Alternativní terapie

Co je alikvotní zpěv

Každý přirozený zvuk obsahuje alikvoty, ale my je obvykle neslyšíme, vnímáme je pouze jako barvu zvuku. Alikvotní zpěv je založen na vědomém zvýraznění těchto tónů, jejich zesílení a "oddělení" od základního zpívaného tónu. Stejně jako se světlo skládá ze spektrálních barev, skládá se každý tón ze spektra alikvotních tónů - tónů přirozené tńové řady. Zpěvák je může pomocí jemných změn ústního rezonančního prostoru učinit slyšitelnými a tak vytvořit dojem vícehlasého zpěvu. Alikvotní zpěv je prastarý způsob zpěvu, dodnes živý například v Mongolsku, Tuvě nebo Tibetu. Jeho kořeny najdeme v mnoha kulturách po celém světě: staré tradice Mongolska, Arábie, Afriky, Mexika, židovská kabalistická tradice, křesťanská tradice (gregoriánský chorál), posvátný zpěv a modlitby tibetských mnichů ...Ve všech kulturách byly alikvoty využívány při léčení, rituálech a modlitbách, protože jsou mocným prostředkem fyzické, mentální i emocionální očisty. Napomáhají léčení těla i duše a přispívají ke znovuobnovení harmonie a k duchovní transformaci.

Léčivé účinky zpěvu

Hlas o nás prozrazuje víc, než si myslíme. Už po několika slovech poznáme, zda se druhý cítí uvolněně, nebo je nrvózní. Podle hlasu lze dokonce i diagnostikovat tělesné neduhy. Jakákoliv nerovnováha v organismu se projeví na barvě hlasu - některé frekvence jsou slabší, jiné dokonce chybí. Tyto frekvence je možné do těla cíleně dodat a problém tak léčit. Existují již počítačové programy, které do nahrávky vašeho hlasu přidají chybějící frekvence a léčení pak spočívá v jejím poslechu. Je možné vlastním zpěvem harmonizovat celé tělo nebo konkrétní (bolavá) místa. Každý orgán v těle má totiž své vibrace a s těmi lze rezonovat. Všimněte si, že každý tón, který zazpíváte, cítíte v těle znít na jiném místě. Je to patrnější, když zpíváte brumendem, se zavřenými ústy. I jednoduché alikvotní zpívání je velmi příjemné, rezonance vysokých tónů prostupují celé tělo a vyvolávají s něčím jiným těžko srovnatelné pocity.

Základní techniky zpěvu alikvotních tónů

Alikvotnímu zpěvu je možné se naučit, jsme-li schopni alikvotní tóny slyšet. Poslechem obohacujeme podvědomě vlastní hlas o jejich frekvence a můžeme je začít zpívat. Je to o rozvíjení citlivosti k těmto drobným nuancím zvuku.

Základem této techniky je najít malou štěrbinu, t.j. prostor mezi jazykem a měkkým patrem a naučit se tuto štěrbinu otevírat a zavírat. Důležité je cítit jakousi explozi (výbuch) při každém otevření. Budeme-li velmi pomalu vyslovovat samohlásky v pořadí od zavřeného „U“ přes otevřené „U“ - přes zavřené „O“ - až k otevřenému „O“, získáme tak „filtr“ pro první tři alikvotní tóny. Pro začátečníka je snazší začít s vokálem „O“přecházejícím do „A“ (později se pracuje s řadou vokálů „U“ - „O“ - „A“ - „E“ - „I“). Je třeba měnit po sobě jdoucí vokály (U-O-A-E-I) velmi pomalu, abychom objevili všechny jejich skryté alikvotní tóny. Prostor celé ústní dutiny je rezonančním prostorem. Měl by být co největší, s pocitem jako bychom měli v ústech velký balón. Změnou tvaru tohoto prostoru docílíme různých alikvotních tónů. Při tomto druhu zpěvu používáme silný, ostrý hlas. Tato technika se dá provádět i trochu jinak: nechat vzniklou štěrbinu neustále jakoby lehce pootevřenou, alikvoty pak zní jemněji, bez zmiňované exploze.

“Bird“ technika

Špička jazyka se dotýká tvrdého patra, jazyk vyplňuje celý prostor úst. Pouze po obou stranách jazyka necháme malou štěrbinu, jediné místo, kudy může zvuk vycházet ven. Jako rezonanční prostor použijeme prostor mezi jazykem, zuby a rty (vzpomeňme si na výše zmiňovaný balón v ústech). Začneme na vokálu „U“ a velice pomalu přecházíme do vokálu „I“, jazyk se pomalu posouvá dopředu k horním předním zubům, a zpět dozadu, měníme-li vokál zpět na „U“. Změny vokálu je třeba provádět co nejpomaleji, abychom zachytili všechny alikvotní tóny. Použijeme ostrý hlas. Učitečným trikem, jak alikvoty zesílit, je „zavřít“ při zpěvu nos (stejný pocit jako při potápění pod vodou).