Alternativní terapie

První čakra

je to místo, kde spočívá ona tajemná síla oživující hmotné tělo - hadí síla. Je spojena se zemními čakrami, tj. přírodními silami matky Země. První čakra a na ní závislá vitalita těla, je spojena se sedmou čakrou, tj. s Božím rozhodnutím, s karmickým životním úkolem. Velikost vitality těla je tedy dána v okamžiku spojení genofondu spermie a vajíčka. Tyto dispozice jsou ovlivňovány dále vlastnostmi inkarnované duše a jejími zkušenostmi z minulých životů a dále působením rodičů, zejména matky. Jací jsme byli rodiče a příbuzní v minulém životě, do takové rodiny jsme přitaženi v inkarnaci. Přestože výkonnost první čakry je do značné míry předurčena, může ji člověk do určité míry ovlivnit. Činnost první čakry ovlivňuje jednak radost ze života, v podstatě vděčnost Bohu za možnost života, jednak vůle k pohybu a nakonec omezení škodlivých vlivů na tělo (jedy z potravin, ze vzduchu a něpřiměřené vyčerpávání těla).

Druhá čakra

je středem éterického těla a jeho rovina energií je nejúžeji spjata s projevem polarity, v případě člověka v protikladnosti mužství a ženství. Všechny poruchy v toku energií se projeví ve druhé čakře s vazbou na pohlavní a močový aparát. Na rozvoj energií éterického těla mají vliv všechny dimenze stvoření:

• duchovní - základem je naprostá rovnoprávnost mužského a ženského. Jakýkoli typ nadřazenosti v podvědomí se projeví poruchou plodnosti a ve výkonnosti urogenitálního systému a imunitní soustavy.
• duševní - jakýkoli nesprávný přístup ve spolužití žena - muž v myšlení, citech, představách, cílech se navenek projeví jako neschopnost žít plnohodnotný vztah v rodině i ve společnosti
• hmotná - se projevuje žitou tělesnou sexualitou, její plností a přirozeností

Třetí čakra

je středem astrálního těla, které je předobrazem hmotného těla. Prostřednictvím astrálního těla probíhá podvědomá komunikace s živými bytostmi. Vyzařováním atrálního těla ovlivňujeme živé v okolí a okolní živé ovlivňuje funkce našeho astrálního těla. Příkladem může být vztah člověka a psa, kdy pes přebírá pocity, myšlenky, povahu a dokonce i nemoci pána prostřednictvím astrálního těla. Stejně tak působí i pobyt v lese. Kdo má v podvědomí lásku ke stromům, les ji vrací zpět ve formě energie, pocitem osvěžení. Člověk, který má v podvědomí obtěžování a strach ze všeho živého, přichází z lesy vyčerpaný.

Čtvrtá čakra

je středem emocionálního těla, ve kterém se odehrává citový život člověka a nachází se v oblasti srdce. Je plně rozvinuta pouze tehdy, je-li oživena v duchovní rovině. V současné době je srdeční akra atakována vlnou negativity, vibracemi nenávisti, závisti, deprese, takže u mnohých vyhasíná pozivita - láska. Projevuje se to tím, že člověk se mění v rozumářskou myš a komunikace s ním je nesmírně otravná. Dalším typem nefunkční čtvrté čakry je člověk s blokem v ní. Je sice citově rozvinut, ale utrpěl v životě nějaký citový úraz, který neunesl, zatrpkl a uzavřel se do sebe. Srdeční čakra je klíčem k poznání stvoření, duchovnosti a věčnosti. Činnost této čakry napájí pouze víra přes duchovní srdce. Kdo nemá lásku, není schopen dojít k jakémukoliv poznání, není schopen využít života jako Božího daru, nemá nic a nedostane také nic ani od Boha. Nenávistné myšlenky a city v čakře budují obrovský blok, který v takovýchto lidech způsobuje odumření lásky, pocit vyhoření, zmarnění ve všem, pocit života jako "obnošené vesty". Tyto pocity působí na astrální tělo a přes něj zabije i viditelné tělo jejich nositele.

