jsou jen dočasnými konstrukcemi, které budou obvykle opět vyvráceny", jak víme od Karla Poppera. Anthroposofie také odmítá hranice poznání stanovené kdysi Kantem: "Věc o sobě je poznatelná, budeme-li o poznání usilovat hlouběji a budeme-li při respektování veškerých pravidel logického vědeckého myšlení schopni pokročit dále".

Anthroposofie, založená Rudolfem Steinerem, spojuje všechny skutečné poznatky moderní vědy o vývojových zákonitostech světa a člověka, o jejich vzájemném vztahu, o jejich funkčním uspořádání, ale také o duchovních světech a jejich vzájemné souhře se světem hmotným, o poznání duchovního světa, který je v tradičních církvích prostředkován jen prostřednictvím víry. Avšak přijímání, konzumace těchto poznatků ještě není anthroposofií. Tyto poznatky nejsou samoúčelem, nejsou cílem, ale prostředkem. Pokud je člověk bdělý a nepředpojatý, může se mnoha těchto poznatků dobrat sám. Tak jako člověk na cestě svého vývoje utvořil a rozvinul svou duši a ducha, své Já, má utvářet a rozvíjet další články své bytosti. Anthroposofie chce tedy v člověku probouzet schopnosti, morální fantazii, síly, které jsou mu předurčeny, jejichž získání není automaticky dáno a vede jej k etickému individualizmu, protože jeho etika vychází stále vyšší měrou z individuálních impulzů, např. karmických důsledků vlastních činů a stále méně ze společenských, právních, církevních a jiných norem.

Anthroposofie má člověku dát nástroje k tomu, aby mohl, společně s jinými individualitami, budovat lidská společenství, tvořit to nejvyšší dílo sociální. A to je anthroposofie v praxi, žitá anthroposofie, která zase vede člověka dál na jeho pouti k hierarchiím. Pracuji-li na svém vlastním vývoji, pomáhám lidstvu, dělám-li něco pro ostatní, vzdělávám své vlastní lidství. Jestliže si budu uvědomovat tuto polaritu, snáze se vyhnu dvěma krajním polohám, dvěma nezdravým tendencím anthroposofie:

  • Pokud budu jen studovat a osvojovat si poznatky a cvičit se a budu přitom zapomínat na ostatní, tak to mně samotnému příliš neposlouží.
  • Pokud se budu bezezbytku angažovat v sociálním dění jako „praktický“ anthroposof a utíkat sám před sebou, tak tím světu příliš neprospěji.

Anthroposofie je tedy hledáním rovnováhy mezi krajnostmi. Jde o jasné pochopení vnitřních poznatků a zážitků na individuální stezce tak, aby vše bylo kontrolovatelné a sledovatelné jasnou myslí a aby byla vyloučena jakákoli manipulace, jakýkoli zásah do vnitřní svobody.

Anthroposofická společnost

Celosvětová (všeobecná) Anthroposofická společnost byla založena Rudolfem Steinerem koncem rokNové Goetheánumu 1923 v Dornachu ve Švýcarsku, kde je i centrum Anthroposofické společnosti zvané Goetheanum. Tam sídlí také předsednictvo společnosti. Národní větve společnosti existují ve většině zemí světa, kromě Evropy, Ameriky, Austrálie a Japonska také v dalších zemích asijské a pacifické oblasti a také v několika afrických zemích. V Československu byla založena již ve dvacátých letech minulého století(oficiálně roku 1924), ale anthroposofické hnutí existovalo u nás již od počátku dvacátého století - Rudolf Steiner v Praze mnohokráte přednášel již před první světovou válkou i v jejím průběhu. Za nacistické okupace byla Anthroposofická společnost zakázána, podobně jako ve všech Německem obsazených zemích a potom počátkem 50. let 20.století byla zakázána i komunisty. Mohla pracovat jen omezeným způsobem v ilegalitě, řada jejích členů byla vězněna. Její činnost byla obnovena koncem roku 1989 a registrována byla jako československá počátkem roku 1990. K oddělení slovenské části došlo až v roce 1998, když se ukázalo, že vzhledem k úřadům není společná existence už nadále možná.

Kdo to byl Rudolf Steiner?

Steiner Rudolf-zakladatel anthroposofieRudolf Steiner se narodil 27. února 1861 v rodině železničáře v Kraljevci, v dnešním Chorvatsku a zemřel 30. 3. 1925 v Dornachu ve Švýcarsku. Již od mládí měl schopnost hlubšího vnímání skutečností za jejich povrchní jevovou stránkou a ve svém působení se snažil různým způsobem otevřít cestu k takovému poznání i dalším. Jeho kniha Filosofie svobody, obhájená jako doktorská disertace na universitě v Rostocku, otevírá cestou vycházející z německé filosofie 19. století, jak hlubší poznání reality, tak cestu ke skutečné svobodě jednotlivce. Ta není nedospělou primitivní svobodou proti něčemu, ale vyzrálým prostředkem ke skutečnému naplnění lidského života v souladu s posláním lidského jedince i lidstva.

