9079067
ENDEFRRU
Přihlášení Cookies

Alternativní terapie

Aktuality

Všechny aktuality
Chci zasílat aktuality na e-mail:

Cvičení tchaj-t´i

Tchaj-t´i je Taoistické cvičení a zákonitostí Taoismu je přirozenost.


Tchaj-ťi čchüan
(dále jen tchaj-t'i) je většinou prezentováno jako dechové zdravotní a relaxační cvičení. Nejen laici, ale i mnozí cvičenci netuší, že tai-či patří do systému čínských bojových umění wu-šu. Tato velice bohatá škála celé řady stylů bojového umění Tchai - t´i - bojové uměníse rozděluje na dva hlavní směry a to na tak zvané vnější styly ( wai tia kung fu ) a vnitřní styly ( nei tia kung fu ). Vnější styly též označované jako tvrdé styly byly ovlivněny spíše buddhistickou filozofií, zatím co vnitřní styly, označované také jako měkké styly byly inspirovány taoistickou filozofií. Typickým představitelem vnějších stylů je shaolinské kung fu. Nejtypičtějším představitelem vnitřních stylů je tchaj-t'i čchüan. Mnohdy cvičenci však netuší, co který cvik nebo pohyb znamená. V prvé řadě je to však bojové umění a v překladu znamená „pěst velkého předělu“. Každý jeho pohyb, eventuálně cvik, představuje obranu nebo útok. Předností tchaj-ťi je skutečnost, že vnáší do něčeho tak impulzivního a hrubého jako je boj, lidskou inteligenci a cit. Především je to program rozvoje schopností adaptovat se, přirozeně a pružně reagovat, neztrácet nadhled a sebejistotu, potlačit v sobě primitivní násilí, agresivitu a bezhlavost. Hodnota tchaj-ťi jako měkké sebeobrany je všeobecně potvrzena. Správným užitím je možno neutralizovat protivníkovu sílu silou mnohem menší a tak nenuceně (volně) kontrolovat situaci a zároveň využít jeho síly jako jeho vlastní nevýhodu. Tchaj-ťi a ostatní bojová umění umožnují dosažení nepopsatelné hloubky, prostřednictvím po staletí pěstovaných technik se můžeme ponořit do zcela zvláštního světa, odložením svázanosti dnešní civilizace a přesně v duchu prastarých tradic provádět cvičení, která jakoby vedla mimo běžné vědomí člověka a která pomáhají nalézt ztracené hodnoty dnešní společností nedoceněné. Většina bojových umění se neomezuje jen na nácvik a zvládnutí vlastních obranných a útočných technik, ale zahrnují i další fyzické a psychické aktivity bezprostředně související s přípravou a životem jejich vyznavačů. Od posilování a otužování, přes dechová a regenerační cvičení až po meditace.

Při tchaj-ťi se snažíme o ovládání svého těla, což znamená přizpůsobit tělo pohodlné a co nejuvolněnější poziCvičení Tchai - t´ici. Člověk je jako jeden celek a pracuje s určitými principy a metodami, které ho provázejí celým učebním procesem při cvičení. Cvičení umožní získat klid mysli, uvolnění těla, ale zároveň pružnost svalů a znamenitý tělesný stav bez ohledu na zdraví jedince na začátku cvičení. Pravidelné každodenní cvičení tchaj-ťi bylo úspěšně propagováno a dnes můžeme kdekoliv v Číně a na mnoha dalších místech na světě vidět tisíce lidí při ranním cvičení. Zároveň se začal sledovat účinek pravidelného cvičení na zdravotní stav a výsledky těchto výzkumů byly široce publikovány. Historií a vznikem tchaj-ťi se zde nebudeme zabývat, protože existuje celá řada materiálů zabývajících se touto tématikou. Nás zajímá především působení tchaj-t'i jako druh terapie pro naše zdraví. Pro pochopení tchaj-ťi a pohybu v něm chceme zmínit pouze jeden, téměř mystický příběh který vypráví o zakladateli stylu Yang, mistru Yang Luchanovi:

