Alternativní terapie

Prvním krokem při cvičení správného dýchání je naučit se vnímat, "následovat" pohyb dechu, aniž se snažíme jakkoli jej změnit. Toto následování nám poskytuje pevný základ vnitřního vnímání, jež je nutné k tomu, abychom si uvědomovali různé mechanismy, které se účastní procesu dýchání, uvědomujeme si své tělo. Tak můžeme sledovat tři druhy dechu:

• Vyrovnaný dech je nejobvyklejším z nich. Udržuje rovnováhu mezi nadechováním a vydechováním, mezi jinem a jangem, mezi sympatickým a parasympatickým nrvovým systémem.
• Očišťující dech, u kterého převažuje vydechování nad nadechováním. Tento dech někdy přichází spontánně ve formě vzdychání, když jsme tělesně nebo citově přetíženi, když je naše tělo plné jedovatých látek nebo napětí. Dlouhé vydechnutí nám pomáhá relaxovat.
• Energetizující dech, u kterého převažuje nadechování nad vydechováním. Tento dech přichází někdy spontánně ve formě zívání, když jsme unaveni nebo znuděni. Dlouhé, hluboké nadechnutí nám dává více kyslíku a motivuje nás k činnosti.

Aniž si to uvědomujeme často dýcháme rychle a povrchně horní částí hrudníku. Tento rychlý, mělký dech radikálně snižuje hladinu kysličníku uhličitého v krvi. Tím se stahují tepny, omezuje se proudění krve v těle a nedostatek kyslíku aktivuje náš sympatický nervový systém. Následkem toho je zvýšení našeho napětí, nervozity a podráždění, máme sníženou schopnost myslet jasně a jsme tak v zajetí svých představ. Takže např. strach se projevuje rychlým, nepravidelným a mělkým dechem a svíráním v břiše, zármutek je spojen s křečovitým povrchním dechem a pocitem prázdnoty v břiše, netrpělivost je spojena s krátkým trhaným a nekoordinovaným dechem a s napětím v přední části hrudi a pocity viny jsou spojeny s omezeným zajíkavým dechem a s pocitem celkového přetížení.

Plný jógový dech

je způsobem dýchání, při němž využíváme veškerý aktuálně dosažitelný objem plic. Dýchání se v józe připisuje velká důležitost, protože ovlivňuje řadu tělesných funkcí i psychiku. Skládá se z pěti fází:

Spodní dech

čili břišní (brániční) dech představuje 60% celkové účinnosti dýchání. Nadechujeme do břicha, nosem. Bránice se spouští dolů, břicho se vzdouvá. Naplní se tak spodní část plic. Správnost provedení bráničního dýchání kontrolujeme tím, že ruku (ruce) položíme na břicho a snažíme se koncentrovat pozornost do této ruky (rukou). Sledujeme, jak se ruka (ruce) při dýchání pravidelně zvedá a klesá. Při nádechu se snažíme cíleně uvolňovat napětí břišní stěny. Spodní dech je důležitý pro správnou funkci zažívacích i pohlavních orgánů, je významné pro dobrý žilní návrat z dolních končetin a nabíjí nás energeticky.

Střední dech

čili hrudní dech je druhou fází jógového dechu a představuje 30% celkové účinnosti dýchání. Pokračujeme v nádechu, břicho zůstává "naplněno", dech se přesouvá do hrudní části, roztahujeme hrudní koš, zapojují se dýchací svaly mezi žebry. Ruku (ruce) umístíme na střed nebo na stranách hrudníku a kontrolujeme správnost dýchání. Řádné zapojení hrudního dechu působí preventivně proti onemocněním srdce a krevního oběhu.

Horní dech

čili podklíčkové dýchání, dodechnutí, představuje 10% celkové účinnosti dýchání. Provádíme jej, když v základní poloze předchozích cvičení zdvihneme horní část hrudníku. Naplňujeme tak celou plicní kapacitu až do podrameních kličků. Podklíčkové dýchání provzdušňuje plicní hroty, které většina lidí vůbec nepoužívá. Dostatečné dýchání do plicních hrotů působí proti zánětům v této oblasti a je prevencí astmatu.

Propojením těchto tří způsobů dýchání vzniká tzv. nádechová vlna. Když máme jednotlivé fáze dobře procvičené, spojíme je do plného jógového dechu. Nejprve se nadechneme bráničně, pak připojíme fázi střední a nakonec horní. Pokud cvičíme vleže, provádíme výdech ve stejném pořadí jako nádech. Ve stoji či vsedě je vhodné začít výdechem hrudním. po které pokračuje plný jógový dech v další fázi chvilkovou výdrží v nádechu a konečnou fází, pomalým výdechem nosem. Břicho se přitom zatahuje s důrazem na úplné vydechnutí. V ideálním případě by výdech měl trvat dvojnásobnou dobu než nádech. Pro posílení plného jógového dechu a ke sladění správné návaznosti jednotlivých typů dechu jsou vhodné odpovídající cviky z jógy.  

Dýchání pomocí muder

Jednotlivé fáze dýchání můžeme nacvičovat také pomocí pomocí muder (viz jóga prstů). Ruce při tom pokládáme na stehna, malíkovou hranou ke slabinám. Levá mudra (ruka) ovlivňuje levou část plic, pravá mudra část pravou. Pokud vytvoříme oběma rukama stejnou mudru, bude dýchání symetrické. Různou kombinací muder dosáhneme různého ohlasu, resp. působení. Podle potřeby tedy můžeme vyvolat třeba vlevo dech spodní, vpravo dech horní apod. Položíme-li na stehno ruku dlaní dolů s roztaženými prsty, příslušnou stranu z dýchání v podstatě vyřazujeme, takže můžeme dýchat převážně i jednostranně.

• Čin mudra - palec a ukazováček spojíme, aby vznikl kroužek, ostatní prsty ponecháme vyrovnané. Tato mudra ovlivňuje spodní dech.
• Čin mája - palec a ukazováček tvoří stejný kroužek jako v předchozím cviku, ale ostatní prsty ohneme a sevřeme do dlaně. Tím ovlivníme střední dech.
• Adhi mudra - palec ohneme do dlaně a prsty sevřeme v pěst. Tak vyvoláme horní dech.

Opět si můžeme pomoci rukama, tzv. spojenou mudrou. Ruce zatneme v pěst, obrátíme hřbetovou stranou dolů, směrem od obličeje, pevně k sobě přitiskneme, palce, které nejsou uzavřeny v pěsti spojíme a přiložíme ruce lehce k tělu malíkovou hranou a to na krajinu solárního plexu. Dýcháme zvolna, co nejhlouběji.

Zpracoval S. Flanderka