Alternativní terapie

Tradiční čínská medicína označuje plíce jako pána energie a vzhledem k jejich umístění v blízkosti srdce také jako kancléře. Plíce rozdělené na laloky jsou naplněny vzduchem a nacházejí se v hrudní dutině nad bránicí. Rozprostírají se nad ostatními plnými orgány, a proto jsou někdy poeticky nazývány baldachýnem nad císařskými nosítky. Mají pět důležitých funkcí: ovládají energii, řídí oběh vody, regulují, jsou místem, kde se spojuje sto cév, řídí difuzi, eliminaci a sestup. Společně s tlustým střevem patří k prvku kov. Odpovídají energii podzimu, mají vztah k západu, suchu, večeru a sklizni, souvisí s nimi bílá barva a pikantní chuť. Jejich tkání je ochlupená kůže, emocemi smutek a úzkost, hlasovým projevem pláč a jejich tekutinou jsou nosní hleny. Smyslovým orgánem plic je nos.

Distributor energie

Plíce řídí jak dýchání, tak energii celého těla a tímto způsobem zodpovídají za udržování vitality organismu. Při dýchání se uskutečňuje výměna mezi vnitřní a vnější energií chi. Při vdechu je přijímána čistá energie ze vzduchu a při výdechu je vytlačována ta kalná a opotřebovaná. Na respiračních pohybech se kromě plic podíleji i ledviny. V plících se hromadí respirační energie a rovněž do nich stoupá esence z vody a potravin. Společně vytvářejí primární energii zong qi, která se soustřeďuje v horním moři energie, v bodě Cv17. Zong qi stimuluje dýchání a zajišťuje pohyb energie v celém organismu, tedy vzhůru, dolů, dovnitř a ven. Plíce tak řídí energii celého těla. Spolu se slezinou, ledvinami, tenkým i tlustým střevem a močovým měchýřem zajišťují metabolismus tekutin, jejich pohyb a vylučování. To mohou zabezpečit díky své funkci difuzní (vyživují a zvlhčují všechny tkáně a orgány), eliminační (pomocí dýchání a potu se podílejí na vyloučení nadbytečných a použitých tekutin) a dále sestupné fukci (umožňují sestup tělesných tekutin do ledvin, kde se přeměňují na moč, která je následně vyloučena). Krev z celého těla se dostává do plic a ty jsou jejím prostřednictvím spojeny se všemi cévami. Srdce řídí krev a cévy a plíce mu v tom napomáhají. V plících se krev setkává se vzduchem a pak se díky pohybům energie dostává do celého organismu. Přirom se rovněž uplatňuje regulační a difuzní energie plic. Difuzní funkce je využívána při přepravě živin, vylučování nečisté energie (použitého vzduchu), přeměně tekutin na pot a jeho vyloučení póry. Eliminační a sestupná funkce plic se uplatňuje při vdechování čisté energie (vzduchu), šíření tekutin a jemné esence z potravy směrem dolů, při udržování plic a dýchací soustavy v čistotě. Pokud jsou všechny funkce v rovnováze, je nádech i výdech plynulý, dobře probíhá výměna vzduchu a energie mezi tělem a vnějším prostředím a všechny tkáně a orgányv těle jsou přiměřeně vyživovány. Plíce coby "kancléř" jsou tedy zodpovědné za chod těla, pohyb energie a umožňují srdci, aby řídilo oběh krve. Kromě toho plíce řídí distribuci fyziologických tekutin, jejich pohyb, přeměnu a vylučování.

Jakýkoli problém splícemi se může odrazit na všem, co s nimi souvisí, tedy na ochlupené pokožce (včetně potních žláz), na nose či hlasu. Kůže hraje důležitou roli, protože chrání tělo proti zevním vlivům. Vzhledem k tomu, že plíce zodpovídají za přepravu energie, krve, fyziologických tekutin a také branné energie do kůže, na pokožce se okamžitě projeví, je-li energie plic nějakým způsobem narušena. V takovém případě je vysušená, ochablá a je oslabena její schopnost chránit tělo. Póry v pokožce, které se označují jako brána energie, se vylučováním potu podílejí na regulaci tělesné teploty a koordinaci respiračních pohybů. Pokud je obranná energie oslabená, dochází ke spontánnímu pocení. Jestliže je povrch napaden vnější škodlivinou, jež zablokuje póry, postižená osoba se často přestává potit. Otvorm plic je nos, jímž prochází vzduch jak při vdechu, tak při výdechu a rovněž zodpovídá za čich. S plícemi souvisí také tvorba zvuků, tedy hlas, plíce jsou pánem hlasu, ale ledviny jeho kořenem. Pokud je narušena funkce plic, projeví se to i na hlasu.

Projevy narušené funkce plic

• Oslabení energie qi plic: kašel s dušností, krátký dech, nechuť mluvit, slabý hlas, dušnost se zhoršuje při námaze, únava, spontánní pocení, bladá tvář, světlý jazyk
• Oslabení jinu plic: silný kašel, suchý kašel s lepivým hlenem, sucho a svědění v hrdle, chrapot, vyhublost, červený jazyk
• Oheň, jehož příčinou je nedostatek jinu plic: kašel s hleny, v nichž se objevuje krev, žíznivost, odpoledne nízká horečka, noční pocení, červené tváře a jazyk, rychlý pulz
• Větrem a vlhkem napadené plíce: kašel nebo dušnost, bílé nebo průhledné zpěněné hleny, absence potřeby pít, vodnatý výtok z nosu, horečka, averze k chladu, bolesti hlavy, bílý tenký povlak na jazyku
• Větrem a horkem napadené plíce: kašel s množstvím žlutých hlenů, v těžkých případech s krví a hnisem, kalný výtok z nosu, bolesti v krku, žíznivost, červená špička jazyka
• Kalné hleny zahradily plíce: kašel s hojnými hleny, které jsou bílé, lepkavé a snadno se vyplivují, dušnost vede k pocitu tlaku na hrudi, nevolnost, bílý a mastný povlak na jazyku

Zpracoval S. Flanderka podle článku J. Arcimovičové v česopise Regenerace