9212313
ENDEFRRU
Přihlášení Cookies

Alternativní terapie

Aktuality

Všechny aktuality
Chci zasílat aktuality na e-mail:

Vulgarizmy v našem životě

V úvodu článku chci upozornit, že sám používám vulgarizmy typu " Ty vole" a "Do prdele", ale v ojedinělých případech, v případě údivu, nebo když "číše přeteče". Proto se mě líbil článek uveřejněný v MF Dnes o vulgarizmech a dovoluji si ho ve zkrácené verzi interpretovat: "Česká prudérie je fenomén, který si zaslouží zvýšené pozornosti. Spolu se závistí a zbabělostí patřily k oněm rysům národní povahy, které nejvíc přispěly k budování totalitarismu v naší zemi" varuje M. Hybler v předmluvě Šmirbuchu jazyka českého od P.Ouředníka, díla, které shromáždilo přes šestnáct tisíc výrazů z oblasti argotu, slangu a nekonvenční češtiny 20. století.

Když řekneme sprosté slovo, jsme méně naštvaní. Kromě úlevného účinku ale za tím může být například i touha po sebevyjádření a originalitě, případně snaha přizpůsobit se prostředí a sociální skupině. S vulgarismy se to nesmí přehánět. To se pak vytrácí úlevný účinek i originalita. Jan Werich říkával: " Když dneska řeknete slovo exkrement, lidi se pohoršeně otočí. Kdž řeknete hovno, ani nemrknou." Jazyk je obraz ducha, obraz myšlení. Vulgarizace se neprojevuje používáním sprostých slov, ale hlavně tím, že se jejich použití stává očekávatelným. Když se zhrublý a primitivní jazyk stane společenskou normou, vulgarismy paradoxně přestanou plnit svůj účel. A jestli je žádoucí ve veřejném prostoru nastavit hranice? Určitě ano. Když mluví žáci sprostě, učitel je má napomenout a ne se jim chtít mluvou přiblížit. Totéž platí i o politicích. Pokud se nedokážou ovládat, média by jejich vulgarismům v éteru dát stop, neboť nesouz zodpovědnost za své hosty.

Výraz "vole" je jedním z nejmocnějších slov českého jazyka. "Angličan, pobývající nějakou dobu v Česku se divil, proč se Češi oslovují v překladu "you ox". Tím to vystihl, jsme stádo, které se navzájem nejen oslovuje ty vole, Nadávka kouká pravidleně na televizi, jsme davem, který šlape jako stádo ovcí podle pastýře, ať už je jím reklama, sliby politiků, BIO, či cokoliv" napsala blogérka Monika na webu me-for-blog.cz a já s ní plně souhlasím. Jménem kastrovaného tura domácího se neoslovují v žádném jiném jazyce na světě. "Vole" na sebe v Česku nevolají jen pobertové při rvačce, říkají si tak i kamarádi při rozesmátém povídání. "Ty vole" zazní jednou rozlobeně, podruhé obdivně. Od popelářů, od učenců, od nejvyšších představitelů státu, od kterých by to člověk ani nečekal. Je pravda že mnozí (včetně mně) ho už ani nevnímají jako hrubé slovo, spíš ho mají za jakýsi nádech, bezděčný zvuk. Používají ho, aniž vědí. Nejde o žádnou novinku. V kraji mezi Děčínem a Hodonínem se ve zlém "volovalo" už dávno, dokonce už ve staročeštině. Před rokem 1918 se za větu "Císař pán je vůl" chodilo na několik měsíců do vězení a na voličských schůzích bylo často slyšet výkřik: "Mlčte, vy vole". Za pár desetiletí si lidé běžně začali říkat "vole", aniž by tím chtěli někoho urazit. Z tajemného důvodu se krátké a úderné slovo šířilo národem, od úst k ústům, stále dál, až mezi 50. a 60. léty v mluvě obyčejných lidí převálcovalo jinou dosud nejužívanejší vsuvku "čéče". V naší generaci se toto slovo kdysi běžně používalo mezi pásky, kdy např. odchod s děvčetem na parket komentovali: "Vole, vole, cucaj mosaz, jdem se svíjet". Teorií o posedlosti "volem" je několik: od té, že si čeština slovem "vole" přizpůsobila německé "jawohl", přes slovník novodobých trampů, až k J. Voskovcovi a J. Werichovi, kteří se ve vzájemné korespondenci i na jebvišti oslovovali "Milý vole" jako "něžné" oslovení partnera. Takže kde je původ tohoto oslovení?

