Ájurvéda je všeobsáhlé vědění o životě.
Jak je napsáno již v našem úvodu, je ájurvéda všeobsáhlé vědění o životě. Tomu odpovídá i název, který je složen ze dvou sanskrtských slov: ájus = život a věda = vědění. Její původ je spjat se vznikem lidské kultury, s kterou se po tisíciletí až do dnešní doby společně vyvíjela. Podle dochovaných textů se v dávné minulosti sešla rada moudrých, aby si vzájemně vyměnila zkušenosti v různých oblastech vědění. Ty byly pečlivě zaznamenány a během doby vznikalo šest filozofických systémů, které lze v ájurvédě vedle sebe nalézt:
Za tisíciletí se ájuréda vyvinula především jako komplexní medicínský systém, jehož úroveň byla v letech 1500 př. Kr. a 500 po Kr. velmi vysoká a tehdejší rozdělení jednotlivých medicínských odvětví zhruba odpovídá stavu moderní medicíny minulého století. Na rozdíl od ní však ájurvéda nerozvíjela převážně terapeutickou koncepci, ale rozvíjela se na třech rovinách základních lidských potřeb:
Odpradávna existovaly tři všeobecně uznávané istituce pro studium ájurvédy, z kterých si mohl student vybrat:
Ve středověku byly díky invazím trvajícím staletí prakticky všechny ájurvédské univerzity zničeny. Angličtí vládci přinesli západní akademickou medicínu a založili nové univerzity na její podporu. Ájurvéda přežila jen díky tradici a vztahu mistr - žák a teprve koncem 19. století a v začátku 20. století došlo k znovuobnovení a podpoře ájurvédy. Jako pozoruhodné lze označit skutečnost, že se dodnes užívají jako oficiální učebnice staré klasické lékařské texty. Důležité místo mezi nimi zaujímá především Velká trilogie (Brhat trají), kterou tvoří díla:
Z novějších ájurvédských textů je nejznámější tzv. Malá trilogie (Laghu trají), kterou tvoří díla:
Ájurvéda prošla během své dlouhé historie několika fázemi vývoje. Z Indie se rozšířila postupně do mnoha zemí, směrem na východ až do Indonésie, na západě velmi ovlivnila např. starověkou egyptskou a řeckou medicínu. Spolu s buddhismem byla rozšířena do mnoha oblastí (Tibet, Srí Lanka, Barma a další). Ájurvéda též velmi ovlivnila další veliký východní léčebný systém - čínskou medicínu. Dnes ájurvéda prochází dalším stádiem vývoje, kdy se adaptuje na podmínky moderního světa za současného rychlého šíření a prosazování na Západě, kde si získává stále větší oblibu. I v dnešní době přes velkolepý pokrok moderní medicíny zůstává stále mnoho chorob a neduhů bez možnosti správného ošetření především u onemocnění postihujících výměnu látkovou (metabolismus), celý organismus (systémová onemocnění) a projevujících se duševně a tělesně (psychosomaticky). Protože ájurvéda hledí na zdraví a nemoc celostním způsobem s ohledem na osobnost i situaci člověka, lze ji použít všude a kdykoli. Choroby a symptomy uváděné v ájurvédských textech lze bez problémů převést na současné diagnostické pojmy a lze je nasadit tam, kde moderní medicína selže, nebo nepřináší žádané výsledky. V mnoha případech lze oba způsoby léčení kombinovat. Každý člověk má právo, aby svůj život strávil ve zdraví a v duševní čilosti a ájurvéda je jedním z prostředků, jak tohoto cíle dosáhnout.
Zpracovala Ing. Tatiana Flanderková podle odborných materiálů.