Bioenergická terapie je terapií duše pomocí práce s tělem a je definována jako "systém metod, jak mobilizovat ty formy energie, jejichž vyjadřování je zablokované nebo nějak narušené". Jejím úkolem je zvyšování životní energie člověka a zajištění jejího volného proudění v těle. Wilhelm Reich, kterému se připisuje zásluha za rozvoj bioenergické terapie věřil, že důvod mnoha poruch spočívá např. v neschopnosti dosáhnout uspokojivého orgasmu. Energie může být totiž blokována vnitřními zábranami vzniklými např. nepříjemnými zážitky v dětství, které se projeví chronickým napětím až křečovitostí v různých částech těla spojeným se špatným dýcháním.
Tělo zřejmě potřebuje pro léčení svých vnitřních rozporů určitý stupeň ztráty sebekontroly. Příčinou vzniku této potřeby je údajný "krunýř" proti okolnímu světu, kterým se většina z nás ohradila. Při potlačování nevědomých impulzů dochází k tenzím a bolestem, které mohou mít původ již v dětském věku. Pomocí tělesných pohybů, základních rytmických procesů v těle a zvláště dýcháním lze urychlit oběh energie v těle a v kombinaci se stresující polohou ji také stimulovat a vyvolávat. Ve spojení např. s homeopatií nebo akupunkturou může pomoci lidem s poruchami zaviněnými skrytou psychosomatickou příčinou.
Výdej bioenergie je v životě zcela běžný a její příjem také a v normální situaci by oba procesy měly být vyvážené.