Český jazyk je mimořádně bohatý na slova, která se ve vybraných salonech běžně neobjevují, ale i na množství synonym ke zdánlivě všedním termínům a Češi byli v oboru neslušností a nadávek vždy značně vynalézaví. Např. ženským ňadrům se na českém venkově začátkem 20. století přezdívalo, mimo jiné "napajedla", "chvistáky", "lemíny", kdežto mužskému pohlavnímu orgánu "kadlas", "adolfek", "chčijón" a souloži "kvas", "chňachňot", "ibišek"...a ve 30. letech minulého století i velmistr českého jazyka V. Vančura protlačil do humoristické prózy výraz "sroula", nad kterým se v té době leckterá útlocitná panička červenala. Za časů B. Němcové se bez problémů říkalo "prdel" (což je podle J. Wericha "chrám českého nadávání"), zatímco po vyslovení podstatného jména "řiť" by gentlemany z lepší společnosti braly mrákoty. Pro moji Nadávka manželku, původem Slovenku, bylo toto slovo tabu, ale "Do prdele" jí znělo libozvučně a v nestřeženém okamžiku jej vyjímečně použila. I můj známý Kanaďan žijící s mou neteří se rychle naučil toto slovo používat a v jeho podání " Do perdele" to znělo opravdu až roztomile. Podobně to je se slovem dnes běžně používaným "sranda", za které babičky před 60 lety své vnuky pohoršeně pohlavkovaly.

Když potkávám, nebo míjím mladé pubertální dívky, ale i mladé ženy a zaslechnu jejich mluvu, žasnu, někdy se i otočím s pohoršeným výrazem na autorku výrazů, které létají vzduchem a které má čeština pro ženský pohlavní orgán, protože čeho je moc, toho je někdy příliš. A přitom slovem začínajícím na K občas Valaši křtili své dcery a slovo začínající na P podle jedné teorie pochází z doby napoleonských válek, kdy si francouzští vojáci namlouvali zdejší děvčata mazlivým "petit chat" - malá kočko a zahanbení čeští sedláci na ně potom zdaleka nakvašeně volali tímto slovem, ale s upravenou výslovností a královna českých vulgarit byla na  světě. Před léty nám tuto záležitost vysvětloval náš tehdejší lektor - sexuolog a vím, jak některé mé spolužačky byly značně pohoršené, že si dovoluje používat takové výrazy, ale pouze do té doby, než došlo k vysvětlení původu slov a potom samy přicházely s názvy, které jsem jako muž do té doby nikdy neslyšel a chtěly vysvětlení jejich původu. Jak je všechno jinak, že?

Ve vulgarismech si samozřejmě libují i jiné národy počínaje již antickými vzdělanými Římany, kde podle výzkumů nelze většinu nadávek, které používali prostí lidé i ctihodní senátoři pro jejich drsnost ani naznačit, přes jednu z nejdrsnějších nadávek v angličtině "fuck", až po vulgarismy, v kterých si libují Rusové tak, že jejich duma přijala zákon o ruském jazyce, který zakazuje mluvit sprostě na úřadech i v MHD pod pokutou 50 rublů, nebo trestem veřejně prospěšných prácí až na dobu dvou měsíců. Takže pokud chcete někomu odpovědět na jeho nadávky a vulgarismy, nalistujte si ve Šmirbuchu výraz běžně nepoužívaný pro svou odpověď a určitě nevychovance dokonale uzemníte, protože nebude vědět co použitý výraz znamená a možná že se i někde v hloubi duše zastydí. 

Zpracoval S. Flanderka





Vytvořeno 29.10.2014 16:03:41 | přečteno 2688x | S.Flanderka
 
load