Člověk je zdravý teprve tehdy, probíhají-li jeho bioenergetické regulační síly, trávení a výměna látková, vylučovací funkce a jeho tělesné, duševní a společenské projevy v přirozené rovnováze a nadto se cítí šťastný ve svém JÁ, se svým duchem a všemi svými smysly. (Ájurvéda. 6.stol.př.n.l.)
Choroba se v ájurvédě definuje jako porucha tří bioenergií. Terapie má oslabené bioenergie posílit, příliš vybuzené zmírnit a vyrovnané energie uchovat v jejich stavu. Současně je však třeba odstranit chorobopolodné faktory. Základem tradičních terapeutických opatření ájurvédy jsou:
má za úkol, kromě jiného, nejprve otevřít kanály a pak toxické látky uložené v těle uvést do pohybu a převést je na místo, kde je lze vnitřní očistou z těla vyloučit. Uvedené terapie jsou uváděny pouze jako přehled a je možné je provádět pouze pod lékařským dozorem. Je nutné brát zřetel na hladinu cukru a cholesterolu v krvi, krevní tlak, funkci jater a další nálezy.
je indikována:
a skládá se ze čtrnácti různých vnějších aplikací:
Po olejové kúře by měla následovat
Pot platí za tělesnou odpadní látku, která, pokud není z těla úplně odstraněna, vede k různým onemocněním. Potnou kůru proto lze aplikovat nejenom preventivně, ale i jako samostatnou léčebnou kúru a platí za nejlepší terapie na redukci váty a kaphy. V zásadě ji lze rozdělit na dvě skupiny:
Dále se rozlišuje, zda se terapii vystavuje jenom část těla nebo celé tělo, zda se pracuje se suchým nebo vlhkým teplem atd. Možností aplikací je celá řada a zájemci o tento druh terapie musí sami najít cestu i podrobné informace o principech a postupech jednotlivých aplikací. Pro terapeutické účely je obzvláště vhodná např. aplikace bylinných koupelí.
se skládá z odstraňování příčin nerovnováhy bioenergií pomocí vyrovnávacího očišťování fyzické konstituce (samšódhana) a zmírňování bioenergií prostřednictvím medikamentózních terapií, speciálních diet a opatření v oblasti nauky o životě (samšamana). Nejpopulárnější metodou samšódhany je tzv. pančakarmová terapie, která se chápe jako nezávislý terapeutický systém a získala své místo na všech medicínských fakultách v Indii a dnes se jí dostává mezinárodního uznání. Dělí se do tří skupin:
Zpracoval S. Flanderka podle odborné literatury