Slovo "islám" pochází z arabského "salam", jenž má vedle prvotního významu "mír" také odvozený význam "odevzdání se". Je to tedy mír, jehož člověk dosahuje odevzdáním svého života Bohu. Stoupenci islámu se nazývají muslimové a pro ně nestojí u zrodu islámu v Arábii 6. století Muhammad, ale Bůh, kterého korán nazývá "Alláh".
Islám je náboženství jedinosti Boha a rovnosti všeho lidstva před Bohem. Podle koránu Bůh neomezuje své náboženství nebo svou přízeň na žádný konkrétní národ, rasu nebo dobu. Rozdíly v barvě, rase nebo společenském postavení v Islámu nehrají roli.
"Nebudiž žádného nucení k náboženství! A již bylo jasně rozlišeno správné vedení od bloudění.", jak zní jasně slova koránu.
Každý Muhammadův následovník se tak musí v první řadě podvolit Aláhovi a jeho vůli. V rámci toho je hlásán naprostý fatalismus (životní postoj založený na přesvědčení, že všechno důležité v životě a na světě je více méně předurčeno osudem a člověk to nemůže ovlivnit. Ať udělá cokoli, o výsledku rozhoduje osud), takže každý krok lidské bytosti je předurčen Aláhem a vše co se stane je tak jeho dílem. To má velký vliv na lidskou motivaci a na absenci individuality. Muslimové jsou vyzýváni, aby nezačínali s nepřátelstvím, aby se nepouštěli do agresivních činů, aby neporušovali práva ostatních. Islám je druhé největší světové náboženství.