Další knihy Steinerovy jsou odpovědí na otázku, jak je možné spojit přísnou racionalitu s hlubším poznáním sebe sama a duchovního světa, který je přístupný většině dnešního lidstva nejvýš jen citově skrze náboženskou víru. Výklad Rudolfa Steinera navazuje zejména na rosikruciány a křesťanské duchovní bádání středověku. Mnohé poznatky jsou v souladu i s východními buddhistickými stezkami a jinými tradicemi, ale ústřední postavou, vedoucí vývoj lidstva, je pro Steinera Kristus. Anthroposofická stezka poznání je založena na naprostém respektování lidské svobody a jasného racionálního myšlení - systém guru a jakékoli závislosti na duchovním učiteli nemá v anthroposofii místo.

Po první světové válce podnítil Rudolf Steiner v přednáškových cyklech řadou impulsů nové iniciativy, otvírající cestu do budoucnosti v oborech, které se dostaly v našem století do krize:

  • Proti ekologické krizi založil především hnutí biologicko-dynamického zemědělství, které vychází z tradičního zemědělství biologického, bez strojených hnojiv, ale vylepšuje je použitím rytmických metod a speciálních preparátů. Toto hnutí existuje i u nás a tímto způsobem produkované potraviny jsou daleko kvalitnější svou nutriční i ozdravující hodnotou, než potraviny běžně dnes dostupné.
  • Waldorfské školství si získalo oblibu ve většině zemí dnešního světa. Vychovává harmonicky intelekt, cit i vůli v jednotlivých etapách dětského vývoje tak, aby byly překonány dnešní jednostrannosti a aby mladý člověk mohl plně rozvinout své individuální schopnosti, naučil se být plně svéprávnou lidskou bytostí, plně pozitivně ovládající sebe sama.
  • Mnoho impulsů poskytl R. Steiner pro sociální oblast. Jeho kurs „Léčebné pedagogiky“ inicioval nový přístup k různě handicapovaným dětem i dospělým. Sociální impulsy jsou aplikovány v různých způsobech společného života tzv. zdravých lidí s tzv. handicapovanými. Známé je hnutí Camphill založené K. Königem, ARTA - práce s drogově závislými v Holandsku a další.
  • Anthroposoficky rozšířené lékařství používá vedle ověřených metod tzv. školské medicíny i další způsoby léčby, mj. preparáty obdobné homeopatickým a různé umělecké terapie. Respektuje zvláštnosti každého individuálního pacienta a snaží se harmonizovat jeho síly tak, aby se jeho organismus mohl sám podílet na procesu léčení. Významných úspěchů dosáhlo v anthroposofické medicíně mj. léčení rakoviny preparáty ze jmelí. S touto mPůvodní Goetheánumedicínou souvisí i anthroposofická farmacie, výroba přírodních léků a produkce přírodní kosmetiky, kterými se zabývají především mezinárodní firmy Weleda a Wala.
  • Rudolf Steiner přinesl mnoho podnětů také k výtvarným uměním i hudbě.
  • Architektura Goetheana otevírá ve dvojité kopuli a v nosnících nové prostorové vztahy inspirované z organické přírody, nové impulsy má také kresba a zejména malba, která se vrátila k přírodním barvám a usiluje o jejich harmonické působení i v doplňkové léčbě nemocných.
  • Nové podněty jsou využity i v umělecké terapii. Zcela novým uměním je eurytmie, pohybové umění blízké výrazovému tanci, které pohyby vyjadřuje konsonanty a vokály řeči.
  • V přírodních vědách je hlavním podnětem tzv. goetheanismus, který studuje jevy bez předčasných hypotéz, aby mohlo přirozenou cestou dojít ke zralým poznatkům.
  • Tzv. projektivní geometrie zkoumá prostorové vztahy novým způsobem a impulsy pro matematické bádání jsou dalším odvětvím Steinerových studií.
  • Podněty pro historická studia vypracoval Steiner tzv. historickou symptomatologií, kterou je možno z nepřehledného množství událostí zachytit ty nejpodstatnější pro dějinný vývoj lidstva.
  • Tzv. idea sociální trojčlennosti je praktickým návodem k řešení sociálních problémů ve smyslu trojdílné organizace společnosti rozdělením na autonomní sféry hospodářskou, politicko-právní a duchovní. V poslední platí především svoboda, v prostřední především rovnost a v hospodářské oblasti spolupráce, bratrství potřebné i ve vztahu k přírodě, k dalším tvorům, kteří s námi naši Zemi obývají. Tyto podněty ukazují vhodnou cestu z dnešní sociálně-hospodářské krize globalizovaného světa.

Zpracovala Ing. Tatiana Flanderková, zdroj www.athroposof.org a kniha "Průvodce českou anthroposofií".

Vytvořeno 8.3.2008 12:06:27 | přečteno 3170x | Ing. Tatiana Flanderková
 
load