Pátá čakra

je středem mentálního těla, které se projevuje jako povaha člověka a v němž se vymezuje vztah člověka k Bohu, k ostatním lidem a bytostem přírody. Tento vztah vyjadřuje lidský duch zejména řečí a uměním. K narušení funkce páté čakry a tím k devastaci bytosti člověka na pouhé tělo, působí tito démoni: démon sektářství - odděluje člověka od Boha formou falešných a zvrhlých náboženství. V osobnosti člověka se tak zahnízdí pocit samospasitelnosti, vyvolenosti, vyšší hodnoty ve srovnání se všemi mimo sektu. Každý sektář je samozřejmě nositelem pravdy, kterou má zapsanou v nějaké svaté knize a ti, co nejsou v jejich sektě, spějí k záhubě.

• démon srovnávání - je otec všech komplexů méněcenosti. Od nich se odvíjí neschopnost člověka zařadit se účelně do společnosti, od vývoje k věčnosti. Před Bohem jsme si všichni rovni.
• démon přeceňování - vsugerovává člověku, že je vládcem přírody a ne její součástí. Jen člověk v kontaktu s přírodními silami přežije přerod současné civilizace. Tento démon se snaží odtrhnout člověka od zemědělství, chovatelství, zvířat, zahrádek, chalup a chat. Pohled na přírodu je mu vnucován přes televizi, často deformovaně a jednostranně. Výsledkem je falešný pocit "pána tvorstva" a devastace přírody.

Šestá čakra

Šestou čakrou je člověk spojen s vibrační rovinou, která mu umožňuje poznání, rozum, tj. schopnost vidět všechny zákony ve hmotném stvoření (věda) a zákony v astrální, jemnohmotné, myšlenkové dimenzi bytí (intuice, jasnovidnost). Má-li rozvinutou i sedmou čakru, "vidí" i dopady zákonů věčnosti do hmotné a jemnohmotné dimenze. Pokud nemá sedmou čakru rozvinutou, může se stát obětí Luciferových nástrah zejména tehdy, když si myslí, že on sám je bůh, že může všechny své schopnosti použít ke svému prospěchu. Člověk, který propadne Luciferovu nabádání k sebestřednosti a je vybaven schopnostmi ve všech šesti úrovních, čakrách, to je zdivočelý člověk bez odpovědnosti k Bohu, k věčnosti, egocentrický člověk, který nemá víru (podle scholastiků jde o šelmu 666). Čím více svých schopností v hmotných, jemnohmotných a duchovních úrovních rozvine, tím je nebezpečnější.

Tvořivou činností lidského ducha vznikají v jemnohmotné astrální úrovni jeho živé myšlenkové výtvory, které jsou nazývány ementálové. Jejich shlukováním se utvářejí jejich konglomeráty - démoni. Vytvářejí je lidé na popud satana a pouze lidé jim dávají sílu. Démoni působí na masy lidí, dostávají je pod svůj vliv a zavádějí je na scestí přirozeného duchovního vývoje. Znamením současné doby je masové vytváření a oživování těchto démonů, které urychluje, resp. přímo organizuje především televize. Jsou to:

