Koncepce Waldorfských škol má základ v antroposofii, t.j. v humanitně založené vědě o člověku. Klasické školy trpí tím, že téměř neberou ohled na některé oblasti lidského vývoje, soustřeďují se především na paměť a reprodukční myšlení. Učitelé na Waldorfských školách vycházejí z toho, že pedagogika se musí orientovat podle tělesných, ale také duševně - duchovních potřeb a zákonitostí vyrůstajícího člověka, tzn. že specificky chápou vývoj dítěte a člověka vůbec, respektují inividualitu dítěte. Waldorfské školy si představují učitele jako umělce v oblasti výchovy, který svým jednáním a postojem odpovídá dětské individualitě. Musí mít nejen dostatečnou inteligenci, ale také umělecké předpoklady, řemeslnou zručnost a smysl pro práci s dětmi a schopnost kontaktu s nimi. Učitel se tak stává do značné míry architektem učebního plánu.
Vzdělávací nabídka Waldorfských škol nabízí širokou paletu předmětů od klasických, přes pohybové, umělecké, praktické rukodělné a v každém z nich se pracuje se všemi duševními silami dítěte. Učební látka a její osvojení není smyslem a cílem vyučování, ale prostředkem k rozvoji duševních, tělesných a duchovních schopností dítěte s podporou jeho iniciativy, schopností, vcítění se, spravedlnosti, tolerance atd. Soutěživé metody se využívají ve smyslu soutěživosti sám se sebou, překonávání sebe sama. Důležitá je při tom těsná spolupráce rodičů s učiteli a se školou.
"Opravdová autorita je jev, kterého nelze docílit žádnými vnějšími prostředky, nebo ho jimi udržet.
Ve škole nejde o to dostat veškeré vzdělání, ale připravit se tak, abychom je získali ze života. Rudolf Steiner
Waldorfská pedagogika vychází z anthroposofie Rudolfa Steinera.