Taijiquan je vnitřní bojové umění. Síla vzniká v kostech, akumuluje se ve svalech a šlachách. Nepotřebujete posilovat. Prohloubením qi získáte pevnou kostru. Tím, že odvrátíte neklid a zbytečnou námahu, budete moci jít svojí přirozenou cestou a zdokonalovat vrozené schopnosti. Je to práce (gongfu) na návratu ke kořenům a k původnímu zdroji (fan ben gui yuan).
Jsou tři hlavní body, které je nutno dodržet při cvičení Taijiquan: přítomnost ducha, přítomnost mysli a správný postoj. Jestliže je postoj správný, a jestliže jsou přítomny i duch a mysl tam, kde mají být, uděláte velký pokrok. Každým dnem budete cítit rozdíl. Žáci by se měli snažit prociťovat tyto rozdíly.
Jestliže ale postoj není správný, pak duch a mysl chybí. Bude to vypadat jako vaření v prázdném hrnci. Ani po letech cvičení nebudete úspěšní. S nadsázkou můžeme říci, že v tomto případě se deset let cvičení Taijiquan nevyrovná třem rokům kung fu. Proto tedy, abyste byli dobří v Taijiquan, je třeba za prvé pilně cvičit a za druhé dobře porozumět. Úroveň vašeho cvičení spíše závisí na vašem porozumění, ale píle někdy může nahradit chybějící porozumění. Úsilí a vytrvalost jsou nepostradatelné.
Během cvičení dýchejte přirozeně. Nenuťte se dýchat zhluboka. Po nějaké době se vaše Taijiquan stane přirozeným a současně se automaticky srovná dýchání.
Třináct pohybů Taijiquan je popravdě řečeno cvičením daoyin, což je vedení qi a krve. Jestliže jste dosáhli pokročilé úrovně, vaše qi a krev kolují v pravidelném rytmu a to znamená prevenci a uzdravení se z nemocí. Této úrovně ale nedosáhnete pouhou aplikací poznatků, například pokládáte-li záměrně jazyk na horní patro nebo zkoušíte-li vést qi do dan tienu (pozn. Dan tien, jinak také rumělkové pole, je energetické centrum nacházející se v oblasti břicha pod pupkem). Jakmile ale dosáhnete pokročilé úrovně, sestoupí qi přirozeně do dan tienu a bude obíhat všemi cévami. To je zákon a princip přírody a nelze ho dosáhnout silou.
Mít uvolněná ramena a pokleslé lokty znamená nezadržovat sílu v ramenou.Je potřeba, aby síla přišla až do přední ruky. Abyste tomu porozuměli, musíte se „vrátit k sobě“ a to není možné předat slovy. Žák to musí zkoušet procítit a ne to realizovat podle popisu. Zablokovaná ramena a těžké lokty brání čilosti, pružnosti a účinnosti.
Zavěste temeno a podsaďte zadek. Aby se vám podařilo „zavěsit“ temeno, musíte hlavu držet přirozeně. Když podsadíte zadek, qi bude stoupat automaticky. Abyste získali sílu, hrudník musí být prázdný, ale nevypínejte hrudník ani nemějte záda příliš napřímená.
Cvičení by se mělo opakovat třikrát. Poprvé kvůli uvolnění svalů a cév, podruhé kvůli opravě pohybů a potřetí kvůli koordinaci mysli a pohybu. Pokaždé, když cvičíte, měli byste dodržovat zejména tyto tři zásady: 1. uvolnit svaly, 2. urovnat postoj, 3.soustředit se více na mysl a duchovní rozměr cvičení. Když budete ovládat všechny pohyby, duchovní stránka se objeví, jakmile se budete pohybovat. Jakmile dosáhnete tohoto stavu, budete se rychleji a více zdokonalovat.
Citlivost dovoluje dosáhnout síly. Té dosáhnete zejména vytrvalým cvičením tui shou (tlačících rukou – tj. cvičení, které se provádí ve dvojici), a tak pochopíte jemnost přilnutí – přilepení a následování nebo ustoupení. Jestliže nemáte partnera, zkuste si představit, že vás napadá protivník a způsob, jaký byste použili ke kontrole jeho síly. Když vytrváte v tomto způsobu cvičení, určitě se také naučíte procítit energii.
