9096173
ENDEFRRU
Přihlášení Cookies

Alternativní terapie

Hlubinná (regresní) abreaktivní terapie

Aktuality

Všechny aktuality
Chci zasílat aktuality na e-mail:

Zkušenosti z regresní terapie

PhDr. Marie Říhová

Na neobvyklé nemoci jsou nejvhodnější neobvyklé léky. Hippokrates

Tento článek byl zpracován dle poradny PhDr Marie Říhové a jejích odpovědí na dopisy čtenářů uveřejněném v časopise Meduňka:

Může regresní terapie pomoci při mentální anorexii?

V praxi jsem došla k závěru, že za mentální anorexii, což je chorobné odmítání jídla, mohou často engramy (stopy, vtisky) s prenatálního období. Při regresní terapii dávají klienti najevo, že se cítí v břichu matky stísněně, nelíbí se jim tam. Někdy je jejich matka ani nechtěla. Ukazuje se, že mají v sobě zakódovanou nelásku k vlastní osobě a zpravidlav období puberty, kdy jsou velmi citliví, se setkají se spouštěcím mechanismem (třeba nešťastná láska, rozpadne se rodinné zázemí apod.). Odmítají jídlo, stále si připadají tlustí, v krajním případě dojde k poruše metabolizmu a mohou třeba i zemřít. Tvrzení, že jsou tlustí je jen jejich utkvělá představa. Při terapii není potřeba přecházet do minulého života, stačí zpravidla jen návrat do prenatálního období.

Je možné regresní terapií vyléčit závislost na drogách?

Myslím, že by to bylo možné, ale já to nedělám. Narkomani jsou totiž velmi nespolehliví pacienti. Desetkrát nepřijdou a různě se vymlouvají. Těžko se s nimi spolupracuje. Pokud působíte na psychiku člověka, je třeba, aby s vámi skutečně chtěl spolupracovat. Narkomani verbálně chtějí, ale ne ve skutečnosti. Zpravidla je odkazuji na Drop in a  jiná centra, kde s nimi pracují specialisté.

Četl jsem, že v okamžiku klinické smrti člověk prožívá svůj život i životy minulé. Co když zjistí, že nikdy nic pořádného nevykonal, žil vlastně neužitečně? Nebo dokonce zabil? Může to mít vliv na jeho další život?

Tato otázka směšuje dvě věci. Klinická smrt je krátké období velmi dobře popsané Raymondem Moodym, kdy člověk přejde do jiné dimenze, kde je mu dobře, cítí všeobjímající lásku a hodnotí minulé vtělení. Později si vše pamatuje. Mění se podstatným způsobem jeho vztah ke světu a k životu. Člověk se většinou přestane bát smrti a snaží se vykonat něco pozitivního. Váží si života, zvýší se jeho schopnost vcítění. Po reinkarnační terapii své životy hodnotí. Když si uvědomí, že nic hodnotného nevykonal, snaží se o to. Zjistí-li, že někomu ublížil, cítí bolest a má zpočátku strach, že ho to bude děsit. Při terapeutickém rozhovoru si pak uvědomí, že je zde proto, aby své činy napravil. Takže i takové poznání má pozitivní dopad. Někdy, když uvedu klientaRegresní terapie do meziživotí, do života těsně před tímto životem, zjistí, že si uložil náročný karmický úkol, třeba těžkou nemoc, aby své činy napravil. I když je pravda, že jsem se už setkala s lidmi, kterým někdo "dělal minulé životy" třeba jen podle fotky, takzvaně na dálku, neprošel je pak s nimi, aby se dosáhlo osvobozujícího účinku a ti nyní trpěli. Například mě vyhledal muž, který trpěl bolestmi v rameni a jemuž je léčitel vysvětlil tím, že jako kat utínal lidem hlavy. Ženě s roztroušenou sklerózou, která nemohla chodit, léřitel tvrdil, žev minulém životě z kultovních důvodů přetínala lidem šlachy na nohou, a proto za trest nebude nikdy chodit. Samozřejmě upadla do hlubokého zoufalství. Známý je případ ze severních Čech, kde s pokusila o sebevraždu mladá žena, jíž léčitelka vysvětlila, že neotěhotní, protože někdy ve středověku zavraždila své dítě. Kdekdo je jasnovidný a popíše vám vaše minulé životy, ale to je k ničemu když si neprojdete a neucítíte osvobozující účinek. Osobně si myslím, že spousta léčitelů si vymýšlí, buď aby vypadali zajímavě, nebo zdůvodnili svou neschopnost pomoci. Klientům říkám: "Nikdy nedovolte, aby vám někdo něco namluvil pokud si na to nesáhnete a neprojdete tím".

