Alternativní terapie

Zastávám názor, že k zachování života na Zemi je nezbytně nutná recyklace. Üspěšně lze recyklovat sklo, konzervy, plasty, papír, ale i třeba popel, zbytky ze zahrady nebo kuchyně. Tímto způsobem může každý vyjádřit svůj respekt vůči rodné planetě. Je však možné udělat ještě jeden velký krok v ozdravném procesu a to ve vztahu k sobě. Stačí překonat odpor, který je spojen s lidským filtračním systémem a denně vypít určité množství moči. Tím se dostáváme k urinoterapii.

Základní funkcí ledvin je filtrace krve. jejich produktem je moč, kterou tvoří některé z cenných částic pro zachování života: vitamíny, bílkoviny, enzymy, hormony, fagocyty, aminokyseliny a další. V moči se například nachází D.H.E.A. (proslulý steroid, jemuž se v dnešní době přisuzuje schopnost působit proti stárnutí a rakovině), alantoin (používá se k přípravě mastí na rychlé léčení ran), faktor S (navozuje přirozený spánek), určité stimulanty žaludečních sekrecí (předcházejí vzniku vředů nebo zpomalují jejich růst), urinokináza (enzym, který přirozeně a rychlerozpouští sraženou krev) a ovšem močovina (obsahuje protibakteriklání látky). Někteří vědci dokonce tvrdí, že močové kyseliny jsou zázračnou látkou, která dovoluje lidské bytosti žít mnohem déle než většině savců.

Voda tisíce květin

Ačkoli v naší kultuře říkáme močení, "malá strana" apod., v jiných kulturách je vztah k moči podstatně poetičtější - je nazývána mezi jinými magickým elixírem, matkou lékařství, tekutinou života nebo vodou tisíce květin. Bez ohledu na název se tento prastarý lék objevuje ve všech starých náboženstvích a lékařských knihách. Nejstarší zmínku o moči obsahuje pět tisíc let starý védický text Damar Tantra. V odstavci učení Solomona ze Starého zákona se praví: "Pij vodu ze své nádoby a nevyčerpej cenné tekutiny, které přicházejí z vlastního pramene". Atharva Véda tvrdí, že "pokud důsledně pijeme moč, stane se univerzálním lékem". Hippokrates učil systematicky používat ochranné způsoby, které jsou přirozené tělu a pomáhat každým přirozeným lékem, jako je například moč, dříve než dojde na jiné způsoby. Římané, jak tvrdí historik Suetonius, si cenili moči tak dalece, že císař stanovil taxu za každou kapku získanou z veřejných resortů. Dříve se bohaté ženy ve Francii v moči koupaly a čínští lékaři používali moč na odstranění bolesti v krku. V 19. století francouzský chemik Fourcroy napsal celé dílo o očišťujících vlastnostech lidské moči. Mimo jiné uvádí:

"Lidská moč je mimořádným objevem, jak v oblasti chemií, tak i v lékařství".

Urinoterapie pronikla i do Ameriky. V roce 1810 jistý dr. Richard Hazeltine psal nadšeně o léku s mimořádnými léčivými účinky, který používaly některé matky (on rovněž) a jenž byl ve skutečnosti směsí čerstvé teplé moči, teplé vody, přírodního medu a trochy másla. Kromě toho existují i určité popisy některých Američanů běžně moč užívajících, dále i mnoho pohádek o evropských a afroamericých babičkách, které si denně masírovaly pokožku močí, aby si udržely mladistvou kůži a krásu. V Indii v roce 1978 hovořil bývalý ministr Maharaji Desaj na národní televizní stanici o významných účincích urinoterapie šedesát minut a ve zmíněném pořadu metodu označil za přirozeně dokonalý způsob, jakým lze pomoci milionům chudých Indů, kteří nemají přístup k lékařské praxi. Bez pochyb je moč často považována jako nejprimitivnější vnitřní lék, jako léčivý prostředek začala být zkoumána kolem roku 1773. Od té doby byla urinoterapie podpořena desítkami úspěšných studií. Podle názoru Američanky Marthy Christy, autorky knihy "Tvůj nejoblíbenější lék", se na moč dívá s respektem mnoho lékařů a vědeckých kapacit, přestože si davy lidí nejsou stále úplně vědomy všech jejích vlastností. O tomto aspektu se může snadno každý přesvědčit, pokud si pozorně prověří seznam látek, které jsou součástí obličejových krémů, protibakteriálních a očišťujících mastí, šamponů, prostředků na spaní, léků obsahujících estrogen i dalších, dnes běžně a dobře prodejných. Překvapivě v nich odhalíte množství látek, vyskytujících se v lidské moči.

Světový ohlas urinoterapie

Důkazem důležité role urinoterapie je i to, že existuje řada středisek, kde se používá jako způsob léčby. Najdeme je v Japonsku, Německu, Indii a Nikaragui. V Německu existuje kolem 250 lékařů, kteří navrhují mezi jinými přírodními léky i urinoterapii. Vycházejí knihy a odborná pojednání na toto téma. Rovněž se na toto téma pořádají přednášky, jichž se účastní jak lékaři, tak léčitelé. Ve Střední a Jižní Americe existují i kněží, kteří užívají a podporují tuto terapii. O blahu urinoterapie jsou přesvědčení hlavně tam, kde lidé nemají dostatek peněz k zaplacení běžných léků. V Evropě i Americe zájem o urinoteerapii rychle roste, ukazuje se velmi blahodárnou veličinou, vedoucí k uspokojivým výsledkům u některých chrob imunitního systému, tedy v oblasti, v níž další způsoby léčby často selhávají.

V současnosti dochází k výrobě umělých preparátů substitujících moč. I když nebudeme brát v úvahu otázku zisků farmaceutických společností, ani specifické výsledky těchto léků, je nutné mít na paměti, že uměle vyrobené látky se nemohou žádným způsobem srovnávat s látkami vyrobenými vlastním tělem. Urinoterapie bojuje přirozeně a účinně proti příčinám daných problémů nebo určitým nevyrovnanostem dříve, než se vůbec projeví první příznaky a to díky silnějšímu působení imunitního systému. Specifické buňky vyměšují látky, charakteristické pro dané nemoci, dovolí jim proniknout do zdravých tkání, činnost bílých krvinek se zvyšuje a vytvoří se tak silné antigenní sérum, které se ve stopovém množství nachází v moči. Vaše moč vám nabídne přesně ty prostředky, které potřebujete k odstranění svých problémů. Navíc se jedná v případě urinoterapie o léčbu úplně zdarma.

Zpracovala Ing. Tatiana Flanderková podle článku Ing. Eduarda Seley v časopisu Regenerace