9098690
ENDEFRRU
Přihlášení Cookies

Alternativní terapie

Aktuality

Všechny aktuality
Chci zasílat aktuality na e-mail:

Jak působí jógové techniky na člověka

"Joga je dědictví minulosti a kultura budoucnosti." (Satjánanda)

Každá nemoc i stárnutí jsou zapříčiněny znečištěním organizmu.

JogaJóga se v podstatě nezaměřuje na léčení chorob, ale na zlepšení souhry systémů a funkcí v organizmu s cílem dosáhnout nejvyšší možnou tělesnou a duševní zdatnost. Pokud hovoříme o léčebných účincích jógových technik, platí to především o první fázi, počátku jógového výcviku, kterým se má tělo i mysl očistit a tím se zbavit různých neduhů. Podle názoru jogínů každá nemoc i stárnutí jsou zapříčiněny znečištěním organizmu. Týká se to jak těla, tak i psychiky. Na úrovni těla se uvažuje o znečištění potravou, vzduchem, odpadovými látkami vlastního metabolizmu, resp. dalšími vlivy fyzikální a chemické povahy. Na úrovni psychiky jsou to nevhodné postoje, které člověku škodí ještě více než nečistoty hmotného charakteru. Znečištění se projevuje zmenšením nebo úplným zanesením drah v těle nazývaných "nádí", kterých je, podle tradice, 72000 a jsou v některých aspektech podobné meridianům v akupunktuře. Pročištění nádí je podmínkou dalšího pokroku v józe. Tento proces se nazývá "nádíí šuddhi" a dosahuje se s ním nejen odstranění poruchy, ale současně i procvičení příslušných vrozených přizpůsobovacích systémů, které zodpovídají za odolnost organizmu. Přitom se postupuje třemi směry:

  • pěstováním duševní hygieny
  • tělesnými cvičeními a technikami
  • úpravou výživy a životosprávy

Ani jeden směr není možné podceňovat ani vynechat, protože navzájem úzce souvisí a každý z nich má velký vliv na zdraví člověka, jeho zdatnost a vyspělost v tělesné i duševní oblasti.

Duševní hygiena

Celou jogou se prolíná základní myšlenka o rovnováze a jakékoliv její porušení vede k poruše, je škodlivé. Nemá se jíst více než je třeba na udržení zdravého organizmu, ale nemá se ani přehnaně hladovět. Nedostatek odpočinku a přetěžování organizmu škodí stejně jako nečinnost a lenost. I velká připoutanost k něčemu nebo nadměrný odpor vyvolávají v člověku napětí a porušuje se tak vnitřní rovnováha. Správným a vytrvalým cvičením jogy získá člověk, kromě dobrého zdraví i schopnost soustředit se a uvolnit napětí. To mu umožní poznat, že příčinou jeho nervozity a nepokoje nejsou věci, lidé, okolí, ale strach ze ztráty něčeho, ze zmaření nadějí, ze selhání, z nemocí, z neúspěchu atd. Poznává, že i zlost je jenom formou strachu, že naše JÁ se vždy strachuje samo o sebe i když se klamně promítá na jinou osobu nebo věc. Zjištění, že nepokoj si vytváří každý sám v sobě, je značným krokem vpřed.

Trvalé psychické napětí se považuje za prvotního činitele, který vede k rozladění tělesných funkcí a snižuje odolnost jednotlivce. Postoj člověka ke všemu, co na něho doléhá, má podle jogy velký význam pro udržení vnitřní rovnováhy organizmu. Joga tvrdí, že psychika působí při každé formě nemoci a to i v období akutních projevů. Každá myšlenka a citové vzrušení spolupůsobí na rytmus dýchání a činnost srdečně-cévního systému. Týká se to zvláště záporných, nepříjemných a tísnivých myšlenek a pocitů. Důležitým prostředkem na trvalé nastolení vnitřního klidu je pravdivé poznání příčin napětí a jejich objektivní zhodnocení. Pro tento účel slouží etická kritéria, které jsou v joze známá pod názvem jama a nijama. Nejsou to však příkazy nebo zákazy týkající se chování. Joga nabízí svá etická hlediska jako pomůcku ke sebezdokonalování a ne jako "přikázání vyšší moci". Etické rady jogy v žádném případě nepoznají "musíš" a"nesmíš". To by opět vedlo k napětí. Je potřeba je pochopit rozumem a přijat je citem. Člověk cvičící jogu - jogista - se nemá stále křečovitě pozorovat a kontrolovat jestli náhodou něco neporušuje. Stačí, když se vždy, pokud cítí neklid, nezaujatě zamyslel nad příčinami svého stavu a pokusil se podívat na sebe podívat z hlediska jamy a nijamy. K tomu mu pomáhají určitá pravidla:

