Myofasciální (týkající se svalové povázky - fascie) bolesti patří mezi časté potíže pro které vyhledávají lidé lékaře. Postiženo je kosterní svalstvo a vazivo pohybového aparátu a následkem snížena celková tělesná aktivita. Bolest je ohraničena na určitou oblast, nebo se přenáší do dalších bolestivých zón. Nemocný většinou začíná pociťovat bolesti, ztuhlost, pálení, bodání a omezení hybnosti.K dalším projevům, vedle bolesti, patří svalová ztuhlost, přecitlivělost k vnějším podnětům, pocity mravenčení, svírání či píchání.
Za zdroj potíží je považován ztuhlý svalový svazek (tzv. trigger point - Trp, spouštěcí bod, spouštěč), který nejenom působí bolest, ale je i příčinou omezeného rozsahu pohybu a funkce svalu a jeho palpací (pohmat, proklepávání) lze vyprovokovat ohraniče
ný svalový záškub (local twitch response - LTR). Spoušťové body jsou víceméně rozmístěny dle konstantního vzorce charakteristického pro postižený sval. Zajímavostí je, že většina Trp odpovídá akupunkturním bodům. Tuhý proužek svalové tkáně lze vyhmatat i u jedince, který neudává žádné subjektivní potíže. Při vyšetření pohmatem se zjišťuje tuhý uzlík či pruh v průběhu postiženého svalu. Tlak na Trp je bolestivý, v okolí lze pozorovat změny prokrvení kůže či opocení. Oblast nad Trp může být velmi citlivá i na pouhý dotek např. oděvu nebo naopak otupělá. Příčinou myofasciální bolesti může být neúměrný stres psychický či fyzický, přetížení svalu, asymetrie skeletu (např. nestejná délka končetin, skoliosa), jednostranná statická zátěž. Roli může hrát také nedostatek vitamínů (C, B vitamíny), kalcia, draslíku a železa. Stimulem pro vznik myofasciálních potíží a jejich chronifikaci jsou také nemoci vnitřních orgánů, poškození nervových svazků, snížená funkce štítné žlázy, spánková deprivace a deprese. S myofasciální bolesti se setká snad každý z nás. Více jsou ohroženi lidé středního a vyššího věku se sedavým zaměstnáním a bez pravidelné tělesné aktivity. Terapie je založena na aktivním přístupu pacienta. Rehabilitační cvičení se zaměřují na protažení zkrácených a posílení oslabených svalů i mimo problematickou oblast. Cílem je zlepšit držení těla a minimalizovat přetěžování některých svalových skupin.
Elektroterapie, vedle masáží a ultrazvuku, pomáhá ke zmírnění bolestí a zvýšení účinku tělesného cvičení. Myšlenka použít elektroterapii proti bolesti vznikla, když římský lékař léčil dnu tím, že pacientovu oteklou nohu položil na živého elektrického úhoře. V 19. století, kdy už bylo možné statickou elektřinu hromadit, stalo se mezi lékaři módou nechat pacientovým tělem procházet elektrický proud a odstraňovat tak různé bolesti. Později používali zubaři stejnou metodu proti bolestem při trhání zubů.
Elektroterapie využívá proudů různých frekvencí, které dokáží ovlivnit jak motorickou tak sensitivní složku nervosvalové jednotky. Dnes je nejrozšířenější formou elektroterapie transkutánní (jdoucí přes kůži) nervová stimulace (TNS), aktivující
nervy, které pocitům bolesti brání. Užívá se hlavně při fyzioterapii pro léčení bederního ústřelu, ischiasu a sportovních úrazů. Mnoho porodnic užívá přístroje pro TNS speciálně upravené tak, aby působily proti porodním bolestem. Jako alternativa k lékům se TNS nabízí i u nebolestivých onemocnění, např. u oběhových obtíží. K tomu se používá malý bateriemi napájený přístroj, který prostřednictvím dvou gumových polštářků vysílá skrz pokožku slabé elektrické impulsy. Síla proudu bývá různá, řádově jde o miliampéry. Polštářky jsou potřeny želé a oblast, kterou je třeba léčit, je mezi nimi. Lze také pořídit malé elektrické stimulátory, které je možné držet v ruce. U nich se proud přivádí sondou na přesně vymezený bod povrchu těla. Jsou ale méně účinné než originální přístroje pro TNS.
TNS ovšem pouze snižuje intenzitu bolesti a nijak neléčí její příčinu. Aplikace anestetika, fyiologického roztoku, nebo pouhý vpich suchou jehlou do tuhého uzlíku Trp je velmi účinné. Podobný efekt má akupunktura, manipulace, mobilizace a měkké techniky uvolňující svalové fascie a podkožní adheze. Užívání léků je pouze podpůrnou součástí fyzikální terapie. Pokud přes dostatečnou terapii bolesti neustupují, je nutné vyloučit některé závažné onemocnění sekundárně způsobující vznik Trp ve svalu. Jedná se o onemocnění vnitřních orgánů, progredující výhřez meziobratlové ploténky s útlakem nervových struktur či onemocnění neurologické. I některé akutní stavy jako je infarkt myokardu či apendicitida se mohou projevit jako myofasciální bolesti s nálezem Trp.Proto je před každou terapií nejprve třeba odborně stanovit diagnózu.
Upozornění:
Lidé vybavení kardiostimulátorem by se elektroterapeutickým přístrojům měli vyhnout, mohou totiž činnost stimulátoru ovlivňovat.
Některá zdravotnická zařízení poskytuji terapií podobnou transkutánní nervové stimulaci zvanou elektroakupunktura. Ta se také používá hlavně proti bolesti a při léčení sportovních úrazů. Přístroj tu zavádí do pacientova těla elektrické impulsy až osmi jehlami a musí být obsluhován plně kvalifikovaným akupunkturistou. Než podstoupíte elektroakupunkturu, měli byste se vždy poradit se svým lékařem, mohla by být totiž vhodnější konvenčnější léčba. Osteoartróza a myofasciální bolesti jsou onemocnění, jejichž vznik a progrese je ve většině případů spojen s životním stylem. Úprava pracovního prostředí, pohybová pestrost, pravidelná tělesná aktivita a adekvátní strava jsou nejen prevencí, ale i terapií. Platí pravidlo, pokud se nezačne s léčbou akutních potíží a vyvolávajících příčin včas přecházejí do chronicity. Efektivně léčit chronické onemocnění je velmi nesnadné.
Zpracoval S. Flanderka, zdroj www.pharmanews.cz a internet