„Jeho cit pro vnímání směru a síly pohybu byl tak dokonalý, že pták sedící v jeho otevřené dlani nemohl vzlétnout. Vždy, když se chtěl opeřenec odrazit, Yang Luchan vystihl ten správný okamžik, rukou povolil dolů a do stran, čímž mu nedal opěrný bod pro odraz a pták padal s jeho dlaní a nenašel pevný bod. Jakmile pták dosedl a okamžik odrazu byl pryč, Yang Luchan ruku opět lehce pozvedl, dal mu pevný bod a vše začalo znova.“ Tento příběh ukazuje, co je podstatné pro vnitřní bojová umění a také pro pohyb. Pokud chceme obohatit svůj život a prostřednictvím vypěstovaného citu využít zákonů fyziky a biologie až na samou mez, je tchaj-ťi možnou cestou k tomuto obohacení.

Tchaj-ťi se rozděluje na pět stylů: Chen, Jang, Wu, Sun a Wu, které se od sebe liší pohyby, postoji a rychlostí procvičovaných sestav. Obsah a principy těchto stylů jsou stejné a zahrnují v sobě hned několik funkcí:

  • zdravotně léčebnou
  • sebeobrannou
  • meditativně filosofickou

Veškeré aktivity konkrétních stylů a škol byly dlouhodobě sledovány. Čas vždy prověřil jejich účelnost a opodstatněnost. Zbytečné bylo zapomenuto, nevhodné zakázáno. Zůstalo a přetrvává jen to nejlepší. Učitelé a mistři pečlivě sledovali působení jednotlivých bojových prvků, akcí i sestav. Objevili i jejich zdravotní vlivy, působící na cvičícího - preventivní, léčebné, prodlužující život. U některých systémů význam zdravotních efektů postupem času převážil nad bojovým uplatněním. S pomalým, plavným a uvolněným Tchaj - t´icvičením současného tchaj-t'i stylu většinou nebývá spojována představa bojových akcí. Takovýmto případem je i cvičení tchaj-t'i, styl Jang. V současnosti, kdy vědecké výzkumy prokázaly jeho výrazné pozitivní působení na civilizační choroby, se stává stále více zdravotním cvičením. Při cvičení tchaj-t'i jako cvičení pro zdraví se zejména uplatňují jemné a pomalé pohyby, prováděné s důrazem na pomalé napínání a opětovné relaxování svalstva. Zároveň je každý pohyb doprovázen zvýšeným soustředěním mysli na napnutí, či uvolnění svalstva. Toto napínání a uvolňování doprovázené koncentrací psychiky aktivuje akupunkturní dráhy, což má pozitivní zdravotní účinky. Zároveň jsou pohyby tchaj-t'i masírovány vnitřní orgány, což přispívá k odplavování odpadových látek. Pomalé pohyby, často krouživého charakteru, pomáhají uvolňovat zatuhlé klouby a kloubní plochy promazávat synoviální tekutinou. Svalová relaxace prováděná v tchaj-t'i napomáhá regeneraci svalů a též uvolňuje psychické napětí. Zdravotních účinků tchaj-t'i je tedy celá řada, ale jak se zdá nejvýznamnější z nich je působení na akupunkturní dráhy.

Aby v tchaj-t'i bylo dosahováno největších zdravotních účinků, je zapotřebí plného pochopení, uvolnění a napínání svalstva, v závislosti na tlaku, tahu, napětí a odvádění, kterými se působí na soupeře. Proto je žádoucí, aby se tchaj-t'i cvičilo i jako bojové umění, se všemi jeho součástmi a ne pouze pomalá forma a to i tehdy, jedná-li se cvičícímu pouze o jeho zdravotní účinky. Jen tchaj-t'i cvičené v plném rozsahu i s jeho bojovými aplikacemi vede k jeho plnému pochopení a tím k maximálnímu využití jak jeho sebeobranných dovedností, tak i jeho zdravotních účinků.

Zpracovala Ing. Tatiana Flanderková, zdroj: internet

Vytvořeno 28.9.2008 11:49:58 | přečteno 2019x | Ing. Tatiana Flanderková
 
load