V boji proti nemocem se mnoho pozornosti věnovalo vůli, přičemž "vůle žít" byla zastánci přesvědčení o převaze mysli nad tělem považována za nejdůležitější. Až příliš často se lidé s vůlí uzdravit se paradoxně obávali ve své představivosti, že se neuzdraví, a pak "jsou vůle a představivost v rozporu, přičemž představivost zásadně vyhrává" (Émile Coué-zakladatel autosugesce). Důležité je proto denní cvičení představivosti hlavně formou "koncentrace", zbavení mysli všech myšlenek, všech starostí přinášejících potíže a soustředit se na daný problém. K tomu jsou doporučeny jednoduché formulky - mántry z hinduistického učení - které se rychle opakují dokud problém nezmizí. Nejsou určeny k léčbě konkrétních nemocí, ale fungují spíše jako zaklínadla, než příkazy. Jsou zaměřeny na představivost a ne na vědomí. Při pronášení formulek lze použít jako pomocný prostředek i pohyby rukou po postižené části jako "léčivé fluidum".