Alternativní terapie

Buddhismus vzešel z hinduismu, který se utvářel dlouhým duchovním růstem. Buddhovo náboženství se objevilo náhle, bylo reakcí na zkaženost hinduismu a oddělilo se od něho. V každém náboženství se pravidelně objevují prvky uvedené níže, které snad souvisí s lidskou podstatou, jsou v zásadě příznivé, ale někdy také mohou působení náboženství pokazit. K tomu právě došlo v hinduismu v době Buddhově.

• Autorita - náboženství, podobně jako např. stát, pokud se duchovních záležitostí týká, vyzdvihuje některé jedince nad masy. V hinduismu té doby se ale autorita stala dědičnou a vykořisťovatelskou, protože bráhmani si usurpovali náboženská tajemství a žádali přehnané poplatky za náboženské poplatky
• Rituál - jako samozřejmý rys náboženství, který se rodí z radostného oslavování a jeho protikladu, zármutku, potřebuje kolektivní vyjádření. V hinduismu té doby se však stal především prostředkem pro konání zázraků
• Výklad - otázky „Odkud přicházíme?, Kam jdeme?, Proč jsme zde?“ žádají odpovědi a do náboženství tedy brzy vstupují teorie. V hinduismu té doby ztratil výklad kontakt se zkušeností a degeneroval se na pouhé hádky
• Tradice - uchování toho, čemu se předešlá pokolení naučila a odkázala současnosti. V hinduismu té doby se stala mrtvým břemenem
• Boží milost - víra a jistota, že skutečnost je na naší straně, a že se dá na ni spolehnout, byla mylně vykládána tak, že zbavovala lidi zodpovědnosti, mystérium byli zaměňováno s mystifikací, zvrácenou posedlostí zázraky, okultismem a fantastičnem.

Původní buddhismus bylo náboženství téměř zcela zbavené těchto složek. Byl založený na zkušenosti, byl vědecký, pragmatický, terapeutický, psychologický, rovnostářský a byl orientován na jednotlivce. Po Buddhově smrti tyto složky však buddhismus rovněž zaplavily.

Základní principy Buddhy

Ve svém prvním kázání Buddha vyhlásil základní principy, které se staly známé pod označením Čtyři ušlechtilé pravdy:

• První ušlechtilá pravda praví, že život je duhkha, utrpení, strast. Tak, jak je běžně prožíván, je v něm něco „pokřiveného“, něco, co blokuje tvořivost, působí střety mezi lidmi.Buddha vymezil momenty, kdy se duhkha stává obzvlášť zřejmou: trauma při narození, při nemoci, při stáří s jeho zchátralostí, při strachu z blížící se smrti, při oddělení od toho, co člověk miluje a při postižení tím, co je mu nemilé. Nepochyboval, že je možné se v životě také radovat, ale kladl si dvě otázky: „Kolik je možné si ze života užít?“ a „Jakou úroveň našich bytostí toto potěšení zasahuje?“. Buddha se domníval, že zasahuje pouze povrchní úroveň a kladl si další otázku: „Co je příčinou duhkha, životního utrpení?“.
• Druhá ušlechtilá pravda praví,že příčinou duhkhá je tršná, touha po soukromém uspokojení, skládající se především ze sobeckých pudů, které kladou požadavky samy pro sebe, v případě nutnosti i na úkor druhých. Jsme - li nesobečtí, jsme svobodni, ale potíž spočívá v udržení tohoto stavu. Je to tedy naše já, skrze které trpíme.
• Třetí ušlechtilá pravda vyplývá z druhé. Léčba spočívá v překonání tršná, sobecké žádostivosti.
• Čtvrtá ušlechtilá pravda předepisuje způsob této léčby, která se děje po osmidílné cestě. Ta předpokládá přípravu, s kterou Buddha počítal jako se samozřejmostí. Tou je správná společnost vytvářející atmosféru důvěry a podpory. Jednotlivé kroky samotné cesty jsou:
  
  • Pravý názor - musíme mít představu o tom, kde jsme a kterým směrem máme jít. Prvním krokem na cestě je poznání čtyř ušlechtilých pravd.
  • Pravé rozhodnutí - druhým krokem je rozhodnutí, co doopravdy chceme.
  • Pravá řeč - prvním úkolem je všímat si vlastní mluvy a toho, co prozrazuje o naší povaze. Kromě pravdy bychom svou mluvou měli směřovat k lásce k bližním, vyvarovat se falešného svědectví, planého tlachání, klepů, pomluv a urážek nejen v jejich zjevné podobě, ale i v podobách skrytých, které jsou škodlivější, protože jejich záměr je maskován.
  • Pravé jednání - je rozpracováno do pěti pravidel:
    • Neubližovat živým tvorům
    • Nebrat, co nebylo darováno
    • Zdržovat se nedovoleného pohlavního styku
    • Vystříhat se marných a nepravdivých řečí
    • Zdržovat se požívání omamných látek a nápojů
  • Pravé žití - duchovní pokrok je nemožný, pokud mu většina našich činností brání. Těm, kdo chtějí dosáhnout osvobození, je předepsaný vstup do mnišského řádu. Laickým osobám je doporučeno se zabývat zaměstnáním, které život podporuje a neničí.
  • Pravé snažení- jediným způsobem, jak se zbavit okovů, je vytrvalost.
  • Pravá bdělost - úhlavním nepřítelem života není hřích, ale nevědomost. K postupnému překonání nevědomosti je třeba soustavného sebezkoumání, jehož náročnost je až nadlidská.
  • Pravé soustředění - zahrnuje techniky hinduistické rádžajógy.

Výsledkem Buddhova rozčarování z nicotnosti požitků tohoto světa a zasvěcení života duchovním cílům nebyla pouze nová filozofie života. Bylo to znovuzrození, proměna ve zcela jiný druh bytosti, která zakouší svět naprosto novým způsobem. Cosi se přihodilo Buddhovi pod stromem Bo a cosi se přihodilo každému buddhistovi, který vytrval na osmidílné cestě až do posledního kroku. Zbavíme - li se tří jedů „sebeklamu, žádostivosti a nepřátelství“, uvidíme, že věci byly jiné, než jsme se domnívali. Pokud toto nepochopíme, nejsme schopni pochopit ani sílu buddhismu v lidských dějinách.

Zpracovala Ing. Tatiana Flanderková