Když se člověk zbaví problémů regresní terapií, nemohou zůstat v podvědomí a objevit se v příštím životě?

Cílem této terapie je, aby problém zabudovaný v podvědomí a ovlivňující náš život vytáhl do vědomí. Dušw zmoudří a problém zmizí. Nahlédnutím člověk rychleji dozraje. Příští život by to mohlo ovlivnit pokud by své dluhy nesplatitl i když o nich ví a přetáhl je do dalšího života.

Je vždy třeba při regresní terapii používat hypnózu?

Není to podmínkou. Hluboká relaxace s níž pracuje třeba i PhDr Foučková při své hlubinné terapii je také funkční. Člověk je při ní bdělý, pouze uvolněný. V hluboké relaxaci si všechny zážitky pamatuje a prožívá znovu. Proto když používám hypnózu pak jen "druhého stupně" kdy si klient vše pamatuje. 

Kolik sezení a jak často je třeba při léčení regresní terapií?

Je to velmi individuální. Někdy stačí jen jeno sezení, jindy trvá dlouho než se dopátráme příčiny potíží. Obvykle klient dochází asi jednou za tři týdny. Mezi jednotlivými sezeními jeho vědomí pracuje na problému i v bdělém stavu ho napadají souvislosti. Vzpomínám na klienta, který trpěl těžkou fobií ze špíny a malých prostor a marně se léčil12 let na psychiatrii. Ani spolu jsme dlouho nemohli  najít klíčovou událost. Když je podvědomí v tísní nabízí celou řadu podružných událostí. Po jednom sezení odešel domů a najednou mi volá:"Pojďte hledat něco co souvisí s hornickou písničkou Dám ti růži, dám ti z lásky, která mě stále zní v uších..." Hned při dalším sezení se našel jako horník, který zemřel zasypaný mezi mrtvými kamarády. Poté se jeho fóbie velmi zmírnila.

Víte ze své praxe o případu, který by potvrdil zážitky z regeresní terapie? Ptám se proto, že mnoho lidí žádá důkaz a nevěří tomu.

Neměla jsem čas pátrat po tvrzení mých pacientů. Jen jednou my klientka vyprávěla, že pracovala v jisté nemocnici a uvedla i jméno ředitele. Ověřili jsme si, že tam skutečně žena toho jména pracovala. V literatuře jsou takové důkazy uváděny. Oficiální psychiatrie tvrdí, že tyto zážitky, které se i psychiatrům objevují třeba při holotropním dýchání, mohou být zakotveny v genech pacientů. Pokud si pacient vybaví, že byl zavalen v dole uprostřed hnijících těl mrtvých kamarádů, a proto teď nesnáší podobný pach, mohlo sto prý stát jeho pradědečkovi. Záleží na tom, čemu chce člověk věřit. Lidé kteří projdou regresní terapií o svých zážitcích zpravidla moc nemluví. Jsou přesvědčeni že zážitek je pravý, že to zažili. Nepochybují o tom, nenutká je to přesvědčovat ostatní, potvrzovat si něco. Vědí, že to tak je a nemají potřebu cokoliv někomu vnucovat.

Zpracoval S. Flanderka




Vytvořeno 3.6.2015 14:25:01 | přečteno 2436x | S.Flanderka
 
load