Při cvičení tui shou je nejdůležitější naučit se cítit energii a ne zkoušet toho druhého „přeprat“. Zkoušejte se naučit neodhalit svůj střed, ale naopak vždy kontrolovat protivníkův střed.
Také můžete cvičit Taijiquan, když chodíte, stojíte, sedíte a ležíte. Cvičí se tak, že používáte svou mysl k řízení pohybu qi a zkoumáte pocity. Například prociťujete rozdíl mezi držením šálku s použitím a bez použití síly nebo třeba prociťujete rozdíl mezi těžkou a lehkou chůzí. Když stojíte, zkoumejte pocitový rozdíl mezi nataženýma a uvolněnýma nohama, mezi postojem na jedné nebo na obou nohou.
V počátečním období cvičení Taijiquan můžete mít namožené bolavé svaly, ale to pomine a později se budete cítit dobře.
Základem při učení se tui shou je poznání síly. Máme mnoho druhů síly, např: síla přilnutí, síla následování, vnitřní síla, zastavující síla, třecí síla, poddajná síla, upevňující síla, síla držení, síla dotyku, síla odstrčení. Dokonce máme sílu vnikající do kostí, sílu chvění, křupavou sílu, náhlou sílu, sílu jedné desetiny palce, sílu o rychlosti střely a klidnou sílu. Tyto vyjmenované síly se naučíme rozvíjením vnímání během cvičení . Naučit se cítit sílu je pro toho, kdo cvičí sám, těžší než pro ty, kteří mohou cvičit ve dvojici (protože mohou prociťovat živou sílu ). Navíc schopnost použití vaší síly záleží na úrovni vaší intuice. Všem druhům síly je možné se naučit a objevit je z pohybů těla.
V Rozpravě o Taijiquan se říká: „Síla má své kořeny v chodidlech, je vedena nohama, řízena pasem a vyjádřena pomocí prstů.“ Principy, které je třeba zachovávat, chcete-li zesílit svoji energii, jsou: nikdy nenechte přejít linii kolena přes prsty na nohou; nikdy nezvedejte natažené ruce nad linii nosu; při zvedání rukou nepřekračujte výšku obočí; a tlačíte-li dolů, nejděte pod linii břicha. Toto jsou tradiční pravidla., budete-li je porušovat, vaše síla nebude tak dobrá. Pohyby jsou řízeny pasem, tak například: tlačíte-li doleva vaší pravou rukou zprava a přesáhnete-li linii nosu, pak tam síla nebude, pohnete-li ale trochu vzad hrudníkem se současným natočením pasu vlevo, síla se opět objeví. Tyto pohyby jsou provedeny hrudníkem, ale pohyb je řízen pasem. Síla vyjde prsty. Zůstane-li tělo relaxované a citlivé, pak prsty vyjde veliká síla.
Lidé jsou živí tvorové, navíc mají city. Například když udeřím někoho pěstí, určitě použije ruce na obranu anebo pohne tělem, aby se vyhnul útoku. To je přirozená lidská reakce. Hmota má ale jiné vlastnosti. Vezměme například boxovací závěsný pytel. Visí bez pohnutí. Udeříte-li do něj zleva, bude se pohybovat vpravo dozadu. To je reakce hmoty. Ale lidé jsou jiní, protivník má mnoho způsobů jak reagovat na úder. Je to nepředvídatelné. V bojových sportech jsou hlavní tři zásady: pevnost, přesnost a prudkost. Pokud čekám, sílu nevypouštím. Ale pokud ji vypustím, nic jí neodolá. Ale jak být pevný, přesný a prudký? Nejprve je nutné získat intuici. Jak ji získat? To si můžete najít ve stati O způsobu cvičení – text mistra Wang Zongyue. Abych se dozvěděl, že se protivník nehýbá, zůstanu bez pohybu. Jestliže se začne pohybovat, pohnu se dřív než on. Pohnu se v okamžiku, kdy protivník cítí, že se pohne, ale ještě se nepohnul nebo jestliže jeho mysl ještě ani nemá úmysl a jeho tělo se ještě nepohnulo, pak zareaguji dříve a dám mu zásah, kterému nedokáže čelit.
