Alternativní terapie

Aikido je formou japonského válečnického umění. Z části vyučuje umění sebeobrany, ale spíše vyučuje umění neodporovat, neboli seberealizaci prostřednictvím kázně. Proto není hlavním cílem ani tak přemoci protivníka silou, ale spíše ho odzbrojit jeho vlastní silou emocionálně i fyzicky, pokud je to možné. Adepti se učí přetvořit "souboj" v něco pozitivnějšího. Učí se, že vyhrát neznamená nic, protože "jestliže dnes vyhraji, nadejde nevyhnutelně doba, kdy musím prohrát" ( O-sensei Morihei Ueshiba, zakladatel moderního aikida), tzn. že se učí ve skutečnosti umění dávat a brát. Stejně jako v tai - t'i se i v aikidu klade značný důraz na životní energii - čchi a její využití. Věří se, že čchi rozšiřuje vědomí, zvyšuje ostražitost, násobí sílu nejen fyzickou. Proto i protivníci se snaží ji při souboji maximálně využít. Hlavní význam má aikido jako duševní, morální, duchovní i tělesný trénink pomáhající uvolnit postižené klouby, šlachy a svaly, což zlepšuje krevní oběh a prospívá nervovému systému.

" Je mnoho cest. Jednou z nich je cesta bojovníka. Ten se učí bojovat hlavně proto, aby nemusel nakonec žádnou techniku boje vůbec použít. Snaží se vyhrát ten nejtěžší boj - nad sebou samým". M. U. Uešiba