Alternativní terapie

Motto:

"Nejsem zde proto, abych vám říkal, co máte dělat. Jsem zde pouze proto, abych vám ukazoval, že můžete vědět, co vlastně děláte."

Feldenkraisova metoda, vyvinutá izraelským fyzikem Moshé Feldenkraisem, je specifickým návodem, který vede ke zlepšení a zjemnění našeho způsobu jednání a tím i myšlení, cítění a prožívání. Prostřednictvím pohybu dopomohl Feldenkrais lidem rozvinout jejich schopnosti, ať už stojí, sedí, muzicírují, tančí, hrají anebo si zoufají nad svým postižením. Cílem Feldenkraisovy metody je zlepšení kvality života. Chtěli bychom se při tom, co děláme a čím jsme, cítit tělesně v pohodě a vyvíjet cesty, na kterých bychom dostáli požadavkům, které jsou na nás kladeny, a s rozhodnutími, která denně uskutečňujeme, zacházeli vědomě a uspokojivě.

Feldenkraisova metoda se v praxi provádí dvěma způsoby:

• Uvědomění si sebe pohybem
• Funkční integrace

Uvědomění sebe pohybem:

Motto:
"Samotný pohyb neznamená nic. Nezajímají mne hýbající se těla, ale hýbající se mozky."

Tento způsob se zpravidla provádí ve skupinách, v nichž je účastník slovně veden k provádění jemných, jednoduchých pohybových sekvencí. Pohyby jsou většinou zaměřeny na každodenní činnosti, kterým se učíme od narození: sezení, uchopování, koulení se, otáčení, chození, stání a běhání. Součástí učebního procesu je ověřování si vlastních pohybových vzorců a podle potřeby jejich rozšíření či nahrazení vzorců novými a příjemnějšími. Učíme se tak věci, které už umíme dělat, jinými způsoby a používat při tom i neobvyklé pohyby. Účastníci u sebe často zpozorují spontánní zlepšení držení těla a dýchání, úlevu od chronického napětí a bolestí a uvědomují si obnovenou pružnost a lehkost svých pohybů. Uvedeným způsobem, bez tlaku na výkon, může každý člověk, v souladu se svými možnostmi a konstitucí, dělat pokroky.

Funkční integrace:

je individuální lekcí pro jednotlivce, která je utvářena specificky a vyhovuje zvláštním potřebám určité osoby. Žák je rukama učitele Feldenkraisovy metody pasivně veden prostřednictvím organických pohybů. Tímto opatrným kontaktem se dosahuje zlepšení koordinace a funkce nervo - svalově kosterního systému. Funkční integrace se obrací k nejstarším částem našeho sensorického systému, jenž reaguje na dotyk, na pocity vyvolané tahem a tlakem, na teplo ruky a její dotek.

"Když se někoho dotýkám, nic od něj nežádám; vyciťuji pouze, co druhý potřebuje a co mám v daném okamžiku udělat, aby se cítil lépe."

Zpracovala Ing, Tatiana Flanderková, přeloženo z německých podkladů.