Pokračování ke článku "Křižovatky života a dotek Pravdy".
Člověk je neznámým mimosmyslovým způsobem propojen se všemi ostatními lidmi. A dokonce je tato vlastnost nadčasová a i místně nespoutaná. Podobně jako hejno ryb v moři. Hejno není omezeno časovým vnímáním minulosti, přítomnosti a budoucnosti, ale chápe čas průběžně jako celek, jako zvláštní formu široké přítomnosti. Hejno si nepamatuje, ale informace, které potřebuje jako celek k přežití, reprodukci, zajištění potravy a bezpečí, má neustále přítomny v systému nebo řádu, kterým se řídí. Jednotlivé rybky jen plní jakési jim neznámé úlohy, ba mnohdy ani netuší, že tak činí. Také potkan se naučí cestu bludištěm a jiný potkan ji posléze bez tréninku nalezne výrazně snadněji. Termit buduje v termitišti spižírnu, klimatizaci, pěstírnu hub, zásobovací cesty s křižovatkami, množírnu, relaxační prostory a všeliké hemžení je řízeno celkem, o němž jedinec neví nic; zná jen vůni svého domova a činí, co má být učiněno.
Člověk na své úrovni činí totéž. Dělá, že chápe, a nechápe, že je dělán, že chápe. Někdo se bude hlasitě ptát a nápadně hledat odpovědi. Naleznete ho v silných slovech a ostentativním zadumání. Avšak toho, kdo se neptá, ale odpovědi nachází, poznáte podle dávky vnitřního klidu či slov moudrosti a ten způsobí svojí bioenergií stav, kdy ztratíte svoje vnitřní napětí a budete mít pocit, že jste jakoby v sobě nalezli odpovědi na všechny otázky minulé, přítomné i budoucí najednou. To je jeden z doteků Pravdy. A podle míry Poznání nebo Ztotožnění na nějaký čas zmizí vaše priority, tužby, přání, zámysly, cíle, povinnosti, odměny i tresty. Proběhne pocit naplnění, ze kterého vás vtáhne zpět do obvyklého života až pudové nastavení a potřeby těla. Pocit naplnění vám nastaví vědomí Sounáležitosti a upraví chápaní vaší vazby na hmotu i na hmotné myšlenky.
Obvyklý jedinec lidského hejna je vazalem řídících informací povětšinou od falešných proroků, protože sdělovanou skutečnou Pravdu nelze pochopit. Tu si musí každý odvodit. Program pro vnímání Pravdy a sounáležitosti hejna si vytváří za vhodných duchovních podmínek a inspirativních inspirací, včetně falešných proroků, po značnou část života každý sám. Ale jen hejnem vyvolení obdrží své duchovní učitele akcelerující jejich vývoj. Většina lidí ale nestihne program Pravdy za celý život odhalit díky pohodlnému řešení falešných proroků, hrám a soutěžím, domácím stereotypům, zvykům a pravidlům, ceremonielům a evidencím, umělým povinnostem, strachu ze změn a z nejistoty, nechuti se něčemu novému přizpůsobit, a zdržováním se nepřiměřenou vazbou na hmotu, hmotné cíle a tužby vycházející z pudového nastavení a mámení. Tím si omezí množství času, který by ve svém dosti omezeném čase života mohli věnovat hledání Pravdy, aby mohl proběhnout poměrně dlouhý proces zmoudření. Později už funkce stárnoucího mozku postačí většinou jen na vyrovnání napětí v mysli, úklid zbylé oživované hmoty, odpuštění a odevzdání sebe celku. Dlouhodobým pohybem na hranici Pravdy a života se stává jedinec vyrovnaným a Moudrým. Jeho myšlenkovým proudem, dle úrovně chápání řádu hejna, přitéká množství bioenergie a umožní komunikujícím příchozím, aby i jejich napětí a konflikty v myšlení vzkypěly, přetekly, odtekly, napětí polevilo a udělalo se jim dobře. Blízcí jedinci (i dlouhodobě nabíjení například transvitalitou) či rodinní příslušníci si tohoto fenoménu nemohou dobře všimnout, protože jsou na něj adaptováni, a objevují ho dramaticky až ve chvíli, kdy o něj náhle přijdou.
