Alternativní terapie

Co je to modlitba?

Modlitba je úkon, který má ústřední úlohu v mnoha náboženstvích. Vyznačuje zcela svobodné rozhodnutí člověka obrátit se k Bohu, přijmout jeho lásku a splynout s ní, až ho to pak spojí s Bohem. Modlitba je rozhovorem s Bohem, přesněji, setkáním s Bohem uvnitř sebe. Pamatujme na to zvláště tehdy, když budeme mít pocit, že jsme při modlitbě roztržití, že se nemodlíme dobře a podobně. Není důležité jakou formou se modlíme, důležitější je naše touha setkat se s Bohem, otevřít se mu a vnímat jeho lásku. Každý má právo volit svá slova, neboť vlastní projev, který vychází z upřimnosti svého srdce je tím pravým rozmlouváním s Bohem.Není třeba se modlit složitě, mnohdy stačí říci jen několik slov, například: Bože děkuji za to, co prožívám; pomoz mi prosím; smiluj se nade mnou; mám Tě velmi rád; dej mi sílu toto zvládnout; dej mi potřebnou moudrost; ochraň mne před tímto pokušením, naplň mne svým pokojem a požehnáním; požehnej těmto lidem, kteří mne rozčilují; odpusť jim; odpusť mi to, co se mi nepovedlo; pomáhej mi a podobně.Důležité je modlit se pravidelně, avšak souběžně s tím je dobré se modlit také na základě momentálních situací, ve kterých se nacházíme. Pokud máme radost, poděkujme za to Bohu, pokud máme strach, řekněme to Bohu, pokud máme bolestm, svěřme to Bohu, pokud řešíme složitý problém, poprosme Boha o pomoc, pokud na nás doléhá pokušení, poprosme Boha, aby nás před ním ochránil a podobně. Při modlitbě je třeba odložit všechno napětí jako při meditaci. V modlitbě s Bohem rozmlouváme, v meditaci Mu nasloucháme. Blízký je mi pohled spoluzakladatele řádu jezuitů Ignáce z Loyoly:

"Přičiňuj se tak, jakoby vše záleželo na tobě a nic na Bohu - a věř tak, jakoby vše záleželo na Bohu a nic na tobě."

Modlitba uvádí člověka do hlubšího souznění s vlastním osudem.  Mnoho náboženských myslitelů a teologů se snažilo vyřešit paradox, jak je možné prostřednictvím modlitby člověka změnit neměnnou vůli boha. Shodují se však na to, že boží vůli, která se snaží o dobro, není možné změnit, avšak smyslem modlitby je posílit lidskou vůli, povzbudit duši a tak se přizpůsobit této boží vůli ve změně k lepšímu. Modlitba může takto člověku, podle některých, otevřít nové zdroje poznání a pomoci mu, aby se zasadil o naplněních svých přání a představ.

Modlitba může být :

• vnímavá - zaměřená na vnitřní stav
• intuitivní - s představivostí a symboly
• citová - zbožná
• racionální - s ujasněním plánu

Modlit se může člověk při bohoslužbě, společně s druhými, nebo sám. Bohoslužba sama může být modlitbou, jak je tomu v židovské šabatové bohoslužbě v synagoze, křesťanském slavení eucharistie či liturgii hodin, či muslimské páteční modlitbě. Mnoho náboženství má pro modlitbu vyhrazenu pevnou dobu. Modlitbu je možné zpívat, říkat nahlas, anebo formulovat v duchu. V různých náboženstvích je modlitba doprovázena rozličnými gesty a držením těla, lze při ní stát, klečet, padat na zem, sklánět či pozvedat hlavu, spínat či rozpínat ruce. Tento postoj si většinou věřící volí sám a svobodně. K modlitbě se užívá i symbolů či dalších předmětů. Existují liturgické modlitby s pevně stanoveným pořádkem, modlitby v dialogické podobě (např. litanie), modlitby předem formulované či spontánně formulované atd.

Zpracoval S. Flanderka, zdroj Internet