Alternativní terapie

O místě vzniku reflexní terapie se vedou spory. Někteří tvrdí, že počátky sahají do Číny, jiní prosazují Egypt či Indii. Jisté je, že reflexní terapie je zobrazena například na malbách stěn hrobky v Saqqaře (jižně od Káhiry) asi z roku 2330 před Kristem a dodnes ji používají severoameričtí Indiáni. Tato metoda vychází z poznání, že na perifériích lidského těla, jako jsou uši, oči, jazyk, nehty, břicho, záda, ruce a nohy, se odráží náš celkový zdravotní stav. Základy znovuzrození reflexní masáže položil v roce 1917 americký psycholog Dr. W. Fitzgerald a do dnešní podoby byla reflexologie rozvinuta díky poznatkům Američanky E. Inghamové.

Každý orgán v těle má na noze tzv. reflexní plošku, které se využívá při diagnostice a následně i léčbě. Uvedené plošky jsou energeticky a nervově spojeny s odpovídajícími orgány lidského těla. Zkušený terapeut dokáže na bosých chodidlech rozpoznat, co nás trápí nebo by trápit mohlo v blízké budoucnosti. Diagnózu stanoví podle míry bolestivosti jednotlivých plošek. Protože je však míra citlivosti a bolestivosti u každého jiná, terapeut si určí nejprve stupnici bolesti konkrétního pacienta na jednom speciálním bodě. Poté stlačuje jednotlivé plošky. Ty, které jsou na tlak více citlivé oznamují nemoc, nebo energetické oslabení jednotlivých orgánů v těle. Podle rastru na těle a chodidlech můžeme tak najít spojitost reflexních plošek na chodidle s příslušnými orgány těla. Pokud dojde v důsledku vzniklého napětí nebo městnání k zablokování energie, snadno onemocníme. Ovlivňováním reflexních bodů se zablokovaná místa postupně uvolňují a obnovuje se harmonie všech systémů. Cílem reflexní masáže je obnovení toku životní energie v těle člověka. Výhoda této metody spočívá v tom, že pracuje s tělem jako s uceleným systémem, přičemž zároveň respektuje zákonitosti a vztahy jeho fungování.

Reflexologie pracuje vždy postupně s oběma nohama. Začíná se vždy pravou nohou a teprve po komplexním zákroku v jedné oblasti pokračujeme nohou levou. Jednotlivé reflexní zóny se překrývají, křižují a dotýkají se, proto se obě nohy posuzují jako celek a překrytí reflexních zón odpovídá v podstatě překrytí a rozložení orgánů v těle. Párové orgány mají tedy reflexní plošky na obou nohách. Orgány ležící blíže k břichu mají reflexní plošky položeny více na nártech, orgány ležící blíže k páteři mají plošky uloženy spíše na chodidlech.

Účinky reflexní masáže sice většinou nejsou znát hned, uzdravení je však dlouhodobé a bez vedlejších účinků. Touto masáží lze výrazně ovlivnit činnost imunitního systému, lymfatického systému, látkové výměny, lze s ní zmírnit i odstranit bolesti zad a krční páteře, je možné ji použít u řady běžných a chronických nemocí, zažívacích problémů, migrény, ale i stresu. Masáž chodidla a mačkání reflexních plošek navíc příznivě ovlivňuje psychiku. Je samozřejmé, že reflexní masáž vyžaduje množství vědomostí a dlouholetou praxi, ale není podmíněna mimořádnou schopností terapeuta. Je úžasná svou jednoduchostí a tím, že si touto masáží může pomoci každý sám. Je však nutné upozornit, že nenahrazuje tradiční vyšetření a léčbu.

Zpracovala Ing. Tatiana Flanderková podle článku Mgr.P. Klouda v časopise Moje zdraví