Alternativní terapie

Tak jako se u nás hrají venku kuličky, hrají téměř po celé Africe různé Mankalové hry. Mankaly jsou staré zhruba 4000 let a patrně pocházejí z Egypta. Přesun v čase a prostoru zapříčinil, že se mankaly od té doby rozšířily po celé Africe a velmi se rozrůznily. Nyní existuje několik desítek variant a dá se říct, že skoro každý kmen má svoji vlastní variantu. Mnohé se od sebe liší natolik, že jde spíš o různé hry. To hlavní jim zůstalo. Vždyť je to skryto v samotném názvu. Slovo mankala je odvozené od arabského "nagala" - pohybovat se, přemisťovat, přepravovat. To je skutečně základem všech těchto her. V jamkách přemisťujete hrací kameny podle speciálních pravidel a snažíte se dosáhnout konkrétního počtu v cílové jamce, abyste je získali do své pokladnice. Na začátku jsem mankaly přirovnávala k našim kuličkám, ale pokud sledujete nejen děti, ale i jejich rodiče, jak sedí u mnohdy mistrovsky vyřezávaných desek a dlouhé hodiny hrají tuto hru, pochopíte, že nejde pouze o šikovnost jako u kuliček a že zcela správně ji mnozí lidé přirovnávají její složitostí a rozmanitostí k šachům. Abyste byli dobří, musíte propočítávat tahy dopředu, připravovat si pozici, studovat partie mistrů, pravidelně trénovat...Možná právě proto se začínají hrát mankalové hry po celém světě a jedna z variant - Oware - se dostala dokonce na Olympiádu duševních sportů, jednoho z největších mezinárodních festivalů her na světě.

Hra Oware

Tato hra má poměrně jednoduchá pravidla a dá se hrát s velice málo prostředky. Ke hře potřebujete hrací desku Oware, která je tvořena dvěma řadami po šesti důlcích a po stranách dvěma pokladnicemi. Pokud oželíte nádherně vyřezávanou desku, můžete hrát například v parku, když si vyhloubíte patřičný počet důlků a seženete patřičný počet hracích kamenů (kuliček, fazolí, mušliček...). Pokud se vám nechce do parku, můžete si doma místo důlků vzít například misky nebo si vzít časopis, noviny, papír a kameny, které se nerozkutálí a pustit se do hry.

Pravidla hry

Hra je určena pro 2 hráče a trvá asi půl hodiny. Ke hře potřebujete kromě základní desky 48 ks hracích kamenů. V každém důlku jsou 4 hrací kameny, pokladnice jsou prázdné. Hrací deska leží mezi hráči tak, ža každý má před sebou řadu šesti svých důlků a po pravé ruce pokladnici. Kameny se pohybují proti směru hodinových ručiček.

Začíná hráč č.1: Vybere libovolnou jamku na své straně a všechny kameny, které v ní jsou, rozdělí proti směru hodinových ručiček po jednom kamenu do následujících jamek (do pokladnice se nechodí, ta slouží pouze na ukládání získaných kamenů).

Příklad 1: Jeden z možných prvních tahů hráče č.1. V tomto příkladu skončil hráč č.1 na protivníkově straně, ale počet kamenů v koncové jamce je 5, takže tím tah hráče 1 skončil a hraje hráč č.2.

Příklad 2: Hráč č.1 je na tahu a provede ho následovně: Skončil v červeně označené jamce se 3 kameny. Pokud hráč skončil na protivníkově straně, podívá se do jamky, kde skončil a pokud se v této nacházejí dva nebo tři kameny, vezme si je do své pokladnice a podívá se ještě zpět (proti směru pohybu kamenů na protivníkově straně), jestli v nejbližší předcházející jamce nejsou rovněž dva nebo tři kameny. Pokud ano, vezme si je rovněž do své pokladnice.

Tak to dělá, dokud nenarazí na jamku s jiným počtem kamenů nežli dva nebo tři nebo skončí protivníkova strana, což je tento případ. Kameny se totiž smějí vybírat jen na protivníkově straně. Tím jeho tah skončil a úlovek (5 kamenů) dá do své pokladnice.

Počet kamenů v jamkách není omezený. Pokud je v nějaké jamce tolik kamenů (12 a více), že při rozdělování oběhne celé kolo, vynechá se jamka, ze které se kameny vybraly a pokračuje se dál až do rozdělení všech kamenů.

Zákaz vyhladovění soupeře

se uplatňuje zajména ke konci hry, kdy je ve hře již menší počet kamenů. Pokud hráči po tahu nezůstane žádný kámen na jeho straně, musí mu protivník (pokud je to možné) dát alespoň jeden kámen. Zrovna tak pokud hráč na tahu může, tak musí nechat protivníkovi a lespoň jeden kámen na jeho straně.

Příklad 3: Hráč č.1 je na tahu a nesmí hrát z označené jamky, protože by protivníkovi nezůstal žádný kámen (v koncové jamce by byly 3 kameny, které by si hráč č.1 dal do své pokladnice. Proto musí udělat jiný tah!

Zakončení hry

Konec hry nastane tehdy, pokud hráč na tahu nemá na své straně žádný kámen a proto nemůže táhnout. To znamená, že podle zákazu vyhladovění soupeře mu předcházející hráč již nemohl dát kámen. Hra může skončit také dohodou, pokud hráči mají pocit, že se tahy opakují a hra nespěje k cíli. Kameny, které zbyly v jamkách si hráči rozdělí tak, že si každý hráč vezme kameny ze své strany a dá si je do pokladnice. Potom si oba hráči spočítají své kameny z pokladnice. Kdo jich má více, vyhrává. Pokud jich mají stejně (24), dojde k remíze.

Zpracovala Ing. Tatiana Flanderková podle článku K. Zemanové v časopise "děti a My"