  • Ahinsa - znamená neubližovat. Ubližování se, z hlediska jogy, pokládá za jednu z příčin narušení vnitřní rovnováhy člověka. Nikdo nemá rád, když mu někdo ublíží, slovem nebo činem, a proto v sobě nosíme hluboce zafixovaný poznatek, že ubližování je zlé. Jakmile někdo ublíží, dostává se tak do rozporu sám se sebou - dělá něco, s čím sám nesouhlasí. To vede ke snížení úrovně duševní pohody, k nepokoji, nervozitě, zlosti, tzn. k k nežádoucím stavům. Proto nemáme ublížit činem, slovem ani myšlenkou. I zlá myšlenka, kterou v sobě živíme, nás tísní a stojí nás mnoho energie. To však neznamená, že budeme násilně potlačovat vnitřní nucení k zlosti a agresivitě. Tím bychom napětí ještě stupňovali. Lepší je pokusit se posoudit náš postoj z pohledu nezainteresovaného pozorovatele a porovnat si, zda tento pohled se shoduje s naší představou o ušlechtilém lidském jednání. A navíc můžeme proti zlé myšlence postavit myšlenku dobrou, vzdát se zlé a ztotožnit se s dobrou. Ahinsa je tedy akt mírumilovnosti, projev zvládnutí nejnebezpečnějšího pudu živočišné říše - agresivity. Zlost s agresivita jsou jenom projevy nedostatku poznání. Jogíni dokonce varovali vyjádřit se o někom, že je zlý - říkali, že je nevědomý.
  • Satja - znamená pravdivost. Člověk, když lže, se dostává do rozporu sám se sebou. Lidé, v zájmu různých bezvýznamných anebo i důležitých výhod, si ze lži vytvořili nástroj a lhaní se jim stává součástí života. Tím si opět vytváří stav sebeponížení a současně strach před odhalením lhaní. V hloubce svého vědomí cítí nepokoj a napětí z podvodu. Kdo v sobě nemá mír, vyrovnanost, klid, nemůže být šťastný i kdyby mu patřil celý svět. Vnitřní klid však není možné stotožňovat s pasivitou, apatií, leností a podobně. Pataňdžali, předpokládaný otec jogy, usuzoval, že nesprávné životní postoje, které člověka připravují o klid, spočívají především ve velkém zdůrazňování svého Já, v nereálném pohledu na svět, v nezdravém lpění anebo v nepřiměřeném odporu a v mylném ztotožňování. My však máme schopnost cvičit svoji psychiku a zvyšovat kontrolu na primitivními instinkty. Vytrvalým, vědomím vnášením správných postojů do mysli, posilujeme a stabilizujeme ji proti nežádoucím reakcím. Jde tedy o sebevýchovu uskutečňovanou z vlastní vůle. Lidé s tzv. "hroší kůží", navzdory inteligantnímu mozku, však ještě nepochopili jak důležitou roli v jejich životě hraje duševní hygiena.
  • Asteja, aparigraha - znamenají nehnat se za bohatstvím, karierou, nekrást, nehromadit majetek a nebrat úplatky. Jsou tedy šité na míru proti způsobu života tzv. konzumní společnosti. Jisté je, že člověk na svůj intelektuální vývoj potřebuje mít uspokojeny alespoň základní životní potřeby. Když bojuje o holý život, o existenci, nemůžeme se divit jeho duševní zaostalosti. Proč však nasycený a všestranně zabezpečený člověk je nespokojený, někdy až rozháraný a nešťastný? Protože hlas intelektu jej pohání stále dále. Touží po štěstí, plnosti života. Myslí si, že jeho tužby se mu splní, když se dostane kbohatství a moci. A tak si vytváří cíle, které jej mají udělat šťastným: vysoké postavení, společenské uznání, moc, sláva, bohatý stůl, dům, zařízení, auto, chata, exklusivní dovolené, bankové konto ...Jeho cesta za "štěstím" je pomýlená! Jedna jeho tužba zrodí deset dalších! V honbě za jejich realizací často porušuje i ostatní etické hodnoty. Volí nečestné způsoby, krade, lže, podlézá mocným, přetvařuje se, podplácí...Klesá ve vlastních očích. Ví, že jedná proti vlastnímu vnitřnímu přesvědčení, vytváří konflikt nejen v sobě, ale i v rodině. Jogíni radili učit se skromnosti!
  • Brahmačarja - vyjadřuje poznání, že podlehnutí tělesným náruživostem a vášním vede člověka k úpadku. Nejčastěji se interpretuje jako sexuální zdrženlivost, což by mohlo vést k domněce, že joga žádá potlačit sexualitu. Ale není to pravda. Opět jde o udržení rovnováhy - v sexualitě mezi tělesnou a duševní složkou. Podobně jako při jídle: člověk má jíst pouze tehdy, když je opravdu hladový. Potom si pochutná i na prostém jídle a nemusí svou chuť podporovat uměle. Honbou za ukojením vášně oslabuje předčasně organizmus a okrádá se o mnohem hodnotnější a trvanlivější vztahy v citové oblasti. Vztah muže a ženy se nemá vyhýbat vzájemným něžnostem, projevům lásky, oddanosti a úcty, které vyplní srdce páru stálým klidem, který pronikne celou rodinou. Zážitek ze sexuálního aktu vede jen k chvilkovému uspokojení, ale neodstraní konflikty, hněv, žárlivost, nenávist...
  • Šauča - znamená pěstovat čistotu těla, citů a myšlenek.
  • Santóša - znamená spokojenost. Odstranění takového nepokoje, za kterým je egoizmus, strach a zlost. Cvičit se za každých okolností si udržet klidnou mysl a nadhled.
  • Tapas - je sebedisciplina, sebeovládání. Štěstí člověka nepramení z toho, kolika svým choutkám vyhoví, kolika slabostem podlehne, ale z toho, že umí překonat sám sebe, že si umí mnohé odřeknout.
  • Svádhjája - je sebepoznání. Pravdivé sebepoznání umožní člověku zbavit se mnoha trápení.
  • Išvara pranidhána - je poslušnost hlasu svého svědomí. Nabádá nedělat nic proti svému vnitřnímu přesvědčení, hledat smysl života, jít stále dopředu. S tím souvisí celoživotní vzdělávání, zvyšování úrovně svého poznání a učení se milovat lidi i přírodu.

