9063009
ENDEFRRU
Přihlášení Cookies

Alternativní terapie

Horská terapie

Aktuality

Všechny aktuality
Chci zasílat aktuality na e-mail:

Co je horská terapie?

Kdo nepoznal hory, nepochopí.

Túry v horáchMatterhorn, lezení po skalách, nocování v horské chatě. To je nový druh terapie pro lidi s poruchami psychiky, pro schizofreniky a autisty. Vysoká nadmořská výška a otevřený prostor uvolňují mysl i tělo.

Průkopníkem horské terapie je italský psychoterapeut a psycholog Giulio Scoppola. Je také horským instruktorem v Italském alpském klubu a s léčbou tohoto druhu má bohaté zkušenosti. Podle něj se horská terapie úspěšně prosadí podobně jako muzikoterapie či hippoterapie. Horská terapie spočívá v tom, že menší skupinky pacientů s různými psychickými problémy chodí na dlouhé túry po horách. Mysl a tělo se uvolňují, lidé se postupně srovnávají s prostředím. Navíc se při takových túrách stírají rozdíly mezi lidmi a mizí pocit méněcennosti.

Zkušenosti

První zkušenosti v této oblasti sahají do počátku devadesátých let, kdy francouzské sdružení Moi-je z MezieHorská terapie`res poprvé podniklo dlouhou túru v horách s pacienty. Byl to nápad jednoho z lékařů. V Itálii s touto terapií začala Nadace Emilia Bosis v Bergamu. Její činnost se záhy rozrostla a vznikl projekt s názvem Solidární hora (Montagna Solidale), v jehož rámci navštívili pacienti s odborným dozorem pohoří v Nepálu, Alpy v okolí Montblanku a hory v Patagonii. Cíl je stále stejný - léčba.

Horská terapie vychází z přirozené potřeby lidí pobývat v přírodě. Zatímco ve městech jsou lidé neustále vystavováni nadměrnému hluku, záplavě informací a mnohdy složitým společenským vztahům a stresu, v horách je toto obrovské množství podnětů vystřídáno omezeným počtem prvků. Jsou tam jen vrcholky, chaty, pastviny a louky. Vztahy vyvolávající strach a úzkost ustupují do pozadí a jejich hrozba a význam nabývají menších rozměrů.

Další vývoj

Po letech experimentování se horská terapie dočkala chvíle, kdy by měla být uzákoněna a definována jako terapeutický program. Do něho by měli být postupně stále více zapojováni sami pacienti. Doktor Scoppola a jeho společníci chtějí získat v Apeninách horskou chatu, kterou by pacienti sami zrekonstruovali, pak by se o ni starali a udržovali a značkovali by i okolní horské stezky. Poté, co v horách získají duševní rovnováhu, se mohou vracet domů a pokračovat v léčbě ať už ambulantně nebo na klinice.


Zpracovala Ing. Tatiana Flanderková, převzato z časopisu 100+1

Vytvořeno 17.3.2008 15:15:03 | přečteno 1882x | Ing. Tatiana Flanderková
 
load