Výchovný systém Marie Montessoriové je založen na novém pohledu na dítě, které chápe jako aktivní bytost schopnou koncentrace, která umí samostatně budovat svoji individualitu, jestliže má k dispozici pedagogicky připravené prostředí. Do systému náleží také vychovatel, který dítě vidí jako člena společnosti, jemuž přísluší důstojnost a úcta. Pomáhá mu v jeho snaze po nezávislosti tím, že se vžívá do jeho světa a kultury. Didaktický materiál představují jednoduché pomůcky pro nácvik jednoduchých činností, pro manipulaci, rozebírání a skládání, rozlišování barev, tvarů a zvuků, rozvíjení motorických schopností, pro cvičení smyslů. Slouží k rozvoji dětských schopností, ale i k samostatnému rozpoznání chyby. Prostřednictvím didaktických pomůcek se cvičí pozornost a koncentrace. Výchově podle Montessoriové je vytýkáno odmítání trestů a odměn z důvodu, že jim malé děti nerozumějí, že se míjí účinkem. Podobným způsobem podcenila další výchovné činitele jako jsou hry, společenská výchova nebo pohádky. Kritizována byla také za důraz na náboženskou výchovu.