Podrobit si mysl a přivézt ji ke správnému chápání skutečnosti není snadné. Vyžaduje to pozvolný a postupný proces naslouchání, čtení výkladů o mysli a povaze věcí, přemýšlení o těchto informacích a jejich pečlivou analýzu a nakonec přetvoření mysli meditací. Myšlení můžeme rozdělit na smyslové vnímání - zrakem, sluchem, čichem, chutí a hmatem a na vědomé myšlení. Meditace je činnost našeho vědomého myšlení. Nejlépe je začít tím, čím meditace není. Především není činností těla. Je to činnost mysli a provádí se, aby přetvořila myšlení a dodala mu více pozitivy. Není to vyřazování něčeho, nebo útěk před něčím. Znamená vlastně být poctivým vůči sobě samému. Myšlení má své kladné i záporné stránky. K těm záporným patří závist, hněv, touha, pýcha a podobné jevy. Vznikají z toho, že nechápeme správně skutečnost a zvykli jsme si lpět na způsobu, kterým pohlížíme na věci. Meditace nám může usnadnit rozpoznat své chyby a přizpůsobit mysl realističtějšímu a poctovějšímu způsobu myšlení a reagování. V různých kulturách existují různé metody jejího provádění, ale všechny sdílejí společný princip uvykání mysli pozitvním, prospěšným stavům. Existuje řada meditačních technik, ale podle tradice je lze rozdělit do dvou kategorií na:
- stabilizující - tento typ se používá k tomu, abychom v sobě vyvinuli soustředění, resp. abychom si osvojili klidné setrvávání, zvláštní typ koncentrace, která člověku umožní zůstat v zaměřen na žádaný objekt tak dlouho, jak chce a zažívat při tom blaho, jasnost s klid. Stabilizační meditací se učíme soustředit bez přerušení na jediný objekt - dech. Jestliže se na pár okamžiků obrátíte do svého nitra, povšimnete si, jak vašemysl přeskakuje od jedné věci k druhé. S tak rozptýlenou a neovládanou myslí máme jen málo naděje na úspěch v čemkoli, co děláme a bez koncentrace je docela určitě nemožná i úspěšná meditace. Stabilizační meditace není snadná, ale je důležitá k tomu, abychom dostali pod kontrolu své myšlení. Ve svém každodenním životě lze pravidelným prováděním stabilizační meditace po deseti až patnácti minut denně vyvinout dobré soustředění.

- analytické - jejich účelem je získat vhled do podstaty věcí, nebo si zkorigovat chápání toho, jaké věci jsou. Ale ještě než můžeme poznat "jaké věci jsou", musíme identifikovat svá mylná pojetí, rozmotat složitost svých postojů a vzorců chování. Postupně pak dokážeme vyloučit ty myšlenky, pocity a představy, které působí nám i druhým, že se cítíme nešťastní a místo nich pěstovat myšlenky, pocity a představy přinášející štěstí a duševní mír. Tak se například seznámíme s realitou příčin a následků s tím, že naše současná zkušenost je důsledkem našeho dřívějšího jednání a zároveň příčinou našich budoucích zážitků. Analytickou meditací lze použít také k sebeléčení. Když máme nějaký problém, nebo se cítíme vyvedeni emocionálně z rovnováhy, můžeme si sednout a uklidnit svou mysl několikaminutovou meditací o dechu, potom poodstoupíme od svých myšlenek a emocí a snažíme se pochopit, co se děje, např. meditací o prázdnotě, o pomíjivosti, o smrtelnosti, o utrpení, o duševní vyrovnanosti, o lásce, o soucitu, o karmě
"Každý z nás by měl znát svou mysl; měl by se stát svým vlastním psychologem". Lama Ješe
Někteří lidé se domnívají, že meditace je nezbytně stabilizující, nebo zaměřená na jediný bod a že když meditujeme, musí být naše mysl oproštěna od všech myšlenek a představ. Není to pravda! Jednobodová meditace není jediný existující druh meditace a myšlenky a představ hrají při pozitivní transformaci našeho myšlení zásadně významnou roli. Stabilizující a analytická meditace se tedy navzájem doplňují a lze je použít i při jediném sedění. Tato metoda meditování obou druhů meditace způsobí, že mysl doslova splyne s objektem meditace. Čím silnější bude naše soustředění, tím hlouběji pronikneme do podstaty věci. Když usedneme k meditaci, měli bychom začít prozkoumáním stavu své mysli a objasnit si motivaci, proč to děláme.
Důležité je postupovat zvolna a pustit se do nových metod, kterých existuje celá řada, teprve když jste připraveni. Nemá smysl provádět meditaci, která vám připadá podivná, nebo složitá, nebo jejíž smysl vám není jasný. Je lepší zůstst u jedné či dvou metod, jejichž prospěšnost můžete skutečně zakusit.
"Mysl a meditace nemohou existovat pospolu. Neexistuje způsob, jak je skloubit dohromady. Buď můžeš mít mysl, nebo můžeš mít meditaci, protože mysl přemýšlí a meditace je ticho. Mysl tápe ve tmě hledajíc dveře, meditace vidí - není to záležitost hledání, ona ty dveře zná." Osho
Zpracoval S. Flanderka podle knihy K. McDonaldové "Jak meditovat".