Někdo tvrdí, že poté, co jste začali cvičit Taijiquan, není třeba posilovat s činkami nebo používat hrubou sílu. To není zcela přesné. Předtím, než porozumíte Taijiquan, budete plní hrubé síly. Celé tělo bude tuhé a sevřené. Potom, co se naučíte Taijiquan, budou tělo i šlachy uvolněné, qi bude obíhat tělem bez překážek. Není třeba záměrně odstranit hrubou sílu, ale je ji umět třeba uložit. Tím, že se celkově uvolníte, získáte opravdovou sílu (zhen/jing). Kdysi se říkalo hrubé síle lüli ( lü: páteř, li: síla), protože se tato síla nachází mezi rameny a páteří. Tato hrubá síla nemůže být řízena pasem ani vyvedena prsty.
V Kánonu se říká: „ Jin a jang, to je Tao“ (Cesta). Taiji je jin a jang. Je v naší atomové epoše něco, co není jin nebo jang? Vysvětlení najdeme v stati O způsobu cvičení. Tam se říká: Když se vrhnete na jednu stranu, ztratíte iniciativu. Když se opíráte o obě nohy současně, znamená to zastavení. Oba tyto případy znamenají nerovnováhu mezi jin a jang. Také by měl cvičící dát pozor na jin a jang, na prázdné a plné, když zvedá ruku nebo když nakračuje. Lao`c říká: „Dostatek dovoluje účinnost.“ Myslete na tyto zásady a zkoušejte je aplikovat.
Všechny výše uvedené poznatky jsou výsledkem zkušeností. Více než v teorii je třeba toto všechno hledat v třinácti pohybech. Když cvičením dosáhnete „maturity“, přirozeně dosáhnete jemnosti v jednotě ducha a pohybu. Když trénujete, je lepší nesoustředit se příliš na teorii, ale dát přednost cvičení. Dalo by se říci, že dříve cvičící věnovali větší úsilí praktikování bojového umění, v současnosti převládá zájem o teorii. Popravdě je to tak, že jestliže se příliš věnujete teorii a jestliže dostatečně neaplikujete poznatky, váš postup se zpomalí. Pro adepty bojových umění je také velmi důležitá oddanost svému učiteli. Žák by měl svého učitele uznávat a být mu vděčný za jeho umění. Jestliže budete opravdově děkovat učiteli za jeho výuku, učitel vás povede celým svým srdcem. Ti, kteří by se rádi naučili opravdové bojové umění, měli by to dělat co nejpozorněji. Mencius říká: „Ten, kdo dokonale pěstuje svoji inteligenci, ten zná svoji povahu. Ten, kdo zná svoji povahu, zná nebesa.“ Plamen ohně stoupá vzhůru, to je přirozené. To je přirozenost věcí. Květy na jaře, uvadání na podzim, to je přirozenost nebes. Člověku je přirozené, že nenávidí bolest a miluje radost, obává se smrti, lpí na životě. Přesto může oheň potkat vítr, který ho vyfoukne do výše; voda může potkat oheň, který ji vypaří do výše. Borovice a cedr na podzim neopadávají. Člověk, který toto zná, s odvahou dokončí to, co je jeho úkolem. To jsou proměny, které pomáhají navrátit se k přirozenosti. Předtím než se začnete věnovat bojovému umění, jsou vaše cévy blokovány, šlachy jsou ztuhlé a zkrácené, a proto se síla drží v ramenou a zádech. Po čase cvičení se cévy uvolní, šlachy se prodlouží a síla rozloží. Síla z ramen a zad se propojí s rukama, zápěstím a projeví se v prstech. Postupně se vzdáte také své získané povahy a navrátíte se ke své přirozenosti. Jestliže získáte své přirozené schopnosti, bude to nádherný zázrak. Žák, který získá tuto sílu, bude vědět, že má slova nejsou nepravdivá.

Zpracoval S. Flanderka, zdroj www.taijiquan.cz

Náhled pro tisk

Vytvořeno 20.2.2014 14:34:23 | přečteno 1377x | S.Flanderka

Alternativní terapie

Navigace

Pohybové a taneční terapie

Vyhledávání

Tchai - t´i

Aktuality

Zkušenosti Mistra

Ze zkušeností Mistra Tung Ying Chie: