Alternativní terapie

Nejhorší z hlediska života je smiřování se s osudem. To je zcela špatně. To má probíhat až po nevratných změnách (např. úplné úmrtí), ale do té doby by měl probíhat boj o přežití a to ze všech sil. Říkám, že každá rána musí být vedena ze všech možných sil, protože není jisté, jestli bude příležitost k další. V bojovém umění i v léčitelství. Proto je zapotřebí využít všech dostupných prostředků ke vzdoru osudu, tedy tvořivou aktivitou plnou záměrů, úkolů, změn, snažení a hemžení - a to je přece energie života a vlastně život sám. V hluboké úctě je třeba hledět na lidičky oživující svojí bioenergií své těžce nemocné a postižené děti po mnohé roky, žijící jenom tímto problémem, nebo také na lidi pečující o své starce často lépe než o sebe. Tito nesamostatní jedinci by bez oživování z vnějšího zdroje nemohli žít a jsou někdy už jen udržovaným živým pomníkem sebe sama a svých předchozích skutků, v jejichž důsledku opečovávání probíhá. Málokdo si uvědomí, jak mnoho žen svojí vitální energií každodenně oživuje svoji domácnost, děti, manžela, zahrádku a ještě vydávají energii v pracovním procesu. Jakým jsou neuvěřitelným zdrojem životodárné lásky - bioenergie. Povšimněte si, jak moc to všichni berou za samozřejmou věc. Nicméně tento dar je dán ženám od Boha za jejich pracovitost a skromnost. Ženy jsou energií naplněny a mají touhu ji dávat, ovšem někdy jim baterky také na všechno nestačí a špatně nabíjení muži pak hledají jiné zdroje…

Děti svojí nepevnou vazbou na bioenergii dokážou o tu svoji snadno přijít, ale i se o dodávku bioenergie hlásit. A umí to roztomile, ale někdy také i dost obtěžujícím způsobem, vyžadujíce pod vlivem své vnitřní nestability pozornost, tedy přítok bioenergie, i v nevhodných chvílích. To je ovšem na celou kapitolu, kdy děti na procházce zlobí, postaví se přesně tam, kde překážejí, trucují, dělají naschvály, pláčou bez příčiny, ruší hovory dospělých, chtějí napít v noci, kdy rodiče mají v plánu dělat něco jiného apod. a snaží se z rodiče vysát porci bioenergie za účelem svých dalších životních aktivit. Je to normální, učí se bioenergii brát. Tvořivou hrou se učí dítka bioenergii dávat a oživují svůj malý svět podle svých možností. Hrají si s hračkami a pomůckami a naplňují švitořením a hemžením svět dospělců. Tím je inspirují k plánům, tužbám, cílům, záměrům, perspektivám a chuti do života, což zase dospělákům dává základní nastavení potřeby a tvorby bioenergie a schopnost oživovat svět. Dokonce mimino je za účelem upoutání pozornosti a nabíjení se za každou cenu vybaveno schopností křičet v nejvnímavějším frekvenčním pásmu lidského ucha až 140ti decibely, tedy jako startující tryskáč. Dobří vybíječi se z tohoto období poučili a nezapomněli…

Ostatně již na dítkách procvičujeme přenos bioenergie například pofoukáním bolístky, pohádkovým začarováním či pohlazením, které se osvědčilo až tak moc, že se lidé k sobě tulí jak tuleni a hladí celým tělem a mimo jiné se vyvinulo i v disciplínu zvanou Reiki, která je na bioenergetických dotecích přímo postavena. Nikdo se nepozastavuje nad tím, když se dva (nebo dvě...) drží láskyplně za ruce a vzájemný bioenergotok je naplňuje energií a radostí ze života. Držení za ruku se realizuje nejen v postýlce malého děcka, ale i v posteli těžce nemocného člověka, kdy silný se snaží nabíjet slabého tonoucího. Kde je dostatek bioenergetických doteků, nebývá mnoho rozvodů. Existují ale i doteky vybíjející, kdy si dotýkaný nepřeje konkrétní dotyk, protože ho v jeho vnímání ponižuje nebo v něm vytváří obavy až strach a je tedy nepříjemný, vyvolávající ostražitost a tím bioenergeticky ztrátový. Takový člověk musí být přednabíjen tolerovaným způsobem, než ztratí pocit nejistoty a nebezpečí a odmění vaši snahu neuhnutím až vychutnáním si pohlazení. To někdy může překmitnout v prudkou potřebu a takový člověk může mít až nezřízenou touhu se dotýkat a nabíjet až do fáze vybíjení druhého, který se může cítit takto omezován a je mu to až nepříjemné a vybíjecí.

Doteky nebo vztažení či přiložení rukou do blízkosti druhého mohou být natolik nabíjecí, že nervový systém příjemce zahltí a ten ztratí možnost řídit svůj organizmus, protože nová silnější bioenergie není dostatečně adresná. Pro ilustraci si lze představit, že dodávka cizí bioenergie by měla být slabší, než jakou má příjemce k dispozici, protože jinak silnější dávka přebírá řízení, ale neumí to a člověk následně omdlévá poklesem krevního tlaku atonií cévní svaloviny v důsledku ztráty neuroimpulzů (podáním studené vody dochází ke chladovému a reflektorickému stahu cév v oblasti střevního rezervoáru a návratu části tlaku). Disponovaný bioenergetik potom omdlévá jednu osobu za druhou ve snaze jim pomoci, ale mnohem lepší je pozvolnější postup, kdy řídící nervový systém klienta je podpořen úměrně svému stavu a nechá se na něm, jak a kde novou bioenergii využije a až poté mu je přidáváno. Podle mé teorie na základě pozorování se zdá, že pro bioenergotok je nezbytná dobrá komunikace mezi mozkem a míchou a periferním nervstvem. Jakoby byla mícha s nervy jakousi anténou pro přijímání a mozek pro vysílání. Mozek ale umí poslat bioenergii velmi pohodlně i periferním nervstvem a zvláště tam, kde je hustá pleteň nervů, například rukama a prsty. Blokády z nefyziologického držení páteře toky bioenergie tělem velmi negativně ovlivňují. Zjistil jsem, že závažné blokády zvláště krční páteře v důsledku nošení hlavy hodně vepředu, omezují možnosti řízení bioenergotoků do takové míry, že jedinec je sice přecitlivělý, ale nemá potřebné možnosti centrálního řízení toků bioenergie, zachycené míchou a periferiemi podobně jakoby anténou, což ho může i sužovat, protože bioenergie se pak pohybuje v podstatě neřízena samovolně a vytváří nežádoucí vjemy.

Toky bioenergií jsou základem života tak samozřejmým, že si toho většinou vůbec nevšímáme a nezabýváme se tím. Proto se také o práci s bioenergií obecně moc neví a například moje služba transvitalita, kdy aktivizuji bioenergii v člověku na dálku a dle potřeby doplňuji její schodek, není mezi lidmi běžná a známá a většina si ani neumí představit, o čem to je a proč platit nemalý peníz za její využívání. Faktem je, že všichni, kteří tuto službu využívali a využívají, se díky dodávce bioenergie cítí mnohem lépe a optimističtěji.

Všichni se v koutku duše třesou před černou magií, uhranutím a podobnými metodami a nebo dělají, že to je nesmysl, aby se nemuseli bát něčeho neznámého, v čem ve vědomí a sebevědomí nemají jasno; ale pro jistotu si koupí naivní talisman nebo maskota... A zvláště když je půlnoc, třináctého, pátek, viděli černou kočku a rozbili zrcadlo. To se to pak krásně vybíjí a v podstatě samo.

Bioenergie aktivizuje v těle samoozdravné procesy, umožňuje lépe přežívat pacientům v kritických chvílích operací, nemocí nebo osudových okamžiků (soudy, maturita a zkoušky, rande, sport a výkony, testy, potřeby odolnosti všeho druhu, při krizích, obavách apod.). Někomu stačí i jen prosté vědomí, že na něj někdo myslí, protože se jedná o stejnou bioenergii, jakou k vám vyzařuje milovaná bytost (a její bioenergii zastupuje i v případě, že milovaná bytost chrápe v komoře po návštěvě pivní osvěžovny nebo odpočívá v pokoji). Určitě si umíte představit, jaké to je, když na vás někdo myslí.

A vo tom to je.

Zpracovala Ing. Tatiana Flanderková, autor článku Břetislav Nový, www.dedekkorenar.cz