Hlavní poslání elektroakupunktury: úleva pacientovi a tím i snížení užívaných léků
Léčebnou elektroakupunkturou rozumíme aplikaci speciálních léčebných proudů do předem zvolených aktivních akupunkturních bodů. Tato léčebná metoda je známá od počátku devatenáctého století, kdy byly ve Francii učiněny první pokusy posílit účinky akupunktury aplikací elektrického proudu do zavedených akupunkturních jehel. Dnes ve většině případů aplikujeme elektrické proudy skrze kůži, takže vpich jehlou již odpadá. Elektroakupunkturu v padesátých letech 20.století podrobněji propracoval německý lékař Dr. R. Voll, určil tak přesné frekvence proudu, stanovil aplikační intenzitu proudu a hlavně navrhl délku doby aplikace, která se různí u jednotlivých onemocnění. Dnes jsou k dispozici moderní přístroje, které dokáží vytvářet různé druhy křivek a pulzů určitých elektrických proudů. Některými lze aplikovat až šest druhů léčebných proudů.
Elektroakupunkturou docilujeme především úpravu postižené funkce ovlivňovaného orgánu. Můžeme takto napomáhat řídit tok energie v organismu, takže některé zóny vybíjíme, jiné patřičně dobíjíme. Stimulačními proudy tak můžeme povzbuzovat i ochablé svaly a nervy, jak v oblasti obličeje, například při ochrnutém lícním nervu, tak i v oblastech horních a dolních končetin, například u roztroušené mozkomíšní sklerózy. Frekvence do 50 Hz mají účinky dráždivé neboli tonizující, frekvence vyšší až do 100 Hz zklidňuje, působí sedativně a protibolestivě. Během aplikace elektroakupunktury by nemocný neměl pociťovat žádnou bolest. Počet sezení je individuální, podle toho, jak je zapotřebí. O tom rozhodnou především zkušenosti lékaře akupunkturisty, který ovládá tajemství elektroakupunktury. Musí také myslet na to, že po opakovaných aplikacích elektroakupunktury dochází u některých jedinců k tomu, že účinek aplikovaného proudu může být oslaben návykem na určitý typ elektrického proudu. Proto se musí vždy další aplikace proudu mírně zesilovat, abychom dosáhli léčebných účinků.
Tato metoda je vhodná předvším u různých neurotických stesků a také bolestí a to kdekoliv včetně bolestí hlavy typu migrény. Úspěšně léčí bolesti vyskytující se na kterémkoliv úseku páteře. Pomáhá s celou řadou dalších onemocnění, jako je nespavost, záněty dutin, žaludeční a dvanácterníkový vřed, koktavost, celkové vyčerpání, únavový syndrom, záněty žil. Přispívá i ke zlepšení činnosti vnitřně uložených orgánů. Aplikace elektroakupunktury však není vhodná u každého. Je kontraindikována předvším u lidí s elektrostimulátorem a dále tam, kde je v těle zabudován jakýkoliv větší kov (totální kovová endoprotéza, kovový můstek v ústech a podobně), protože kovové předměty mohou i pozměnit původní úmysl aktivace patřičných akupunkturních drah a bodů.
Elektroakupunktura nevykazuje žádný léčebný zázrak, pokud akupunkturisté neumějí volit správné body pro určitou nemoc, protože neznají celkový zdravotní stav pacienta. Nadto levnější typy přístrojů (na baterii) pracují pouze s jednou frekvencí proudu a s dosti omezenou intenzitou jeho aplikace, takže často u některých lidí dochází k rychlému návyku na tento druh aplikovaného proudu a tím i k nízkému léčebnému výsledku.
Zpracovala Ing. Tatiana Flanderková podle článku MUDr. Jana Miklánka v časopise Meduňka