Před tím, než se pustíme do jakékoliv činnosti, dříve než uděláme nějaké závažné rozhodnutí, je dobré se chvíli zastavit, zapátrat v sobě a zeptat se sám(a) sebe, zda se nám do toho vůbec chce, zda do toho máme opravdu chuť, zda to pro nás má tu správnou šťávu. Hledejme v sobě odpovědi na otázky "Opravdu to chci?", "Co mi to přinese?", "Kam mě to zavede?", "Mám na to dostatek sil?", apod. Toto zamyšlení nám pomáhá určit směr naší další cesty, pomáhá nám představit si "krajinu, kterou se budeme ubírat", pomáhá nám odhadnout, co nás čeká na jejím konci i případné překážky, které se nám připletou pod nohy. Ale nejen to, zároveň s hledáním odpovědi, pokud to děláme opravdově, se v nás již pomalu otevírá nová brána, kterou k nám začíná proudit energie, potřebná k tomu, abychom se po této cestě mohli vydat, energie, která nás dovede až k jejímu cíli. Takže doporučujeme, abyste se na chvíli zastavili a zeptali se sami sebe :
Nehledejme v tom nic složitého, odpovědi mohou být velmi prosté a jednoduché. Je však dobré svou odpověď znát nebo ji alespoň hledat právě proto, že nám otevírá bránu k potřebné životní síle.
Například:
Následuje výpis pastí a překážek, do kterých se můžeme chytit a které nás mohou zdržet či dokonce odvést od našeho bohulibého záměru. Nic se však neděje, do většiny z těchto pastí opakovaně upadáme všichni, většinou i několikrát za hodinu. Tím, že si jich budeme vědomi, můžeme se jim buď snadněji vyhnout a nebo se z nich rychleji dostat. Platí zde přísloví, že "poznaný nepřítel je poloviční nepřítel". Velkou zajímavostí pak je, že tyto překážky a pasti nastražujeme sami sobě, přesněji řečeno, nastražuje nám je naše aktivní mysl v dobré víře, že nás tím ochrání před námahou, frustrací, zklamáním, apod. Mezi její oblíbené triky patří například:
Na toto téma bylo již zpracováno mnoho různých studií, které se vesměs zaměřují na měřitelné zdravotní aspekty, přičemž srovnávají naměřené hodnoty s kontrolní skupinou. Vše je následně statisticky zpracováno. Měření probíhaly v průběhu delšího časového období (až po dobu dvou let.) Tyto studie pak přesvědčivým způsobem ukázaly výrazně lepší zdravotní stav u cvičící skupiny, než u skupiny kontrolní necvičící.
Výrazně lepší hodnoty byly naměřeny například v oblasti kardiovaskulární (zlepšení srdeční funkce, snížení hladiny cholesterolu), dále docházelo ke snížení výskytu deformací páteře, lepší pohyblivost cvičících, vyšší schopnost relaxace, duševní pohody a koncentrace - při měřeních EEG se objevuje větší výskyt vln alfa rytmu.
Na základě vlastních zkušeností a zkušeností a ohlasů účastníků našich kurzů mohu konstatovat, že pravidelné cvičení Tai-chi příznivě ovlivňuje a posiluje:
Lidé se po cvičení zpravidla cítí příjemně uvolněni, dobře naladěni, posíleni a odpočati. Po společném cvičení na docházkových kurzech (cca 1,5 hodiny - 1x týdně) vydrží tento stav zvýšené energie obvykle po celý zbytek dne či večera, často i po celý následující den a někdy i více než tři dny. Po víkendovém kurzu se vlna zvýšené hladiny energie udržuje i po celý následující týden. Po vyčerpání tohoto náboje dochází k postupnému návratu na naši obvyklou energetickou úroveň. Pokud pak účastník kurzu věnuje svému cvičení každý den alespoň 15 minut, nejlépe však 30 až 60 minut, vysoká hladina energie se udržuje dlouhodobě a má stoupající tendenci. Prakticky to znamená jednoduše to, že se v každodenním životě cítíme šťastnější a spokojenější. Je nám zkrátka dobře na světě.
Zpracovala Ing. Tatiana Flanderková, zdroj: www.taiči.cz