Alternativní terapie

Slovo pranostika (← prognostika ← prognósis) znamená předpověď ne jakoukoli, ale předpověď, která vychází z dlouhodobých pozorování našich předků, kteří se pranostikami řídili a přijímali je jako nepochybné dobré rady, které není radno nedodržet, protože se jejich porušení vymstí. Řídili se jimi nejen hospodáři, ale i hospodyně.

Takže jsou pranostiky související s počasím, s průběhem ročních období ((pranostiky meteorologické)), ale  také např.  s pracemi v přírodě v určitém ročním období, v určitém měsíci či dni, aby měli lidé co nejlepší úrodu (pranostiky agronomické, jež lze dále rozčlenit např. podle oborů, kterých se týkají na zemědělské, ovocnářské, včelařské, vinařské...), resp. pranostiky dávají jistá doporučení k těmto pracím. Pranostiky tak představovaly v minulosti normy jednání lidí závislých výsledky své činnosti na přírodních jevech. Tyto normy se šířily ústní tradicí, až sekundárně byly zapisovány. Forma pranostik není specifická často mají také charakter pořekadel, nebo přísloví. Právě proto, že se předávaly z pokolení na pokolení ústně, byly často rytmizované a rýmované, aby si je lidé dobře zapamatovali. Česká a moravská slovesnost jich zná na stovky.

Ovšem tak jako byla někdy odlišná zkušenost s počasím a s pracemi v přírodě, tak se vzájemně někdy rozcházejí i pranostiky. Podle stupně reálnosti můžeme mluvit o pranostikách reálných  a nereálných, pověrečných. Některé pranostiky mají ráz prostě konstatující ( např. májové pranostiky varující před svatbou vycházejí nepochybně z toho, že květen je dobou, kdy skončily jarní práce, a dobou lásky, ale svatba a s ní spojený intenzivní sexuální život a plození potomstva nejsou v tu dobu žádoucí: zanedlouho totiž nastanou nejtěžší práce a na ně je třeba soustředit všechny síly; navíc pro ženu v počátku těhotenství to jsou činnosti nebezpečné. Proto se doporučovalo uzavírat sňatky na podzim, po skončení polních prací. kdy byl také dostatek jídla pro budoucí matku i dítě), dále jsou pranostiky radící, některé pranostiky jsou přímo přikazující, jiné pranostiky jsou varovné, až zakazující....Důležitým předpokladem, aby mohly být pranostiky akceptovány, byla vědomost uživatelů i příjemců o tom, na který den v kterém měsíci připadá svátek toho kterého svatého, neboť velké množství pranostik je vázáno právě na určitý svátek, nikoli explicitně na datum. Podobné pranostiky jsou nevěrohodné, ale ani na pranostiky reálné nelze spoléhat, neboť jde často o velmi staré výroky, jež v průběhu vývoje ztratily platnost. Jednak docházelo k výkyvům počasí či přímo ke změnám klimatu a ty se odrážely v pranostikách jako jisté nesrovnatelnosti, jednak došlo ke změnám kalendáře (juliánský kalendář byl změněn na gregoriánský; u nás od ledna 1584).

"Vše, co je podle přírody, je hodno úcty". Cicero

Zpracoval S. Flanderka