Absolvent vyšší moudrosti je ale schopen z přítomnosti vymizet postupným přenosem své schopnosti tvorby bioenergie na členy hejna až tak, že si nepovšimnou jeho fyzické nepřítomnosti, protože přejatými myšlenkami, tužbami, plány, záměry, cíli atd. je přítomen neustále v mysli členů hejna až do doby, kdy se s jeho myšlenkami ztotožní natolik, že se budou domnívat, že jsou jejich. To není špatně, naopak. A takový nový jedinec je překvapen, kde se to v něm bere. Poslouchá slova svých úst a učí se sám z jejich moudrosti. Váží si toho daru a jeho předáváním se proměňuje v moudrého. Aby z něj mohla slova plynule plynout, tak mu hejno dodá k inspiraci tazatele, posluchače, čtenáře (a, že by zrovna vás…? (polovtip)) a žáky nabízející snaživě svoji bioenergii výměnou za obrysy a črty moudrosti. Tento proces ale probíhá i na všech nižších úrovních vědomí počínaje rodičem a miminem. Je to tak notorická znalost, že si ji nikdo plně neuvědomuje, kromě spokojeného, mlékem, Pravdou, pocitem bezpečí a stability naplněného mimina, jehož bioenergie vyzařuje a naplňuje rodiče a indukuje v nich usilovnější potřebu životních aktivit. Na přebytky této bioenergie se obvykle těší i prarodiče a užívají si je, až vychutnávají. I oni jsou naplňováni duchovním pocitem štěstí, kontinuity, vyrovnání a v koutku mysli v nich počne kapat pramínek moudrosti a stávají se laskavým a trpělivým zdrojem poučení miničlovíčka a skrze něj i sebe.
Obvyklý neklidný jedinec v lidském hejnu nemá až takovou povědomost o záměrech, tužbách, cílech a přáních hejna, aby se s ním mohl snadno ztotožnit, a hledá svoje ego-já zbrkle v opozici všemu duchovnímu. Mozek snadno podléhá vymývající reklamě falešných proroků slibujících hmotné statky coby štěstí. Naveden, aktivní, ale nemoudrý, řeší kvantum zástupných problémů. Ne, protože je potřeba, aby to řešil on, ale protože stačí jen na to a jako většina vedoucích pracovníků a politiků se snaží druhé ovládat vlastní vůlí, představami a úmysly, protože své zájmy chápe jako zájem všech. Normální člověk ve svých balastních stresech a rádobydůležitých řešeních promrhá většinu času svého života a ve chvílích, kdy už má moudrost na dosah, zjišťuje, že zapomíná, že je hned unavený, obtížně soustředitelný, nemyslí mu to, vytočí a vyruší ho každá drobnost a nesrovnalost. I když se s hejnem ztotožníte a v tento čas ztotožnění hejnobioenergotoky vnímáte, není možné, abyste tento vjem mohli slovy komukoliv nějak sdělit. A i když se o to pokusíte, tak to není pochopeno nebo je to pochopeno jinak. Je to vyšší stupeň pravdy holé a jedinec v ní neznamená téměř nic, jakkoliv je pro něj vším. Snad by se vjem sounáležitosti dal definovat jako pocit vzájemného jsoucna bez emočního a adresného náboje, kde bioenergie protéká myšlenkovými proudy všech průběžně zúčastněných v životě a už samo vědomí tohoto stačí pro její produkci a směrování.
Dostatek bioenergie snižuje napětí i pocity problémů (konflikt reality a záměrů, tužeb, přání atd.) jedince a navozuje pocit spokojenosti a štěstí. Proto jsou takoví ztotožnění jedinci blíže duchovnu a Pravdě s pocitem přiměřené sounáležitosti s hejnem. Jsou zároveň méně vázáni hmotou a mají více bioenergie pro oživování sebe i bližních a jsou tak tvořivými prostředníky či přinašeči štěstí, pohody a radosti. Takoví lidé nemají potřebu jiné vybíjet, ubližovat jim a škodit. Hejno jim to již nesvěřuje. Chovají se jako hospodáři, kteří jednají v hejnu na mnohem vyšší úrovni ve smyslu řádu, který zastupují, než jako oběti nebo predátoři dle nastavení pudů. Škodící jedinci, kteří potřebu vybíjet mají, byli hejnem k ubližovací potřebě vybráni pro jejich určitou patologickou dispozici a jsou jakoby součástí přírodního výběru, který na nižších úrovních probíhá v podstatě klasickým postupem vztahu predátor - oběť. Zároveň jim bude získaná bioenergie nadčasově unikat do času a prostoru uskutečnění jakoby jejich jakoby zlých skutků, kdy skrze ně bylo někomu vědomě i nevědomě ublíženo. Potom jejich ztotožnění v hejnu je na podřízené a řízené úrovni a v okamžiku doteku Pravdy a Pochopení, ať v průběhu života či až na jeho závěru, proběhne jakýsi nedefinovatelný proces absolutní nepříjemnosti, ze které mají veliké obavy až hrůzu všichni, kdo se do blízkosti tohoto stavu dostali. Proto s přibývajícími kapkami moudrosti a věku se mnozí intuitivně snaží žít v souladu s pozitivním a tvořivým řádem hejna.
Pokračování v článku "Bioenergetické toky".
Zpracovala Ing. Tatiana Flanderková, autor článku Břetislav Nový, dědek kořenář, www.dedekkorenar.cz
Obrázky v článku jsou použity se souhlasem autora Ondřeje Kočára, www.ondrejkocar.wz.cz, kontakt: +420 603 481294, kocar.ondrej@centrum.cz