• démon vítězství - kdekdo chce být v čemkoliv první. Člověk posedlý tímto démonem ztratí o vše ostatní zájem.
• démon bohatství - vsugerovává své oběti, že být bohatý znamená být šťastný. Pocit štěstí člověka ale nemá s bohatstvím nic společného.
• démon slávy - kdo sám sebe pociťuje jako méněcenného, chce, aby ho druzí obdivovali.
• démon práce (workholismus) - kdo podvědomě pociťuje, že neplní svoje inkarnační poslání, protože neví co by měl dělat, vrhne se alespoň na práci. Pracovitostí zahlušuje prázdnotu, v níž se ocitá, když se zastaví. Je to "trest" za to, že zanedbal svůj duchovní rozvoj.
• démon moci (šéfovství) - jeho obětí se stává člověk vnitřně zdeptaný, se zdeptaným sebevědomím, který ho po dobu života v těle zbaví pocitu bezmoci, který si přivodíl tím, když chtěl, aby procesy stvoření běžely podle jeho představ a ne podle řádu stvoření.
• démoni rozkoší - sexu, jídla, pití a všeho smyslného. Ovlivňují toho, kdo si začne myslet, že množství rozkoší v životě je závislé pouze na vůli člověka. Honby za smyslnými rozkošemi vede k vyčerpání jejich Bohem povolené míry, důsledkem čehož je pocit vyhoření života (vyjádřeno slovy: "Život je pro mne obnošená vesta, vše co se dalo, jsem už dávno prožil").

Démonů existuje celá řada (fandovský, hráčský, počítačový, rasový, stranický, církevní...) a dnes jsou daleko nebezpečnější než v minulosti, protože jejich distributorem a šiřitelem se stala televize a sdělovací prostředky. Kdo pustí jakéhokoliv démony do své šesté čakry, tato přestává být funkční a takový člověk přestává být osobností a stává se částečkou davu. Přebírá tím i míru jeho inteligence a ta není valná.

To však neznamená, že by se člověk neměl vyvíjet ve všech dimenzích poznání. Naopak. Člověk s dobrou vůlí, s vírou, se žádostí o ochranu může a musí poznávat jak rozumem, tak svými nadrozumovými schopnostmi. Velké množství paranormálních zkušeností lidstva, které se v poslední době objevily nejsou sami o sobě "satanské", ale způsoby jejich využití bývají často satanské. Jestliže někoho láká, kromě běžného rozumového poznání světa, vyzkoušení si některé mystické nebo léčebné praktiky a "ustojí" to, potom se jeho obrat ve stvoření mnohonásobně rozšíří, začne vidět souvislosti, které kdysi neviděl, začne vyciťovat bytostné síly přírody a ony mu budou pomáhat - otevře se mu, v joginské terminologii, třetí oko.

Sedmá čakra

Na rozdíl od regenerace společnosti, která je možná jen zdola, regenerace jednotlivce je možná jen "shora", tj. od sedmé čakry, tzn. od víry - od Boha. Nenaladí-li člověk správně vibraci sedmé čakry, vše ostatní je marné.

Jak tedy vyladit kmitání sedmé čakry?

Jsou tři vlastnosti, které s pohledem na Boha otevírají sedmou čakru:

• neustálá tvořivost - ani jediný atom stvoření nestojí, člověk tedy musí neustále tvořit (pracovat), ale tak, aby vše co dělá bylo obhajitelné před tváří Boha.
• neustálá pozivita - člověkem vnímaná jako láska. Vše, co existuje, Bůh miluje takové jaké to je i s nedostatky, včetně nás - lidí. Nedostatky jsou pouze dočasné a jsou součástí naší cesty do dokonalosti. Naše potíže jsou tedy jeho rozhodnutím, jeho projevem lásky, kterým nás vede k sobě, do věčnosti. V okamžiku, kdy to člověk pochopí v hloubi srdce, nejen vědomím, ale i podvědomím, pootevře své duchovní oko a vnitřním zrakem uvidí "tvář" Boží.
• neustálá propojenost stvoření - člověkem vnímaná jako harmonie. Vědomí této harmonie propůjčuje člověku moudrost z hlediska věčnosti, nutí jej hledat dosud neviditelné souvislosti, nutí jej k pohybu ve stvoření, protože ani jeden atom ve vesmíru se nepohne v nezávislosti na druhých.

Zpracoval S. Flanderka  dle knihy  "Češi na prahu třetího tisíciletí" od J. Staňka a J.Brzobohaté