V józe není možné duševní hygienu obejít, protože zdravá a relaxovaná mysl je nevyhnutelnou součástí jogových technik. Proto občasné vyhlášení joginů, že joga není pro každého, vyplývá ze zjištění, že mnozí lidé jsou psychicky nesprávně zaměření a pokud nemají upřímnou snahu tento stav změnit, těžko mohou očekávat lepší výsledky. Práce na sobě je mimořádně náročná, ale poskytuje i přiměřenou odměnu ve formě zdraví, poznání plnosti života, štěstí a spokojenosti. Takto zdokonalený člověk se stává zdrojem harmonije, přátelství a porozumění i pro svoje okolí a v tom je smysl jeho úsilí. Tajemství štěstí podle jogy spočívá v tom, do jaké míry ovládáme svoje tělo a myšlenky. Když člověk pozná, že úroveň jeho duševní pohody jen málo závisí na získaných věcech a penězech (pokud má uspokojené základní životní potřeby), nestará se mnoho o zisk, pochvalu nebo jiné ocenění své práce. Jeho odměnou je radost z toho, že může být užitečný pro jiné. Protože nelpí na karieře ani bohatství, pracuje čestně, klidně, vytrvale a spolehlivě. Úspěchy či neúspěchy jej nemohou vyvézt z rovnováhy, protože ví, že udělal vše, co udělat měl. Lidská psychika je naštěstí stavěna tak, že nezištný čin nám přináší více spokojenosti, než nečestně získané výhody.

V dalším článku se budeme zabývat dalšími dvěma směry: tělesnými cvičeními a úpravou výživy a životosprávy.

Zpracovala Ing. Tatiana Flanderková podle knihy M. Poláška - "Joga".

Vytvořeno 3.6.2008 15:28:51 | přečteno 1984x | Ing. Tatiana Flanderková
 
load