Alternativní terapie

JÓGA

Hinduismem objevená metoda, jak probudit možnosti dřímající v člověku se nazývá „jóga“. Jejím cílem je sjednocení s Bohem. K tomuto cíli vedou čtyři cesty, protože lidé mají k tomuto cíli různá východiska, která v podstatě odpovídají čtyřem lidským typům:

• Cesta skrze Poznání (džňanajóga) - typ lidí usilujících o duchovno a ztotožnění s Bohem, rozlišují povrchového já od skrytého já. Vypěstování těchto schopností se děje ve třech fázích:

  • slyšení - naslouchání mudrcům
  • myšlení - přemýšlení o prvním kroku jako o předložené hypotéze
  • sebeidentifikace s trvalou částí sama sebe v různých životech
    
    

• Cesta skrze Lásku (bhaktijóga) - na rozdíl od džňanajógy neusiluje o ztotožnění s Bohem, ale uctívá jej každičkou částečkou své bytosti - tzn. milovat Boha. Nejdůležitějšími cestami bhakti jsou:
  
  

  • džapa-metoda spočívající v opakování Božího jména (obdoba modlitby k Ježíši)
  • bhaktí-variace projevů lásky podle daného vztahu (rodičovská, dětská, přátelská , manželská, oddaná atd.)
  • išta-uctívání Boha v podobě zvoleného ideálu, ke kterému si vyznavač má vytvořit trvalé pouto
    
    

• Cesta skrze Činnost (karmajóga) - je vhodná pro energické a činorodé lidi. Práce je základním momentem života nejen nutná pro obživu, ale pro uspokojení buď citové nebo reflexní. Veškerá činnost, jíž člověk působí na vnější svět, má zpětný dopad na něj samotného. Cokoli činím pro svůj soukromý prospěch, posiluje mé já a tak mě více odděluje od Boha a naopak.
  
  

  • Lidé založení emocionálně by měli pracovat pro Boha namísto pro sebe, pracovat z odevzdanosti. Svými činy nesledují osobní zisk, ale milující obětí pro Boží slávu.
  • Lidé s rozumovým zaměřením budou v práci hledat spíše osvícení nežli prohloubení lásky. Toho dosahujíodpoutáním od „konečného já“ , tzn. pěstováním aktivního nezájmu na jakémkoliv osobním užitku, ať je jím odměna resp. uznání nebo odpoutáním od „zjevného já“, tzn. ztotožněním s věčností a po vykonání úkolu se nestarají o výnos.
    
    
• Cesta skrze Psychofyzická cvičení (radžajóga) - je určena lidem se sklonem k experimentování se zaměřením na lidské já. „Já“ má čtyři úrovně: tělo, mysl, podvědomí a nejhlubší složkou je věčné bytí. Cílem radžajógy je prokázání existence těchto čtyř úrovní pomocí osobního zakoušení. To se děje cestou osmi kroků, které jogín provádí:

• 1.krok - zdržení se nespravedlivosti, lhaní, krádeží,smyslností,chtivosti
• 2.krok - dodržování zásad čistoty, spokojenosti, sebekontroly, píle v učení, přemýšlení v učení
• 3.krok - působení skrze tělo na psychiku, aby nerozptylovalo psychiku. Nejznámějším prostředkem, který napomáhá tomuto cíli je „lotosová pozice“.
• 4.krok - po uvedení těla do bdělé a uvolněné pozice je soustředění na dech. Cílem je dosáhnout vyrovnaného a omezeného dýchání s delším zadržováním dechu.
• 5.krok - meditace - zablokování smyslových vjemů tak, aby vnější vlivy nerušily.
• 6.krok - sám se svou myslí - schopnost soustředění převyšující koncentraci normální mysli
• 7.krok - prohlubování koncentrace - soustředění se na konkrétní předmět.
• 8.krok - vrcholný stupeň (samádhí), ve kterém mizí i samotný předmět a nastává na okamžik absolutní bytí.

Všechny čtyři jógy se navzájem nevylučují. Nejsou jenom vyhraněné lidské typy a různé životní situace vyžadují uplatnění různých prostředků. Většina lidí shledá, že jim vyhovuje jedna z možných cest. Hinduismus však vybízí k tomu, aby každý vyzkoušel všechny čtyři a kombinoval je nejúčinnějším způsobem.

FÁZE ŽIVOTA

Učení o rozdílnosti lidských povah a následné mnohosti cest se dotýká i jiné oblasti. Nejenže se liší navzájem jednotlivci, ale každý jedinec prochází různými fázemi života a každá z nich vyžaduje vlastní program:

1. fáze - fáze žáka, začíná po zasvěcovacím obřadu ve věku 8 -12 let a trvá 12 let. Žák obvykle žije v domě svého učitele a za poskytované učení mu slouží.

2. fáze - fáze hospodáře počíná vstupem do manželství, zájmy se rozdělují mezi rodinu, povolání a obec. Nastává čas uspokojování prvních tří lidských přání:

• potěšení skrze manželství a rodinu
• úspěchu skrz povolání
• povinnosti skrz občanskou odpovědno

Je dobré tato tři přání naplnit, ale neměli bychom jejich uspokojování prodlužovat jakmile začne náš zájem o ně opadávat. Činnost příhodná v určité době se stává směšnou pokud na ní člověk trvá zarputile dál. Přesto tyto lidi nemůžeme odsuzovat, protože se jim nejeví žádná jiná slibná alternativa. Proto vznášejí otázku, zda má stáří nějaký smysl. Na tuto otázku se musíme nejprve zeptat:

• Kdo jsme? Jsme především tělo?...... Nic se nevyrovná smyslovým rozkoším.
• Jsme osobnost?...... Největším naplněním je osobní úspěch
• Jsme-li duchem, potom nepřekonatelným zážitkem bude nadšení z objevení neznámého a bázeň, kterou v nás vzbuzuje vesmír.
  

Protože Indie bere lidskou duchovnost vážně, těší se na druhou polovinu života jako na pravý čas pro dospělou výchovu člověka.

3. fáze - odchod na odpočinek. Člověk odchází do ústraní a nastává čas k tomu, aby došel k filozofickému náhledu a podle něj proměnil způsob svého života.

4. fáze - zřeknutí. Pokračuje hledání započaté ve třetí fázi, ale získává nový rys - člověk je obrácen dovnitř natolik, že není důležité místo kde člověk pobývá. Dospěl k osvobození od omezeností a je schopen rozlišit své pravé já od konečného já.

Příště něco o kastovním systému.

Zpracovala Ing. Tatiana Flanderková