Alternativní terapie

Historie magnetoterapie

Vést spokojený a dlouhý život bez bolesti a nemocí bylo cílem snad všech lidských civilizací od počátku věků. Šamani, léčitelé, ranhojiči a lékaři neustále hledali všemožné způsoby, jak zbavit své pacienty nejrůznějších zdravotních potíží. Jejich pozornosti neušel ani minerál zvaný magnetovec (oxid železnato-železitý, nejbohatší železná ruda, obsahuje až 72% železa. Znali jeho přitažlivou sílu působící na železné předměty a přisuzovali jí božský původ. Číňané jej prý znali již před více než šesti tisíci lety a používali ho jako přísadu do léčivých mastí, nápojů a obkladů. Pro jeho pozoruhodné léčivé vlastnosti jej přikládali na rány, revmatické klouby a různá bolestivá místa. Ve formě prášku se se drť magnetovce přidávala do medu a vína, čímž vznikal tzv. nápoj věčného mládí. Magnetismus tedy nevytvořil člověk, ale příroda. Magnetoterapie není tedy žádný léčivý prostředek či lék, ale přírodní biologická metoda. Regenerační a léčebné účinky magnetického pole jsou lidem známy více než 2000 let, nejstarší písemné zprávy o léčebném využití pocházejí od Etrusků. Primitivní magnetoterapie byla používána již před mnoha sty lety na evropském i africkém kontinentu.

Trvalé magnety mají slabý léčebný účinek a tak očekávaného terapeutického účinku je možné dosáhnout pomocí elektromagnetů, které navozují pulsní magnetické pole. Žádoucí léčebný efekt je dosahován právě trvale se měnící silou magnetického pole. K rozvoji tohoto typu léčby - magnetoterapii - došlo až v 70. a 80. letech dvacátého století v souvislosti s technickým rozvojem vhodných přístrojů. Moderní historie využívání magnetických polí začala ve třicátých letech 19. století, kdy Američan Joseph Henry a Angličan William Sturgeon vyrobili první elektromagnety. O teoretické vysvětlení vzniku a působení elektromagnetických polí se společně s nimi zasloužili Michael Faraday a James Clerk Maxwell. Téměř současně s jejich vznikem se objevily první pokusy o využití elektromagnetů v medicíně. Skutečný rozvoj magnetoterapie nastal až po druhé světové válce, kdy v tomto odvětví lékařství začalo systematicky vznikat množství vědeckých prací. V Československu se tomuto oboru začala od šedesátých let věnovat řada vynikajících odborníků, kteří vycházeli ze skutečnosti, že 60 - 80% lidí chodí k lékaři s problémy pohybového aparátu. Vědci tehdy hledali levnější alternativní metodu bez chemie a léků. Ta se měla uplatnit především pro skupinu pacientů trpících poruchami pohybového aparátu, jejichž léčba je finančně nejnáročnější.

Co je to tedy magnetoterapie?

Magnetoterapie je tedy působení umělého magnetického pole určitých parametrů na lidský organismus . Jedná se o fyzikální terapii, při které je generováno velkoplošně pulsující magnetické pole nízké frekvence. Elektrické proudy vyvolané pulsním magnetickým polem mírně zvýší teplotu exponované tkáně o 0,5 až 1 °C. Na základě klinických zkušeností i experimentálních prací řady světových pracovišť víme dnes bezpečně, že pulsní magnetické pole:

• Zmenšuje či úplně odstraňuje bolest. Magnetické pole totiž ovlivňuje především silná nervová vlákna a omezuje přenos bolestivých prožitků z nervových zakončení do centrální nervové soustavy.
• Navozuje rozšíření krevních cév. V důsledku rozšíření cév stoupá v léčené oblasti teplota až o 1° C.
• Má protizánětlivý efekt a to jak u akutních, tak i chronických zánětů, daný zlepšením překrvení zánětlivé tkáně a větším přísunem protilátek.
• Zmenšuje otoky.
• Hojivý efekt se realizuje na základě zlepšeného překrvení poraněné tkáně a urych-lením dělení buněk. Vlivem pulsního magnetického pole dochází i k rychlejšímu hojení kostních zlomenin a otevřených poranění kůže a podkoží.

Magnetoterapie je u nás poměrně rozšířenou léčebnou metodou. Její uplatnění se nalézá v mnoha lékařským oborech, jako např. rehabilitace, ortopedie, chirurgie, dermatologie, neurologie, revmatologie, balneologie, fyziatrie, vnitřní lékařství, sportovní lékařství, gynekologie, urologie, pediatrie, traumatologie, stomatologie, geriatrie (péče o staré lidi) a dalších. Na základě klinických pozorování byly prokázány terapeuticky využitelné efekty: protizánětlivý, protiedemový, vasodilatační, hojivý a analgetický. Významná je skutečnost, že magnetoterapie není návyková a nemá žádné známé vedlejší účinky. Magnetoterapie je v odborných kruzích pokládána za jednu z nejbezpečnějších a nejúčinnějších fyzikálních léčebných metod a bývá často nazývána „léčebnou metodou 21. století“.

Zpracovala Ing. Tatiana Flanderková, zdroj www.magnetoterapie.net a odborné materiály